Aniž ji přímo zmiňuje, komentuje v sobotním vydání The Times anglikánský biskup z Wakefieldu Nigel McCulloch deklaraci Dominus Iesus.

"Vzpomněl jsem si na svá studia, kdy mě jakýsi římskokatolický kněz přemlouval, abych toho nechal a přijal svěcení v "pravé církví"," píše McCulloch. Jakým osvěžením pak pro něj bylo, když "v roce 1980 katolický biskup Cormac Murphy-O Connor prohlásil, že pro katolíky už ekumenismus nadále neznamená přetahování na vlastní stranu." Když ale před měsícem odjížděl na cestu po Africe, byl znepokojen zprávami o chystaném prohlášení Vatikánu, které mělo obsahovat i pasáž o vztahů k ostatním církvím.

Co si o něm myslí dnes? Usuzuje, že jde o jev spojený s pasením velkého stáda. Někdy musí jít pastýř vpředu a podstoupit rizika. Jindy naopak zůstává vzadu, aby se neztratili ti, kteří tempu nestačí. Většinou však nenápadně postupuje uprostřed spolu se stádem.

Když čekal v Africe několik hodin na spojení, řekl mu jeden domorodec: "My máme čas, vás má čas." "Na cestě k jednotě není třeba spěchat," píše po této zkušenosti McCulloch.

Přesto však varuje: ve východní Africe je hlad a stáda jsou slabá. Tváří v tvář chudobě a nemocem však Afričané říkají: "Všichni jsme jedno v Kristu." "Jak bychom my, křesťané mnoha denominaci, mohli dnes jednat jinak?"

"Věříme-li v Kristovu lásku, pak všichni křesťané musí spolupracovat, aby pomohli překonat chudobu a ukázali Boží lásku na zemí. Strukturální jednota přijde v Bohem určeny čas. V tuto chvíli mnohem závažnějších výzev a úkolů pro křesťany ji nechme klidně čekat," uzavírá.