Pan katecheta nabádá děti k poslušnosti: „Neposlušnost se, milé děti, nevyplácí. Vezměte si například pohádku O koblížkovi. Koblížek byl neposlušný, a tak ho nakonec po jeho putování sežrala liška.“

Známé číslo Pepa však s klidem prohodí: „Kdyby byl koblížek poslušný, tak ho mnohem dřív zdlábnul děda s bábičkou!“

Druhý den přijde katecheta do třídy a snaží se dětem vysvětlit, co je to zázrak. Zeptá se: “Co to je, milé děti, když pokrývač spadne ze střechy a nic se mu nestane?“

Přihlásí se Karel: „To je prosím náhoda!“ „Dobře,“ zkouší dál katecheta, „a co to je, když spadne i druhý den ze střechy a znova se mu nic nestane?“

Přihlásí se Franta: „To je prosím štěstí!“ „No, dobře,“ ptá se již trochu naštvaně katecheta, „tak co to je, když i třetí den spadne ze střechy a vůbec nic se mu nestane, no, třeba ty Lojzo?“

Lojza pokrčí rameny: „To je prosím, zvyk!“