Péčí Michala Zlámala a lidí z jeho blízkého okolí proběhl 7. října v Pelhřimově už druhý ročník festivalu křesťanských rockových kapel. Sešla se i slušná řádka kapel. S diváky je to při podobných akcích dost problematické, a tak kapely dost často hrají jen pro své kolegy od konkurence. Někdy je v hledišti tolik muzikantů, že si vystupující můžou připadat skoro jako někde na přehrávkách.

Prostředí KD Máj bylo velmi útulné. Supermoderní kliky vchodových dveří činily většině lidí potíže, sál a přísálí jsou dost prostorné (vzhledem k počtu diváků), občerstvení za velmi lidové ceny i čajovna dotvářely tradiční atmosféru festivalu. Chyběl pouze stánek s knihami a nosiči (dealer odřekl na poslední chvíli).

Domácí Ježkovy voči (s Michalem Zlámalem u kláves) zahrály pravděpodobně jedno ze svých posledních vystoupení. Jestli tomu tak opravdu bude, je škoda příjemné popové kapely. Čemkoli z nedaleké Horní Cerekve zaujali sympatickým a na začínající kapelu sehraným výkonem. Ukázalo se, že měli v publiku nejvíce fandů a získali cenu Davida s harfou. Soutěž je ale nutno brát s nadhledem.

Českej chleba poprvé veřejně v nové sestavě zaujal recesí i muzikou, ale v sehranosti má ještě rezervy. Lonští vítězové Inside ze Sokolovska hrají styl, kterým se prezentuje hned několik křesťanských kapel. I při velké vyhranosti si zachovali přirozený kontakt s publikem a křesťanský postoj k věci. Dále vystoupili ještě RAIA Z Prahy a Vavříny z Deštné u Jindřichova Hradce.

Stalo se neblahým zvykem, že konferenciéři festivalů se snaží vyplnit přestávky, kdy se zvučí, tím, že povídají o všem možném a často i nemožném, „aby se snad diváci nenudili“. Tady byla nevhodným extempore chvíle, kdy se moderátorka snažila zpovídat hlavní a jedinou hvězdu festivalu, Romana Dragouna.

Roman Dragoun potom předvedl svůj standardní velmi kvalitní výkon a potvrdil své postavení osamělého běžce (i když někdy už vystupuje i s kapelou) a asi i jedničky křesťanské rockové scény (tady se velmi těžko srovnává). Hrál stálice z projektu Stín mý krve i nové věci z alba Slunci blíž. Jeho životní skladbou nicméně zůstává Zdroj. Upřímná zpěvákova výpověď o cestě k víře a ve víře dobře doprovodila zážitek z muziky.

I druhá „múza“ se tedy vydařila a festival snad si zapíše do svého kalendáře dalších pár fandů křesťanské rockové muziky.