Po dvou tisíciletích historie církve můžeme konstatovat, že ve dvacátém století zahynulo nejvíc věřících pro svou víru. Téměř dvě třetiny všech mučedníků dob zahynulo v právě končícím století (skoro 27 milionů z celkových 40 milionů). Tento fakt přednesl biskup Michal Chrynčižin, vůdce (exarcha) Byzantského obřadu ve Francii a president Komise zabývající se mučedníky současnosti ve Vatikánské jubilejní komisi. Tato komise deseti expertů vznikla před několika lety na popud papeže a jejím úkolem je sbírání informací o mučednících tohoto století všech křesťanských církví.

Biskup Chrynči in zahájil mezinárodní sympozium Mučedníci nacismu a komunismu východní Evropy konané v Římě sedmého května. U této příležitosti s ním byl natočen následující rozhovor.

ZENIT: Biskupe Chrynči ine, proč ma zrovna dvacáté století tolik oběti mezi věřícími?

Biskup Chrynči in: V Celosvětové křesťanské encyklopedii David B. Barrett odhaduje, že za posledních dvacet století zahynulo asi čtyřicet milionů věřících mučedníckou smrtí, 26 685 000 z nich ve dvacátém století. Samozřejmě Barrettova představa mučedníka je poněkud širší. Ale i papež souhlasí s touto představou. "Toto století zažilo velmi mnoho mučedníků, zvláště v totalitních režimech a v rasových či kmenových konfliktech." (Cf. Bull Incarnationis Mysterium).

ZENIT: Co bylo důvodem pro tak veliký počet obětí?

Biskup Chrynči in: Na světě je kolem jedné miliardy katolíků, ještě k tomu můžeme přičíst další křesťanské církve. Všechny skupiny byly pronásledovány pro svou víru na celé planetě ve více než sedmdesáti zemích. Zvláště komunistická a nacistická idelogie je vinna za mnoho úmrtí.

ZENIT: Jaká je geografie obětí, kterými se zabývá vaše komise. Kolik případů jste doposud zaznamenali a které země jsou v současné době nejvíc postiženy tímto fenoménem?

Biskup Chrynči in: Mučednictví je symbolem dvacátého století, zasahuje a poznamenává naši současnost. Bezpochybně nejvíce obětí dvacátého století bylo v Evropě, kde křesťané byli pronásledováni takřka v každé zemi. Komise zabývající se mučedníky současnosti si dala za úkol zkatalogizovat všechny případy. Spojili jsme se s mnoha biskupskými konferencemi po celém světě, abychom získali dokumenty a informace k jednotlivým případům. V současné době registrujeme zhruba deset tisíc případů. Každý případ byl klasifikován podle různých kritérií. V současné době nejvíce trpí věřící za svou víru v zemích jako je Sudán, Alžír, Severní Korea a Čína.

ZENIT: V čem se liší současní mučednící od těch v minulosti?

Biskup Chrynči in: Novodobí mučedníci jsou méně známi, méně populární. Neznáme podrobnosti o mnoha osudech. Většinou byli zabiti potají. Někteří trpěli dlouhá léta ve věznicích a v gulazích. Také nevíme kde zemřeli a kde jsou pochováni. Je to dosti odlišné od dob, kdy první křesťané umírali roztrhaní na kusy lvy v římském Koloseu.

ZENIT: Co je vás nejvíce překvapilo?

Biskup Chrynči in: Mučednictví je velkým pokladem a požehnáním pro církev. Ale toto bohatství bylo zanedbáváno a ignorováno do doby, než Jan Pavel II. začal neústupně poukazovat na tento jev. Sám papež během svého pointifikátu blahoslavil 900 mučedníků. "Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohlédněte na pole, že již zbělela ke žni. Již přijímá odměnu ten, kdo ne a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i ženec." (Jn 4, 35).

Téma žně je pro církev podněcující výzvou. Je řada publikací, které se tomuto tématu věnují. Zvláště bych chtěl upozornit na studie Andrea Riccardiho, Didiera Rance, Roberta Royala. Charlotte Molette napsala dva díly Mučedníků duchovního odporu.

ZENIT: Na co z ekumenického pohledu přišel váš výzkum? Která vyznání jsou nejvýznamnějšími svědectvími víry v současném století?

Biskup Chrynči in: Ve svém proslovu Synodní rady církví Evropy, anglický biskup John Hind řekl: "Všechny církve měli své oběti." Každý rok, když jsem byl rektorem na semináři, jsme si připoměli dřívějšího studenta, který položil život v Papui na Nové Guinei v roce 1942. On nezemřel pro církev, ale pro Ježíše Krista a pro ty, pro které byl povolán sloužit.

Toto připomenutí bylo užitečné, protože studenti si mohli znovu promyslet, pro co jsou povoláni. Hluboce se jich dotkly osudy obětí mučedníků diktatur dvacátého století. Pochází z různých církví, například společníci svatého Karla Lwangy a kteří obětovali svůj život za diktatury Idiho Amina v Ugandě. Zvláště bych chtěl připomenout oběť arcibiskupa Janani Lurumy. Nebo utrpení ortodoxních křesťanů, o kterém hovořil biskup Kalixto na desátém kongresu ortodoxních církví.

ZENIT: Pokud jde o mučedníky z období nacistické a komustické nadvlády, co mají společného a co je na nich odlišné?

Biskup Chrynči in: Komunismus deklaroval sebe bez Boha a proti Bohu, zato nacismus byl perverzní filozofický systém. Nacismus nehlásal válku proti církvi, jenom jednoduše pronásledoval věřící, kteří se postavili proti němu. Komunismus na druhé straně některé církve zakázal a zničil, jak se stalo například v Rumunsku a na Ukrajině ortodoxním společenstvím. V každém případě tyto idelogie zavinily miliony "mučedníků".

Použito materiálu agentury ZENIT

Nechte si zdarma zasílat na e zprávy na mobil a e-mail