Profesor pastorální teologie na Vídeňské univerzitě Paul Zulehner je ředitelem Pastorálního fóra a je jedním z expertů této oblasti pro německy mluvící země.

Východ Evropy trpěl čtyřicet let ateismem diktovaným komunistickým režimem. Deset let po pádu Berlínské zdi, se Východ ještě nevzpamatoval z duchovních ztrát utrpěných v éře temna.

Za učelem odhalení nových možností Katolické církve pro budoucnost v zemích bývalého východního bloku byl přijat velmi zajímavý výzkumný program "Bůh po komunismu". Výsledky byly již publikovány ve třech dílech a čtvrtý se připravuje na leden příštího roku. Výzkum je řízen Pastorálním fórem ve Vídni, které se specializuje na misijní činnost ve východní Evropě a podporuje církve v tomto regionu. Mezi zakládajícími členy této organizace patří velmi známý vídeňský arcibiskup, kardinál Franz Koning, jeden z architektů vatikánské politiky pro země východního bloku v období studené války.

Výzkum se prováděl v deseti zemích střední a východní Evropy: Litvě, Polsku, dřívějším východním Německu, České republice, Slovensku, Chorvatsku, Ukrajině, Maďarsku a Rumunsku (později byla zkoumána jenom oblast Transylvánie). Výzkum se uskutečnil v období mezi roky 1997 a 1998, na lokálním vzorku 1000 -1200 lidí, od 18 do 65 let.

"Objevily se tři skupiny zemí" řekl Zulehner italským novinám Avvenire. "První skupina se skládá ze zemí, které jsou úplně odkřesťanštěny, zahrnující bývalé východní Německo a Českou republiku. Druhou skupinu tvoří země, jejichž náboženské kořeny jsou stále zřejmé a bohaté: Polsko, Chorvatsko a Rumunsko (Transylvánie). Konečně třetí část se vyznačuje značnou polarizací mezi velmi věřícími a úplnými ateisty, mezi ně patří Maďarsko, Slovensko a Slovinsko."

V bývalém východním Německu a České republice se méně než dvacet procent dotazovaných prohlásilo za do určité míry věřící a jenom pět procent navštěvuje každý týden mši. O bývalé NDR Zulehner říká: "Bývalé východní Německo je masově odkřesťanštěno, lidé nemluví o tom, že děti nejsou křtěny, je málo členů církve a chybí jakákoliv víra v Boha."

Na druhé straně, v Chorvatsku a Polsku, se hlásí k víře více než osmdesát procent lidí, ačkoliv jsou rozdíly v četnosti návštěv bohoslužeb. V Polsku polovina z věřících chodí do kostela na mši každou neděli. V Chorvatsku je to více než dvacet procent.

Mezi těmito dvěma extrémy se pohybuje zbytek pozorovaných zemí. Například v Maďarsku, skoro padesát procent dotázaných odpovědělo, že jsou věřící v něco vyššího, třicet procent o sobě tvrdí, že jsou ateisté.

Situace ve východní Evropě se dále vyvíjí podle toho jak se mění generace. Podle Zulehnera, budoucí vývoj záleží na "odnaučení se toho, čeho bylo získáno v průběhu komunistického režimu." Jednou z věcí, které se je třeba odnaučit, je nedostatek víry v Boha. Znovu se objevuje důvěra církvím mezi novou generací. Mezi vyjímky patří Česká republika a Maďarsko.

Mezi nejvíce odkřešťanštěné generace patří lidé, jenž se narodili, vyrůstali a dospívali za socialismu. Dnes jsou 40 až 55 let staří. Pro starší lidi, náboženství naučené v dětství znovu začíná hrát velmi důležitou roli v jejich životě.

Vědci se zabývali i minulostí církví v zemích východní Evropy. Jsou zde vnímány rozdíly v jednotlivých zemích. Zejména v bývalé NDR si více než sedmdesát procent dotázaných neuvědomuje žadnou perzekuci ze strany státu, a pokud ano, tak jenom po velmi krátkou dobu. "To neznamená, že si lidé nebyli vědomi opatření proti církvi, ale že státní omezení nechápali jako perzekuci církve," objasňuje Zulehner.

Je překvapující, že dokonce i v zemích tak křesťanských, jakou je i Polsko, jenom jedna čtvrtina respondentů řekla, že byli perzekuováni pod sovětskou nadvládou. Toto svědčí o hlubokém vlivu propagandy i na ty, kteří nemohli souhlasit s principy režimu.

Jakkoliv nepřímo je spojen s náboženskou otázkou, objevil se další aspekt - nostalgie po socialismu. S vyjímkou Slovinska (28%), nejméně jedna třetina populace uvedla, že se jim žilo lépe v socialismu. Ve Slovensku to bylo dokonce 45%, 47% v Maďarsku a 63% na Ukrajině.

Čtyřicet let bolševismu ovlivnilo možnost spolupráce a kontaktu křesťanů v jejich sociálních prostředích. Výzkumy odhalily zničující efekt diskriminace ve vzdělání: "Lidé, kteří se prohlásili za věřící, měli zákaz univerzitního vzdělání a byl jim znemožněn výkon zaměstnání odpovídající jejich možnostem," říká Zulehner. Jinými slovy mezi inteligencí těchto zemí bylo málo věřících. "Je velkým úkolem současnosti vytvoření nové křesťanské intelektuální třídy, zahrnující profesionály, akademiky a žurnalisty, kteří jsou schopni hlásat evangelium nejvyšším úrovním společnosti," řekl Zulehner.

Výzkumní pracovníci Pastorálního fóra, mezi které patří také mnoho expertů z východní Evropy, našli tři tendence: nostalgie po socialismu, spojená s přáním církve získat co bylo ztraceno, včetně majetku, import modelů církve západních zemí a konečně analýza minulosti za účelem poučení se z uplynulého období a odhalení toho co se znovu musí naučit. Zůstává velmi těžký boj, který bude trvat mnoho let. Čtyři dekády stavu ateismu volají po intenzivnější reflexi a očištění.

Použito materiálu agentury Zenit