Zříkám se  odpovědnosti za všechny případné škody, způsobené uplatněním níže popsaných postupů.

Dle vyjádření ČSÚ hrozí každému, kdo nevyplní sčítací formuláře či uvede nepravdivé údaje, pokuta až 10 000 Kč. Výše pokuty je upravena § 15, odst.1 zákona 158/1999 Sb. (Zákon o sčítání).  Nevyplnění datazníků či uvedení nepravdivých údajů je přestupkem, který projednávají okresní úřady (§15, odst.3).

Je ale otázkou, jak se okresní úřad dozví o nevyplnění či uvedení nesprávných údajů. Uvedený zákon pouze dovoluje ČSÚ předávat statistické informace (§17, odst.1, písm. i) a údaje o jednotlivých bytech a jejich parametrech – a to pouze na vyžádání státních organů a orgánů územní samosprávy (§13, odst.2).

Údaje o jménu a příjmení lze použít pouze pro zajištění úplnosti sčítání a odstranění duplicit a nelze je zaznamenávat na elektronické nosiče (§13, odst.3). Pokud tedy někdo uvede nepravdivé údaje, těžko mu toto konání někdo dokáže .

V této souvisloti je vhodné upozornit, že sčítací formuláře obsahují i místo na podpis toho, kdo formulář vyplnil. Doporučuji nepodepisovat – v zákoně není o nutnosti podpisu zmínka. V případě, že by vás přeci jenom někdo obvinil z toho, že jste uvedli nepravdivé údaje, je nejlepší tvrdit, že jste formulář vyplnili úplně jinak a dožadovat se sdělení, jak mohla být data z formuláře podstoupena okresnímu úřadu (který jediný je oprávněný projednávat přestupky, ale kterému tyto údaje nemohou být dle zákona podstoupeny).

Mnohem lepší než uvádět nepravdivé údaje a tedy lhát, je vůbec se  sčítání neúčastnit. Ano, porušíte zákon. Ale kdo a jak  se o tom dozví?

Pravděpodobně vás napadne sčítací komisař.  O tom, jak se zachová, či spíše podle ČSÚ by se měl zachovat, blíže pojednává odpověd na otázku na informačních stránkách ČSU:

Kam nahlásí komisař ty občany, kteří se odmítnou sčítání zúčastnit?

Setká-li se sčítací komisař ve svém sčítacím obvodu s případem odmítnutí občana poskytnout údaje, vyzve sčítací komisař jmenovaného, aby splnil povinnost stanovenou zákonem č.158/1999 Sb. a sčítací tiskopisy vyplnil. Zároveň ho upozorní, že nesplní-li tuto povinnost, je sčítací komisař povinnen oznámit to ČSÚ a dotyčné osobě může pak být uložena pokuta až do výše 10 tisíc Kč. Jestliže ani pak dotyčná osoba sčítací tiskopisy nevyplní, sčítací komisař každou skutečnost odmítnutí (přestože  byla oslovená osoba vyzvána) uvede do formuláře „Podklad pro správní řízení – nesplnění povinnosti poskytnutí údajů při sčítání lidu, domu a bytů 2001 podle zákona č.158/1999 Sb.“

Formulář odevzdá po skončení prací spolu s ostatními materiály svému sčítacímu revizorovi.

Je ale otázkou, jak komisař zjistí, kdo mu odmítl sčítací tiskopis vyplnit. Občana nemůže legitimovat, přizve-li si policii (ať již městskou či státní), nemůže mu tato sdělovat údaje o občanovi. S informací, že osoba z druhých dveří ve třetím patře mu odmítla vyplnit tiskopis, u případného přestupkového řízení neuspěje a já mám kdykoliv možnost říci, že jsem tiskopisy vyplnil a odevzdal – je to tvrzení proti tvrzení. Vzhledem k tomu, že komisař přebírající vyplněné tiskopisy, nevydává žádná potvrzení o převzetí, není možné nijak rozlišit ty občany, kteří tiskopisy odevzdali, od těch, co tak neučinili.

Navíc, sčítací komisař nemá žádnou povinnost a ani oprávnění vyplňovat tzv. „nahlašovací“ formuláře. Jeho povinnosti jsou striktně dány §10, odst. 1, písm. a až e. Ani na jiných místech zákona není o této povinnosti komisaře zmínka – spíše naopak! §14, odst 1., dává sčítacímu komisaři povinnost zachovat mlčenlivost  o všech údajích sčítání, odst. 3 pak tuto povinnost rozšiřuje  o všechny další, v odst.1 neuvedené skutečnosti, o nichž se dozvěděl při výkonu činnsoti – tedy paradoxně i  o tom, kdo odmítl sčítací tiskopisy vyplnit.

Úlohou sčítacího komisaře je tedy tiskopisy hlavně rozdat a poté vybrat a odevzdat ČSÚ prostřednictvím  sčítacího revizora. Nic více – pokud provede při výkonu své činnosti, byť na pokyn svého dočasného zaměstnavatele, vyplňování jakýchkoliv dalších formulářů obsahujících jakékoliv údaje o občanech, přestupuje již zmiňovaný §14, odst.3, písme. a a dle §15, odst.2 se dopouští buď přestupku (ne-li trestného činu) s pokutou až do výše 200.000 Kč.

Pokud by svým jednáním někomu způsobil škodu (zaplacení pokuty 10 000 Kč za nevyplnění) je velmi pravděpodbné, že poškozený občan by v občanskoprávním sporu dosáhl úhrady této škody. Uvedený pokyn ČSÚ je tedy v rozporu se zákonem a sčítací komisař, který v dobré víře tento zákon poruší, se vystavuje nebezpečí zaplacení částky až 210 000 Kč – stojí to vůbec za výdělek?

Shrnuto:

ČSÚ může sice nahlásti provinilce, ale nemá, jak by zákonnou cestou předložilo byť jediný důkaz provinění. Komisař vás sice  může u případného řízení identifikovat jako osobu, která mu odmítla tiskopis vyplnit, ale to můžete popřít. A je z toho již zmiňované tvrzení proti tvrzení – sčítacímu komisaři by tedy musel mít svědka (bylo by tedy vhodné chodit ve dvou).

Dalším způsobem obrany je prohlášení, že jste tiskopis (vyplněný dle vašeho nejlepšího přesvědčení  – co na tom, že je prázdný) již zaslali přímo na ČSÚ – tento postup zákon nezakazuje a ani  nevylučuje – a aby jste nelhali, zašlete jim prázdný tiskopis a neuvádějte zpáteční adresu. Zde pak již neexistuje žádný zákonný prostředek prokázání opaku.

Jak vidíte, zákon o sčítání je, jako obvykle, trochu zmetek, poskytující dostatek legálních cest jak  se sčítání zcela vyhnout.