Jako snahu papeže obnovit jednotu v Německé biskupské konferenci vidí vatikánští pozorovatelé jmenování dvou dalších německých kardinálů. Mezi sedmi dodatečně oznámenými jmény pro konsistoř 21. února jsou i arcibiskup Karl Lehmann z Míšně a biskup Johannes Joachim Degenhardt z Paderbornu.

Italský deník Avvenire soudí, že povýšení těchto dvou biskupů do kardinálského sboru pomůže obnovení jednoty německých biskupů. Jejich konferenci totiž v poslední době rozdělil mimo jiné hlavně spor o to, zda se mají katolické poradny účastnit ve státem sponzorovaném systému poradenských center pro ženy zvažující potrat.

Spor se odvíjel od faktu, že potvrzení o konsultaci vystavené poradnou, bylo nutnou podmínkou, aby žena mohla požádat o legální potrat. Debata, zda je pro katolické poradny za takových okolností přijatelné v systému fungovat, vyvolala v konferenci „trhlinu“ a zahájila „dlouhý proces reflexí a zrání“ postoje k této složité věci, píše Avvenire.

Debata trvala deset let. Někteří z biskupů, Lehmann mezi nimi, soudili, že prioritou je zachránit co nejvíce životů a proto by katolické poradny ve veřejném systému měly zůstat. Naproti tomu nedávno zesnulý fuldský biskup Dyba (podporován rovněž novým kardinálem Degenhartem) vnímali, že mnoho lidí nechápe, jak mohou katolické poradny odmítat potraty a zároveň vydávat potvrzení, které je potřeba k jeho legálnímu provedení.

Před rokem se, na německou žádost, do sporu vložil papež a požádal místní církev, aby poradny zachovala s tím, že nebude vydávat potvrzení o konsultaci. Svůj postoj odůvodnil tím, že mezi priority Katolické církve patří nedvojznačné svědectví životu.

Požadavek Jana Pavla některá katolická sdružení pracující v této oblasti nepřijala snadno. Znamenalo to, že centra přijdou o státní podporu i o kontakt se ženami, které by radu církve jinak nehledaly. Nakonec od ledna poradny potvrzení nevydávají, ale církev nadále nabízí širokou podporu matkám v tísni, od finanční pomoci po hledání bydlení.

Římské noviny Il Messaggero uvedly minulý týden, že 12 německých biskupů se s papežským rozhodnutím smiřovalo jen těžce. Sám Lehman však měl pracovat na tom, aby se podle něj zařídili. 22. ledna vydal Franz Kamphaus z Limburgu, biskup poslední diecéze, která měla vyhovět papežovu rozhodnutí prohlášení, že v jeho diecézi poradny veřejný systém neopustí. Dodal přitom, že bude učiněno vše proto, aby nevznikly pochyby „o váze jednoznačného svědectví církve ve prospěch života“.

Stanovisko také objasňovalo, že rozhodnutí se nijak nestaví proti papežově výzvě k obraně života. Prohlášení bylo výsledkem jednání ve Vatikánu za účasti biskupa Kamphause, arcibiskupa Lehmana, prefekta Kongregace pro nauku víry kardinála Ratzingera a prefekta kongregace pro biskupy arcibiskupa Giovanni Battisty Re, dalšího z nominovaných do sboru kardinálů.

„V tomto světle je třeba dvojí německou nominaci oznámenou v neděli číst jako papežovu poctu jednotě církve,“ který byla obnova po nyní uzavřené debatě, píše Avvenire.

Mezi 37 o týden dříve nominovanými jsou další dva Němci, sekretář papežské rady pro jednotu křesťanů biskup Walter Kasper a theolog Mons. Leo Scheffczyk.

„Býval jsem v minulých letech,“ řekl Lehman Vatikánskému rozhlasu den po oznámení jeho nominace „terčem různým urážek a napadání, kvůli mé údajné nelojálnosti vůči Římu a podobně. Nominaci proto chápu jako vhodnou odpověď na to všechno. Nikdy jsem nepochyboval o postoji Sv. Otce vůči Německu a myslím, že nominace ne méně než čtyřech kardinálů (z Německa) je významná. Považuji to za zcela jasný signál.“

ZENIT