Kuře

Foto: Corbis

Ovšem nesděluji to tady na tomto místě, abych se vám vyplakal na rameni ze své neschopnosti, ale proto, že jsem si při onom drastickém úkonu cosi uvědomil.

Už měsíce jsou média prošpikována informacemi o masové likvidaci nejrůznější zvířeny – na prvním místě krav. Důvodem byla nejdříve nemoc proslavená pod názvem BSE a později slintavka spolu s kulhavkou. Faktem je, že právě ona vražedná masovost dohání k šílenství nejen krávy, ale i mě (a také stále víc mých přátel, kamarádů a známých).

Začínám chápat, že hovězí závitek se šunkou a sýrem nevzniká ve vakuovaném balení v některém ze super či hypermarketů, ale že na počátku stojí živý tvor. Právě ten, který díky mé (respektive obecně lidské) hlouposti – považován za tovární výrobek – je nyní jako zmetkový ve velkém množství likvidován, neboť může ohrozit člověčí nejen zdravotní, nýbrž především ekonomické zájmy. Nebezpečná nemoc šílených krav patří k důsledkům nerozumného experimentování na živém organismu. Fobie ze slintavky a kulhavky je dalšího nerozumu příčinou – planou zvířecí táboráky. Že by začarovaný kruh nerozumu?

Během vykosťování kuřete jsem pochopil, že průmyslové vakuované maso je iluzí, kterou si člověk vytváří, aby měl méně černé svědomí. Uvědomil jsem si, že termín „eliminace nebezpečí nákazy“ není nic jiného než drastické vyvražďování tisíců či milionů živých tvorů. Při vykosťování kuřete se ptám sám sebe: Proč? Je to vůbec nutné? A koneckonců, musím nutně mít maso ke svému životu? Nevím. Třeba najdete odpověď vy. Můžete si zkusit vykostit nějaké kuře. A ještě lépe ho předtím zabít a oškubat. Nebo se jít podívat do fabrik, které se tímto zabývají. Jestli vás při tom něco napadne, dejte mi vědět.