Dnešní den je Mezinárodním dnem za odstranění rasové diskriminace. Měli bychom si tedy připomenout úspěšné kroky, které svět učinil na cestě k odstranění rasové nenávisti, ale zároveň musíme věnovat pozornost výzvám, které před námi ještě stojí, a obnovit své odhodlání je řešit.

Kofi Annan
Foto: UN Photo

21. březen byl dnem proti rasismu určen jako upomínka masakru v roce 1960 ve městě Sharpeville v Jihoafrické republice, kde bylo policií zabito 69 lidí pokojně demonstrujících proti zákonům apartheidu. Všichni se musíme radovat z toho, že apartheid je dnes již minulostí. Na přelomu srpna a září se do dnes již svobodné Jihoafrické republiky sjedou delegáti z celého světa na Světovou konferenci proti rasismu, rasové diskriminaci, xenofobii a jiným formám intolerance a budou se zabývat projevy rasismu, které nadále sužují náš svět.

Současné formy nesnášenlivosti jsou často méně nápadné než apartheid, ale o nic méně zákeřné. Uprchlíkům, domorodým obyvatelům a žadatelům o azyl na celém světě je nadále upírána lidská důstojnost na základě rasové diskriminace. Národnostní menšiny jsou stále nepoměrně chudší než většinové obyvatelstvo, mnohem více trpí nezaměstnaností a nedostatkem vzdělání. Menšiny jsou nedostatečně zastoupeny v politických strukturách, zatímco ve věznicích je jejich zastoupení nadměrné. Jejich přístup ke kvalitním zdravotním službám je omezen, a tak se zkracuje průměrná délka jejich života.

Tyto a další formy rasové nespravedlnosti jsou neradostnou realitou v současném světě, pro budoucnost však rozhodně nejsou nevyhnutelné. Měli bychom spojit své síly tak, aby Světová konference proti rasismu byla úspěšná. Doufám, že jednoho dne si pak budeme moci připomínat rok 2001 jako začátek konce rasové diskriminace.