"Graubner lže," II.

Redakční poznámka:

Magazín Christnet.eu přináší tento rozhovor jen proto, že pan Václav Novák stál u zrodu případu, který se bolestně dotýká české a moravské Katolické církve. Tím, jak uvedl případ na vědomí veřejnosti, vyvolal pan Novák řadu otázek. Na jistou část z nich přináší odpověď rozhovor pořízený Robertem Němcem. Redakce doufá, že čtenáři pochopí její snahu nabídnout slova klíčového aktéra události jako doplnění celkového obrazu případu, jímž redakce nevyjadřuje žádnou preferenci osobě či názoru.

RN: Výpovědi z Napajedel tedy viděl?

Novák: Holešovy viděl všechny. Z Napajedel mu byl přidán výše uvedený dokument. Už 3. května jsme mu o tom podezření řekli. Já jsem mu řekl ještě nějaké podrobnosti z toho rozhovoru s tím poškozeným, co jsem měl 28. ve Zlíně. Z Holešova mu předal Zdeněk tři ústní formou, protože je ještě neměl zpracované, čtvrté je nové, které ještě otec arcibiskup před třemi lety neměl, plus tato dvě. Některá z nich měl ale už před lety v trezoru. Z toho jasně vyplývá, že otec arcibiskup celou věc před lety v Holešov podcenil. Kdyby se tím zabýval, tak by ta čtyři nová svědectví, která jsme mu nyní přednesli, mohl mít. On v té době víc uvěřil škodícímu než poškozeným. Tím, že Mertu přesunul do jiné farnosti, sice pomohl těm v Holešově, že už je dál nezneužíval, ale vystavil riziku zneužívání zas ty další.

Závěr rozhovoru s arcibiskupem byl ten, že ho suspenduje a myslím, že jsme se shodli s kolegou na tom, že Merta se již nedá řešit jinak než podáním trestního oznámení.

O možnosti podání trestního oznámení se otec arcibiskup dozvěděl již 3. května. Teď jsme ho v tom spíše již jen utvrdili. Ale řekli jsme mu, že určitě do 9. června s tím nebudeme dělat vůbec nic. Jednak aby měl prostor pro případnou suspendaci. Po 9. červnu ale v nejbližších hodinách či dnech podáme trestní oznámení bez ohledu na to, zda bude Merta suspendován či nikoliv.

RN: Co jste chtěli, aby arcibiskup udělal během těch deseti dní?

Novák: Jednak aby si ověřil to, co jsme mu přednesli. A aby, pokud to uzná za vhodné, s tím Mertou něco dělal.

RN: Co konkrétně měl arcibiskup udělat?

Novák: Měli jsme na mysli suspendaci. Protože jsem arcibiskupovi říkal, že je lepší pro církev, když je podáno trestní oznámení na kněze, který není v činné službě, než když je knězem v nějaké farnosti. To arcibiskup akceptoval. Řekl ale, že by bylo ještě dobré, kdyby viděl nějaká svědectví z Napajedel, která jsme měli v zalepených obálkách. To aby ho nesuspendoval na základě oznámení „jedna paní povídala“. Ty svědectví jsem mu přislíbil na základě telefonického rozhovoru s poškozeným.

Domluvili jsme si schůzku na 5. června. Toho dne jsem mu měl osobně předložit ta svědectví, protože poškození neměli důvěru, že kdyby se to poslalo poštou, tak by to třeba mohl otevřít Petr Gatnar.

Poškození mi přivezli svědectví v neděli 2. května do Olomouce. Byl tam přiložen dopis, ve kterém stálo: „Je tu jedna nepříjemná zpráva. Máš tam zvěda. Olomouc není tak bezpečná a už vůbec ne arcibiskupství. Farář se dovídá i to, co jsi říkal ode mne arcibiskupovi slovně.“

Setkání v pondělí 5. června trvalo jeden a půl hodiny. Otci arcibiskupovi jsem předložil nyní předložil mnohem závažnější a nechutnější svědectví. Zeptal jsem se arcibiskupa, jak se čtou prohlášení, která se číst nemusela. Na to mi neodpověděl. Arcibiskup viděl, že na těch prohlášeních jsou podpisy a kontakty. Nemohl jsem mu je ale nechat, protože si to poškození nepřáli.

Na to arcibiskup reagoval tak, že Mertu nesuspenduje.

RN: Proč?

Novák: Právě proto, že jsem mu ta svědectví nechtěl nechat. Aspoň tak to vyznělo. To jsem nedokázal pochopit. Ještě 31. května prohlašoval, že otce Mertu suspenduje. A podle mne byl už přesvědčen o Mertově vině. Navíc držel v ruce ta svědectví. Najednou to vše obrátil.

Zeptal jsem se ho, zda stále trvá na své abdikaci. On odpověděl, že to myslel vážně a že to považuje za svou povinnost. Zajde za nunciem a požádá Řím o uvolnění z úřadu.

Řekl mi, že se stavěl v pátek 2. června za otcem Mertou a měl v aktovce suspendační dopis. Ale po diskuzi s ním mu ho nepředal. Ta diskuze měla vyznít v tom smyslu, že se jedná o organizovanou akci na Mertu. Prý kde jsme tak rychle sehnali kontakty na poškozené.

Merta mě měl obvinit, že atmosféru nedůvěry vůči otci arcibiskupovi vytvářím já. Na to jsem arcibiskupovi řekl, že otec Merta je v Napajedlech už skoro tři roky a celou tu dobu tam tato atmosféra trvá. Poškození se během této doby setkali asi třikrát a radili se, jak v té záležitosti postupovat. Sami před sebou se ale styděli.

Vím, jak dlouho trvalo odpovědět jednomu tomu poškozenému na to, zda-li bych se nemohl na to jeho svědectví podívat.

Arcibiskup toto vše zpochybnil a obrátil vše proti nám. Požádal jsem ho o ještě jednu schůzku, která se měla týkat podání trestních oznámení. Chtěl jsem se ujistit nebo si vyvrátit, že je vinen. Aby si byl vědom, že to není nic osobního. Už tato schůzka mi ale naznačovala, že je tam tendence krýt a neřešit celou kauzu. I když tam měl ty důkazy.

Ještě mě požádal, zda-li bych mu nemohl dát kontakt na nějakého z poškozených, protože by se s nimi ještě rád setkal. Dal jsem mu jeden kontakt, po té, co mi to poškozený dovolil.

Odešel jsem s tím, že o tom trestním oznámení uvažuji a on mi řekl, že pokud to udělám, tak abdikuje.

8. června jsem se setkal s jedním knězem, který byl s Mertou ve farnosti. Ten mi sdělil, že ví ještě o celé řadě poškozených, kteří o tom nechtějí mluvit. Situaci označil za vážnou. Zajímal se hlavně o to, zda byly vyčerpány všechny možnosti a zda byl otci Graubnerovi dán kontakt na poškozené. Ujistil jsem jej, že ano.

Arcibiskup mi při jednom rozhovoru také řekl, že to možná podcenil.

RN: Jak se situace vyvíjela dál?

Novák: Ve čtvrtek 8. června jsem volal otci Graubnerovi, protože jsem se s ním chtěl setkat ohledně trestních oznámeních.

RN: Chtěl jste s ním probrat trestní oznámení především na něj?

Novák: Ano, ale i na Mertu. Chtěl jsem probrat především trestní oznámení na otce Mertu. Můj kolega přitom také chtěl podat trestní oznámení na otce Mertu, ale nesouhlasil s mým trestním oznámením na arcibiskupa. To také otci arcibiskupovi řekl. Na Graubnera jsem se chystal jen já a jeden poškozený, který se nakonec rozhodl, že na něj trestní oznámení nepodá.

Arcibiskup se mě zeptal, proč bych se s ním chtěl ještě setkat. Řekl jsem mu, že s ním chci ještě prokonzultovat další postup.

Volal jsem po té ještě jednomu postiženému. Ten dlouho nezvedal telefon. Když to nakonec zvedl a já se představil, hlasitě si oddechl. Bál se totiž, že je to otec Merta nebo otec Graubner. Na toho postiženého jsem totiž dal kontakt do školy otci arcibiskupovi. Tam ale Graubner nezavolal nebo se nedovolal. Naopak zavolal jednomu knězi, na kterého jsem mu dal důvěrný kontakt mezi čtyřma očima. Graubner mi slíbil, že tohoto kněze nikdy kontaktovat nebude. Byl to kněz, který u kluků budil nedůvěru. Ten kněz varoval kluky před otcem Graubnerem, že ten takovéto případy neřeší. Navíc mu dal kontakt na kluka, se kterým pak Graubner hovořil, ale ten s Mertou moc zkušeností neměl.

Onen kněz mu dal kontakt na kluka, který nemá žádnou přímou „zkušenost“ s Mertou. Domluvili si schůzku. Na ni ale měli jet i postižení kluci. Jeli tam ale pouze kluci, kteří s Mertou moc zkušeností neměli.

My sami jsme se připravovali do Otrokovic. Tam se měli sejít postižení jak z Holešova, tak z Napajedel. Zmapovala by se celá situace a řeklo by se, kdo bude podávat trestní oznámení. Postižení se připravovali na setkání s Graubnerem v sobotu večer 10. 6. na Velehradě, kde měl mít mši. Nakonec tam ale dojel jen jeden z Napajedel, Graubnera jen oslovil a protože arcibiskup mluvil s někým jiným a on nevěděl jak se zachovat, tak odešel. Poškození z Napajedel se s Graubnerem sešli v pátek 9.6. Jen dva z nich ale byli 100 % postižení, třetí neměl s Mertou moc zkušeností a byl kontaktován tím knězem, který neměl být Graubnerem kontaktován. Graubner to uzavřel s tím, že mu to již stačí.

V pátek ráno jsem ale ještě zašel na arcibiskupství. Jednání probíhalo velice rychle. Arcibiskup byl bez úsměvu a s kamennou tváří. Zeptal se mě, co ještě chci. Řekl jsem mu, že zavolal knězi, kterého kontaktovat neměl, a že jeden z postižených to bere jako zradu. Arcibiskup se podivil nad tím, že dotyčný měl strach, že mu on zavolá. Odpověděl jsem, že nevím, proč tomu tak je. Že se musí zeptat jeho.

Arcibiskup se stále bránil tím, že volal knězi. A to proto, že se údajně nemohl dovolat na postiženého. Řekl jsem mu, že pokud ten kněz varoval kluky před ním, těžko mu něco řeknou. Arcibiskup mě zarazil a vykázal z místnosti. Vyčetl mi, že vyvářím dusnou atmosféru a nutím ho do něčeho.

Stále mě napadal. Sdělil jsem mu, že mě to uráží. Na to reagoval ještě prudčeji a s radostí. Viděl jsem, že s tím už asi nic nezmůžu. Ubíral jsem se pomalu na chodbu, kde ještě asi dvacet minut po mně řval. Neříkám, že já jsem taky neměl trochu zvýšený hlas, protože to už na mne bylo vážně moc. Stále opakoval, že má jiné informace. Oponoval jsem mu, že je to proto, protože mluvil s klukem, který nemá s Mertou zkušenosti. Ještě mi řekl, že se jedná o organizovanou akci.

Zeptal jsem se ho ještě, co bude s tou suspendací. Na to reagoval tak, že v neděli otec Merta v té farnosti už nebude. Zeptal jsem se ho, zda je tedy suspendován. Řekl mi, že není, že dekret faráře má do 30. června. Od 10. června má mít ale dovolenou. Od 1. července má být suspendován.

Řekl jsem mu, aby neřekl, že se to dozvěděl až od policie nebo z novin, že v pondělí nebo v úterý podám trestní oznámení na Mertu i na něj. Přitom znovu zopakoval tu abdikaci.

RN: Co by ještě mohlo zvrátit v posledních dnech to, abyste na otce arcibiskupa trestní oznámení nepodával?

Novák: Přiznám se, že by musel být zázrak, aby se něco zvrátilo tak, abych na otce arcibiskupa trestní oznámení nepodával. Asi by to byla ta stejná situace jako na začátku. Nám šlo o princip. Kdyby řekl, že pochybil, a že na základě těch důkazů okamžitě suspenduje Mertu, protože je přesvědčen, že se provinil.

RN: A co presumpce neviny?

Novák: Ano, platí presumpce neviny, já ji uznávám taky. Ale platí presumpce neviny i pro ty poškozené, kteří vydávají svědectví o tom, že jsou poškozováni. Jim se musí věřit stejně jako Mertovy.

Graubner mi totiž v pondělí 5. června vyčetl, že nikdy ode mne žádné papíry nedostal. To jsem vyvrátil tak, že jsem mu řekl, že jsme mu předali dokument nazvaný P. Merta, což je průběžné stanovisko mé a mého kolegy v době, kdy se tato situace ještě vyvíjela (Magazín ChristNet.eu tento dokument přinese) a co očekáváme od církve. K tomu bylo předáno ještě jedno svědectví. Ostatní svědectví četl.

Graubner na to odpověděl, že si nepamatuje, co kdy četl. Kontroval jsem tím, že to je tak závažně, že když si to člověk jednou přečte, tak na to už nezapomene.

Snažil jsem se ho ještě zastihnou v pondělí 12. června a v úterý 13. června, ale nesehnal jsem ho. Myslím, že 14. června po podání trestního oznámení, jsem s ním mluvil, protože jsem mu to chtěl říct osobně. Chtěl jsem mu znovu vysvětlit, proč jsem to učinil.

Navíc vyplynulo z jednoho mého rozhovoru s ním, že podobné chování měl i v případě kněze, který kradl a který byl odsouzen za pohlavní zneužívání. Otec arcibiskup ani tehdy neměl chuť situaci řešit a pomoct postiženým. I když byl žádán, aby uvedl věci na pravou míru, protože o tom věděl, neučinil tak.

Důvod, proč jsem podával trestní oznámení na Graubnera je i ten, že u něj je tento postoj systematická věc. Stalo se to v jednom případě, stalo se to i ve druhém. Zeptal jsem se ho, co když přijde třetí? Bál jsem se toho, že s tím opět nic neučiní.

RN: Vás tedy štval postoj arcibiskupa Graubnera k určitým případům, které dlouhodobě neřešil?

Novák: Chtěl jsem, aby toto uznal a pokud možno řešil. Zpočátku se tady ukazovala vůle to řešit. Když jsem ale viděl, že to neřeší. Měl jsem obavu, že to nebude řešit ani dál. Jediná možnost, jak mu v tom zabránit, bylo podání trestního oznámení.

RN: O tom jistotě podání trestního oznámení jste byl přesvědčen v pondělí?

Novák: Na 99,9 %.

RN: Kdyby třeba zavolal a řekl „pardon, omlouvám se, okamžitě to budu řešit, hned teď suspenduji Mertu atd.“, nepodával byste to oznámení?

Novák: To byla právě ta jedna desetina procenta a moje poslední naděje. Ale věděl jsem, že to neudělá. Jenže Graubner dodnes nesuspendoval kvůli zneužívaní Mertu a ze služby ho stáhl jen kvůli podání trestního oznámení?

RN: Proč nepodali trestní oznámení ti kluci samotní nebo jejich rodič?

Novák: K tomu se vyjádří dnes večer poškozený na TV Nova. Ten, se kterým jsem nejvíc jednal, je velmi aktivní ve farnosti. Nejvíc přicházel do styku s Mertou a také byl nejvíc poškozen. Bál se, že by se to obrátilo proti němu, protože by se ho ostatní teď stranili.

A jak už jsem řekl, ten pohár trpělivosti asi ještě nebyl plný. Navíc se báli Graubnera, protože je před ním onen kněz varoval. Jakmile ale přišel jistý impuls, že by se toto mohlo opakovat jinde, začali reagovat.

RN: Ale vždyť jich je v těch farnostech strašně moc. A do vedení aktivit jistě nebyl zapojen každý.

Novák: Právě že se oni byli velmi aktivní.

RN: A co jejich rodiče? Ti o tom přece museli vědět.

Novák: Jak sám víte, oni se o tom báli hovořit. Je to spíš ale otázka pro poškozené. Jde tam hodně o jejich psychiku, strach a podobně. Nevěděli, co je to trestní oznámení nebo se toho báli, nevěděli, jaké jim z toho plynou povinnosti.

Proto souhlasili s tím, že ho podáme my a že oni budou spolupracovat s vyšetřovateli. Vše, co jsme k tomu měli, jsme předložili arcibiskupovi, i když na jejich žádost jsme mu některé dokumenty nemohli přenechat. To jsme byli ochotni až po podání trestního oznámení. Otec arcibiskup nyní ale se mnou nechce komunikovat a přes sekretáře to předávat nechci. Teď je to věc policie.

RN: Ale jak to, že je mezi tím množstvím poškozených se nenašel ani jeden, který by to oznámil doma?

Novák: To je jako když se dnes dočtete v tisku, že tatínek sedm let zneužíval svou dceru a maminka se to od té dcery nikdy nedozvěděla. Až náhodou se na to přišlo. Proč to neřekla mamince?

RN: Máte k dispozici svědectví ode všech poškozených, o kterých víte?

Novák: Arcibiskupovi jsem přes ten víkend kvůli nedostatku času nemohl sehnat všechna svědectví, on sám chtěl jedno či dvě do toho pondělí 5.6. Co se nás týče, mohli jsme jich mít víc, času na to bylo celkem dost, ale pro Graubnera jsme měli sehnat dvě svědectví přes víkend - víc nešlo. Mnozí z poškozených nebyli třeba doma apod.

RN: Jak chcete, aby se ten případ dál vyvíjel?

Novák: To jediné, oč mi jde, je pravda. Důvěřuji orgánům činným v trestním řízení, že budou postupovat tak, jak mají. A hlavně rychle. Protože otec Merta zná bydliště poškozených a může jim vyhrožovat. Protože den po té, co se setkali Merta a Graubner, řekl Merta jednomu z poškozených, že si na něj kdosi stěžoval. Doporučil mu při tom, ať „drží pusu“. Během celé té doby byl tedy velký strach z prozrazení.

RN: Proč jste se obrátil na média a dokonce na Novu?

Novák: Já bych se nikdy neobrátil na tisk a už vůbec ne na Novu, kdybych to nepovažoval za nutné. Šlo nám o to označit viníky, když je nedokázala označit církev, a vyvodit z toho patřičné důsledky. Aby se dostalo k co nejvíce lidem, že nechceme poškodit církev, když sami církví jsme. Nešlo o to říci, kdo je viník ale především říci, že nám jde o církev, a že to není cirkev, kterou žalujeme či viníme, ale konkrétní lidé.

RN: Vy se od středy skrýváte. Proč?

Novák: Už jsem teď mnohokrát slyšel takové věci jako „počkej, až tě uvidím, já si to s tebou vyřídím“. Každý na mne kouká. Slyšel jsem mnoho výhrůžek. Několik kněží mi dokonce řeklo, že se na mne chystá. Jeden kněz mi volal a řekl mi, že se mi bude velice těžce umírat. Ten, komu se bude lehce umírat, prý bude Merta. Na setkání ale neměl zájem.

Zaplať Pán Bůh ale za ty babičky, které si zachovají svou naivní víru a budou proti mně.

Jeden kněz mě navíc přímo inzultoval. Takže jsem žil v atmosféře strachu. Před podáním trestního oznámení se mi ale ten kněz omluvil.

RN: Děkuji za rozhovor

Tento rozhovor jsme před jeho zveřejněním zaslali i na Olomoucké arcibiskupství. Do současné chvíle nám ale nikdo neodpověděl.

Václav Novák (22) je studentem Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Před tím vystudoval střední odborné učiliště zemědělské a nástavbu. V letech 1997 až 1999 byl v kněžské formaci, nejprve v Teologickém konviktu v Litoměřicích, později v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci. V lednu 1999 přerušil na vlastní žádost z rodinných důvodů kněžskou formaci. Do konce roku 1998 byl členem místního sdružení ODS. Je členem Mariánského knežského hnutí a Fatimského apoštolátu. Poprvé na sebe upozornil v prosinci 1997, kdy mu vyšel článek v Lidových novinách pod názvem Vlk Klausovi křivdí.