Seznamka
1. S blížícím se večerem Dne Páně jsme se shromáždili na tomto posvátném místě—syrsko-pravoslavné katedrále sv. Jiří—abychom slavili nehasnoucí světlo Nejsvětější Trojice. Plnost světla „Pána Boha, ten, který jest a který byl a který přichází,“ (Zj 1,8) září ve tváři Ježíše Krista (srov. 2 Kor 4,6). Skrze něj, v Duchu svatém, vzdáváme chválu Bohu za vznešené dědictví víry, které máme a za povolání ke službě pravdě a lásce, které nás činí služebníky evangelia.
Moje srdce je plné vděčnosti Bohu, za to, že jsem mohl přijít do Damašku jako poutník ve stopách sv. Pavla. Právě na cestě do Damašku si Ježíš Kristus Apoštola národů povolal: zde přijal světlo Ducha svatého a byl pokřtěn. Zde nás nyní Duch svatý shromáždil ke společné modlitbě—k naslouchání Božímu slovu, k prosbě za odpuštění našich hříchů a rozdělení a k chvále jeho nekonečného milosrdenství. V pokoji Vzkříšeného Krista se modleme s jednou myslí a jedním srdcem, horliví k následování výzvy velkého syrského theologa a mystika Abu al- Faraje, který věřící povzbuzoval, aby „zničili ve svých srdcích kořeny nepřátelství mezi křesťany“ (Kniha o holubici, IV).
2. S bratrskou láskou zdravím Jeho Svatost Morana Mora Ignatia Zakka I Iwase, jehož hosty v této překrásné katedrále jsme. Je mi zvláštním potěšením, že mohu oplatit návštěvy, které jste v Římě vykonal vy Vaše Svatosti a váš předchůdce Moran Mor Ignatius Jacoub III. Takové vzájemné kontakty pomáhají udržovat a prohlubovat naši bratrskou lásku, pečetí dohodu našich církví o společném vyznání víry v tajemství Vtěleného Slova, pravého Boha a pravého člověka a povzbuzují nás pokračovat dál v pastorační spolupráci, již jsme započali před sedmnácti lety naším Společným prohlášením. Vaše Svatosti, výrazná ekumenická otevřenost vaší církve je zdrojem hluboké radosti pro mnohé a povzbuzením k vytrvalému pokračování na cestě k plnému společenství (srov. Ut Unum Sint,62-3). Je to známka duchovní a pastorační vitality vaší církve, o níž svědčí i mnohá povolání ke kněžství a monastickému životu.
V témže bratském poutu zdravím Jeho Blaženost patriarchu Ignatia IV. a Jeho Blaženost patriarchu Řehoře III, stejně jako metropolity a biskupy, kteří ho doprovází. Vítám patriarchy a biskupy, kteří přišli ze sousedních zemí a děkuji jim, že nás poctili svou příromností.S bratrskou láskou zdravím Jeho Blaženost emeritního patriarchu Ignace Moussa Daoud I. Když jsem jej ustanovil prefektem Kongregace pro východní církve a kreoval kardinálem, chtěl jsem si nejen čerpat z jeho zkušenosti a moudrosti, ale i vzdát hold východním církvím a zvláště církvi syrské.
Srdečně zdravím kněze, mnichy, jeptišky, řeholníky a řeholnce a všechny přítomné věřící. Jsem opravdu šťasten, že mohu být s vámi!
3. Velikonoční radost vykvetla na dřevě Kříže. Zde v Damašku bylo učedníku Ananiášovi ve vidění řečeno, aby šel za Saulem, pronásledovatelem církve. Navzdory svým pochybám a strachu Ananiáš Pána poslechl a bez váhání oslovil nepřítele křesťanů „bratře“. (Sk 9,17). Vidíme zde dvě podstatné známky poslání církve: odvážnou poslušnost Božímu slovu a ochotu odpouštět a nechat se smířit. Když Bůh jedná, nemožné se stává možným. Naším úkolem je říci „ano“ spásné Boží vůli a přijmout jeho tajemný plán s celým naším bytím.
Když Ananiáš za Pavlem přišel, ten se modlil (srov. Sk 9, 11). Svým způsobem se připravoval na přijetí poslání, které jej navždy připoutá ke Kříží „ Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno.“ (Sk 9,16). Jsou ještě dvě další známky našeho povolání k učednictví: modlitba a vytrvalost ve zkouškách. Dnes možná víc než kdy dříve budou projevem naší věrnosti Bohu: modlit se, nést Kříž, poslouchat Boží vůli a ctít každého jako bratra a sestru. Když půjdeme touto cestou, půjdeme ves stopách „zástupu svědků“ (Žid 12,1), včetně mnoha mnichů a jeptišek, kteří žili před vámi v této zemi. Díky Boží Prozřetelnosti je celý Blízký východ hluboce poznačen kulturou syrského monasticismu a jeho planoucím svědectvím.
4. Zde v Damašku chci vzdát hold celé syrské tradici, s její bohatou jednotou v rozmanitosti. Sv. Pavel, Ignác z Antiochie, Efrém, Jan Zlatoústý, Šimon Stylita, Jan Damšský a mnozí další jsou pro nás všechny zářnými učiteli. Vidíme na nich, že poslušnost víry a utrpení Kříže nikdy neustávají nést plody spásy.
Úžasná tvořivost vaší tradice se projevuje v postavách jakou je třeba sv. Efrém z Nisbis, „harfa Ducha svatého“, jehož díla byla záhy přeložena do všech řečí křesťanského starověku. Nechť tato výměna darů nikdy neustane! Chovám vroucí naději, že křesťané všude po světě opět otevřou svá srdce duchovním a naukovým pokladům církví syrské tradice.
Mezi velkým zástupem těch, kdo následovali Beránka byl neporovnatelný světec z vaší země, Šimon Stylita, který byl ve své době živoucím obrazem svatosti a nyní je uctívám v církvi po celém světě. Jeho modlitba byla neustálá a láska všeobecná, když vítal všechny, kdo za ním přicházeli z blízka i dálky, největší i nejmenší. Nesl též na svém těle rány Ukřižovaného Krista (srov. Theodoret z Cyru, Historia Religiosa, 26). V záznamu o jeho životě, sepsaném jeho učedníky padesát let po jeho smrti je jeho mimořádné povolání popsáno takto: „Utrpením svého služebníka přál si Bůh probrat svět z hluboké dřímoty“. Dnešní svět potřebuje být probuzen k Boží lásce a plánu spásy. Čtení z evangelia nás vybízí: „Pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni.“ (J 4, 35), Nazrála sklizeň, protože lidská srdce stále hladoví po „cestě, pravdě a životě“ (J 14,6). Jednotnější svědectví na straně křesťanů je zásadní, má-li svět třetího tisíciletí uvěřit (srov. J 17, 21). Kéž Duch svatá uspíší den naší úplné jednoty!
5. Závěrem tohoto krátkého setkání si přisvojuji slova, která pronáší biskup či kněz na závěr litrugie v západním syrském obřadu: „Jděte v pokoji moji milovaní, když vás svěřujeme milosti a milosrdenství slavné a svaté Trojice…Spasené vítězným Křížem Páně a zapečetěné pečetí svatého křtu kéž Nejsvětější Trojice vám odpustí vaše hříchy, odpustí vaše dluhy a dá pokoj duším vašich zesnulých.“ Kéž na vás sestoupí požehnání skrze mocnou přímluvu svatých a mučeníků a Nejsvětější Matky Boží, Theotokos - Yoldat Aloho.
Amen.
