K předchozímu článku, který vyšel na Magazínu ChristNet.eu, jsem slíbil pokračování o hollywoodských „ďábelských“ novinkách v letošním roce v českých kinech. Zde jsou. První film, který se letos objevil v našich kinech s výraznou postavou ďábla, kupodivu nebyl americký. Naopak šlo o českou nastavovanou snad pohádku Z pekla štěstí 2 (česká premiéra: 1. 2. 2001).

Z pekla štěstí 2Dvojroli Boha i ďábla si zde zahrál komerčně velmi dobře využitelný zpěvák Karel Gott (film se bude jistě dobře prodávat do Německa). Odpusťme si již zastaralý vtípek, že Gott německy znamená Bůh, a pojďme se podívat na to, jakým způsobem je ve filmu zlo zobrazeno. Úplně přesně, jak v jiném článku pro Magazín ChristNet.eu píše Jeroným Klimeš.

Lucifer a pekelníci jsou pojati hodní, i když poněkud podivní pánové, kteří dobrým lidem pomáhají a zlé nakonec potrestají. Tedy přesně obraz Boha naruby. Pekelníci se celou dobu starají o malé dítě, jež k nim připlulo v košíčku po řece, a Lucifer se dokonce zamiluje do pozemské, i když zlé dívky.

Zatímco Troškův film můžeme brát jako pohádku, je Smlouva s ďáblem (Bedazzled, česká premiéra 29. 3. 2001) spíše komedií. Remake stejnojmenného snímkuSmlouva s ďáblem z roku 1967 nyní s Brendanem Fraserem v hlavní roli vypráví o tupém pošťákovi, jemuž se zjeví ďábel v podobě krásné dívky (Elizabeth Hurley). Za mizernou duši slíbí splnit sedm přání.

Ďábel je však ďábel, a tak splněná přání mohou vypadat splněná úplně jinak, než si naivní mladík představoval. Například chce být bohatý a ženatý s dívkou svých snů. Stane se. Ale zároveň je mocným šéfem největšího drogového kartelu. A tak je tomu se všemi přáními – až tím posledním hrdina ďáblici převeze a duši zpět vyhraje. Inu, primárně komedie, ale kolik českých lidových pověstí a říkání o napáleném čertu tento námět připomíná!

Pomineme-li další premiéry, v nichž je postava ďábla jen čistě okrajovým tématem (Ve stínu upíra, Záhada Blair Witch 2), musíme si počkat až do 17. 5. 2001, kdy se v kinech objeví další třeskutá komedie Malej Nicky (Little Nicky). Adam Sandler je u nás známý díky filmům jako Vodonoš nebo Velký táta – tedy komediím na hranici vkusu.

Malý NickyTentokrát se pustil do satanské komedie, v níž sám hraje nejmilejšího a nejmladšího ďáblova syna, který cestuje do New Yorku, aby našel své dva větší a odrostlejší bratříčky a přivedl je domů do pekla dřív, než otec (v podání Harvey Keitela) zemře (sic!). Už samotná skutečnost, že ďábel může zemřít (zamrzne totiž ohnivá stěna, skrze niž do pekla proudí odsouzené duše) a má tři syny (kdo je matkou?), svědčí o dalším posunu ve vnímání ďábla spíše jako jakési pohádkové rekvizity, již možno využít stejně spolehlivě jako Kašpárka.

Celý film slouží jedinému cíli – ukázat, že současný New York je velké prohnilé jablko, horší než veškeré naše nejhorší představy o pekle (kde je v podstatě docela příjemně a klid). Některé tradiční představy jsou zde prezentovány v opačném úhlu pohledu – někteří církevní hodnostáři či věřící jsou pěkní lumpové, zato někteří pekelníci se řadí mezi reformované.

Pravděpodobně pouze na videu se objeví již několikrát přesunutá premiéra Ztracených duší (Lost Souls). Winona Ryder a Ben Chaplin hrají v hlavních rolích Ztracené dušetohoto filmu o satanském spiknutí, jež hrozí opět zachvátit Zemi a duši každého člověka zlem. A opět – jako např. v podobně laděném Konci světa s Arniem Schwarzeneggerem – jsou zde muž a žena, kteří jediní mohou zlu zabránit.

Postava ďábla je zde opět vtělena do člověka, sériového vraha. Mladí katolíci, vedení spíše duchovně nemocným knězem, po tomto muži pátrají, protože věří, že jde o vtěleného ďábla, aby se s ním nakonec střetli v závěrečném a patřičně dramatickém souboji, kdy se zjistí, že některé věci jsou úplně jinak a ďáblem může být i někdo jiný.

Obnovenou premiéru si prožije 12. 7. 2001 Vymýtač ďábla (Exorcist – vymýtač od vyjmenovaného slova mýtit). Tento horor snad netřeba představovat. Vzniklo několik jeho pokračování i klonů (ve videopůjčovnách je právě film Posedlost s Timothy Daltonem v hlavní roli), v nichž jde o stále stejný případ – kněz musí za pomoci exorcismu vyhnat z těla mladé dívky (či chlapce) ďábla.

Ten samotný zde není nijak vidět, projevuje se jen nadpřirozeně: mladý posedlec levituje, metá kolem sebe kusy nábytku apod. Také nadává, spílá, uráží zástupce církve, dokud není vyhnán. Tento typ filmů se snad nejvíce blíží pojetí ďábla, jak jej můžeme najít v bibli (kde i Ježíš takto zlé duchy vyhání). Tím bychom měli „čertovské“ premiéry do konce prázdnin z krku... Filmaře však nikoliv.

Autor je editor World Online CZ

Fotografie poskytly tyto distribuční společnosti: Falcon, Bontonfilm, Space Films