Stalo se už pěknou tradicí, že křesťané z různých církví a denominací se už několik desetiletí scházejí vždy začátkem ledna ke společným modlitbám. Dá-li Pán Bůh,  bude tomu i letos. Je to vhodná příležitost, abychom si pověděli něco o pozadí jeho vzniku.

Alianční modlitební týden je v pravém smyslu slova produktem Evangelické aliance. Ta vznikla v r. 1846 v Londýně. Zrodila se z veliké bolesti nad rozervaností, roztříštěností a rozháraností evangelického křesťanství.

Tuto  bolest  prožívali především ti evangeličtí křesťané, kteří se z pocitu zodpovědnosti za šíření evangelia ve světě a svět vůbec angažovali nad rámec svých církví a sborů. Spolu s ostatními křesťany chtěli něco konat pro ozdravení mravního ovzduší. Trápila je neláska, nesmířlivost a rivalita mezi evangelickými křesťany. Takový stav sám o sobě nabídku lásky nebeského Otce,  volajícího ke smíření s ním i mezi lidmi, činil nevěrohodnou.

Byl nejvyšší čas se zastavit, zastydět, změnit své myšlení a znovu se orientovat na jádro evangelia. Tato smutná situace byla  hybnou silou toho, že se do Londýna sjelo 921 zástupců z 52 církevních seskupení z 11 zemí  Evropy a Severní Ameriky. Snad všichni z přítomných byli ovlivněni duchovním probuzením z druhé poloviny 18. a  první poloviny 19. století.

Dnes se už těžko dopátráme, kdo vlastně dal popud k setkání a kdo “sjezd” organizoval. Zjednodušeně můžeme říct, že to byl Duch svatý. Za zmínku také stojí, že mezi účastníky setkání byli i mnozí černí bratři. Konference začala 19. srpna a trvala do 2. září. Scházeli se dvakrát denně a všichni měli v srdci jedinou touhu:  zviditelnit jednotu učedníků Ježíše v Něm, v duchu J 17, 21:  “aby všichni byli jedno, jako jsi ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli jedno v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal”.

Začínalo se pro nás dnes tradičně: společnou pobožností, ke které patřil společný zpěv, čtení Písma a rozvažování nad ním, modlitby. Organizace a průběh konference byl perfektní. Kromě vlastních setkání účastníků byla i čtyři shromáždění pro širokou veřejnost. Těch se zúčastnilo několik  tisíc posluchačů (asi čtyři).

Někteří mluvili francouzsky a německy, což bylo pro londýnské publikum velmi přitažlivé. Anglické noviny přinášely o konferenci obšírné zprávy, které byly čteny jak v Evropě, tak v Americe. Účastníci konference bojovali o vzájemnou toleranci v Kristově lásce a o vzájemnou akceptaci. Kromě toho se snažili najít společnou bázi víry.

Toto úsilí pochopitelně vyžadovalo důkladné teologické rozhovory. Ty probíhaly ve skupinkách a jejich závěry pak byly společně zpracovány. Při všem hledání šlo účastníkům konference o jednotu a svobodu v Kristu a o to, aby křesťané byli solí a světlem ve světě. Do devíti tezí  pak shrnuli podstatné prvky společné víry jako pomoc při orientaci a vymezení hranic vůči nebiblickým proudům a sektám tehdejší doby.

Účastníci konference rovněž pochopili, že k zvěstování evangelia a šíření jednoty mezi křesťany sdílejícími osobní víru v Pána Ježíše Krista jako Spasitele a Pána patří také politická a společenská angažovanost. Pochopili, že se musí  postavit proti nespravedlnosti a nemorálnosti, zasazovat se za sociálně slabší a pronásledované pro svoji víru.

Zde je tato historie výzvou pro nás křesťany dnes. Jednohlasně došli k závěru, aby byla založena Evangelická aliance (EA). S takovou myšlenkou na setkání asi nikdo nepřijel. Rodila se během setkání. Aniž by to kdo dopředu plánoval, založení EA bylo obrovskou událostí s ohromným významem. Nejen pro evangelické křesťanství, ale jak se později ukázalo, pro celkové zlepšení podmínek života desítek, stovek a tisíců  šikanovaných pro svoji víru a přesvědčení.

Členy EA se stávaly mnohé osobnosti dané doby, např. velcí i malí fabrikanti, obchodníci, řemeslníci, učitelé a veřejní činitelé, z nichž mnozí nebyli vůbec teologové, ale řadoví občané žijící s Kristem.

Zpráva o založení EA a o její snaze se rozletěla na všechny strany světa. V některých evropských zemích nacházela velmi širokou odezvu. Např. ve Švýcarsku v Ženevě založili pobočku EA už rok nato (v r. 1847). Jejím sekretářem se stal pozdější zakladatel Červeného kříže Henry Dunant (1821-1910). V r. 1853 byla v Berlíně založena větev německé EA. Postupně se dostávala do povědomí lidí i v jiných zemích Evropy a Severní Ameriky.

Bylo skutečností, že tehdejší katolická církev stále ještě nebrala protestanty jako rovnoprávné partnery a leckde je i pronásledovala. Necírkevní lidé si z protestantů dělali legraci. Mezi lidem  se na jedné straně šířila pověra, na straně druhé se ukazovaly v teologii liberální tendence. Prudký rozmach průmyslu způsobil, že jedni se stali velmi bohatí, druzí byli odsouzeni k živoření. Rozmáhal se alkoholismus, dětská kriminalita, prostituce, vykořisťování.

Evangelická aliance zde pomohla v tisících případech, kdy se postavila na obranu pronásledovaných kvůli víře, zejména v zemích, kde působila inkvizice. Je známá intervence EA za pronásledované věřící v Rusku (za takzvané “stundisty” v r. 1867). Také u nás našli mnozí u EA zastání.

Jedním z nich byl i zakladatel bysterského sboru CB Jan Balcar, kdy se ho  tehdejší katolická církev a rakouskouherské úřady snažily trestat nepřiměřeně vysokými pokutami za šíření evangelia  a misijní aktivity. Je také známou skutečností, že EA vehementně protestovala proti otroctví v Severní Americe. S ohledem na to, co EA vykonala, můžeme právem říct, že přinesla epochální změnu v církvi a společnosti a měnila svět.

Svůj úkol viděla EA a vidí dosud v konání konferencí víry a misijních děl. V Německu to bylo a je  v Bad Blankenburku, u nás v poslední době vždy v září v Hradci Králové. Dále je to pořádání  evangelizací  na národní i nadnárodní rovině. Vzpomínám na Euro 70 s Billy Grahamem,  přenášenou z Dortmundu na velkoplošná plátna do mnohých měst všech evropských zemí - kromě komunistických, vyjma Jugoslávie, Sarajeva, které jsem se mohl zúčastnit v německém Freiburku jako student biblické školy na St. Chrischoně u Basileje.  Svůj úkol EA viděla a vidí především v pořádání modlitebních shromáždění. Proto zavedla  modlitební týden křesťanů na začátku každého nového roku.

Evropská EA byla založena v r. 1953 (některé prameny uvádějí rok 1954). U nás však činnost EA za minulého režimu nebyla možná. Mnohé akce, které jinde v cizině byly konány pod EA, byly u nás konány pod záštitou Kostnické jednoty (zejména mnohé misijní aktivity). Modlitební týdny byly u nás konány pod záštitou ERC jako ekumenické. Velkým nadšencem v minulosti EA byl bratr farář Cyril Horák. Ten se snažil i ve ztížených podmínkách leccos  o životě a činnosti EA v jiných zemích u nás publikovat. Obnovit svoji činnost v naší zemi mohla EA v r. 1991.

Původní snahou EA bylo sdružovat k modlitbám křesťany mající osobní vztah k Pánu Ježíši. O toto jí především šlo a o toto by mělo jít i v letošním Aliančním modlitebním týdnu. Měli by se shromažďovat křesťané,  jejichž srdce hoří láskou k Pánu Ježíši a bližním. Ti, kteří mají k Pánu Ježíši zodpovědný osobní vztah a chtějí ho mít i k bližním. Tomu chce ČEA napomáhat i dnes.

Více informací o poslání a činnosti České evangelické aliance je možné najít na www.ea.cz.

Ernest Welszar je kazatelem Církve bratrské v Praze a členem Rady České evangelické aliance