Katolická církev v Rakousku žila do osmdesátých let tohoto století poklidným životem. V zemi, kde katolicismus byl pevně zakotven od dob habsburské monarchie, země, kde dle sčítání lidu se ještě před dvaceti lety přihlásilo téměř devadesát procent obyvatel ke katolickému vyznání církev poklidně vládla. Toto slovo je použito záměrně, neboť si počínala opravdu autoritativně a na autoritativních církevních hodnostářích byla postavena její jakási neomylnost.

Pak se ale začaly dít mnohé věci, které způsobily, že se církev v Rakousku nyní podobá lodi na rozbouřeném moři, která navíc postrádá silnou ruku kormidelníka. V této první části článku se vám pokusíme nastínit výše uvedenou problematiku, kterou se pak budeme podrobně zabývat v druhém a třetím díle. Uveďme si nyní nějaká čísla a některé statistiky a pak k nim hledejme vysvětlení v některých událostech.

Tento graf zobrazuje počet věřících na bohoslužbách, které sloužil papež Jan Pavel II na některém místě v Rakousku v letech 1983, 1988 a 1998.


Tento graf zobrazuje pokles návštěvníků bohoslužeb během posledních 20 let.

Graf, který ukazuje popularitu jednotlivých známých osobností rakouské katolicke církve. Čísla ukazují, kolik věřících ze sta hodnotí danou osobnost kladně.

Poslední graf ukazuje, jak mnoho lidé důvěřují svým biskupům

Největší skok v počtu věřících se stal v roce 1996 a 1997. Za jediný rok vystoupilo z církve v diecézi Salzburg 88 970 lidí, v diecézi St.Pölten 47 267, v diecézi Graz 9 276, v diecézi Vídeň 8 475, v diecézi Feldkirch 1 991, v Innsbrucku 1 540 a v Klagenfurtu 602. Do kladných čísel se dostaly pouze diecéze Eisenstadt, kde meziročně přibylo 1 515 katolíků, a Linz s přírůstkem 980 katolíků. Celkově podtrženo a sečteno, dostaneme číslo -150 000. Tolik katolíků ubylo za jediný rok v Rakousku. Proč takovéto otřesy v církvi?

Vraťme se nyní k výše uvedeným grafům abychom si je trochu vysvětlili. První graf zobrazuje pokles počtu věřících v kostelech, což má jistě hlubší kořeny, alarmující je velký pokles počtu mladých návštěvníků bohoslužeb na mizivých pět procent.

Druhý graf zobrazuje velký pokles papežovy popularity. Stalo se tak především v souvislosti se dvěma kauzami, s kauzou kardinál Groera a s problematikou působení biskupa Krenna, kterého papež přes velké protesty mnoha tisíců rakouských katolíků před několika lety jmenoval do funkce sídelního biskupa v diecézi St.Pölten.

Třetí graf ukazuje, jaké mínění mají lidé o známých osobnostech Katolické církve v Rakousku, včetně čtyřech biskupů. Zde je vidět, že největší autoritě se těší v současné době již 95 letý kardinál König, velká osobnost nejen rakouské Katolicke církve, těšíci se velkému uznání po celé Evropě. Přes svůj věk má velmi progresivní myšlenky.

Kardinál Groer a biskup Krenn se těší nejmenší oblibě. Proč, to si povíme v druhém díle naší reportáže. Ani velmi dobře, ani úplně nejhůře nepůsobí kardinál Schönborn, který dostal nelehký úkol vrátit Katolicke církvi v Rakousku klid a vážnost.

Poslední graf ukazuje výzkum mezi několika tisíci katolíků, kteří byli dotázáni, jak mnoho věří svým biskupům. Překvapivě špatné výsledky jsou důsledkem několika případů a kauz, o kterých bude řeč v příštím díle této reportáže.