"V ČR byl pokřtěn první pes."
Tato neuvěřitelná zpráva se začala šířit celou republikou. Biskupství na to ihned reagovalo a na místo se vypravil samotný biskup. Ve farnosti, kde chodí do kostela pět starých babiček, byl kostel i fara nádherně opravená. Biskup se tedy začal vyptát kněze, jak je to možné.
Kněz pokrčil rameny a řekl: "To jednou za mnou přijede dáma ze Švýcarska a zeptala se mě, zda bych jí pokřtil psa."
Biskup ho přerušil: "A co jste udělal?"
Kněz: "No, tak jsem vzal trochu vody a pokropil jsem ho. To přeci není zakázané."
Biskup netrpělivě: " Ano, není. A co dále?"
Kněz: " No a jelikož je pes také Boží stvoření, tak jsem se nad ním pomodlil. To přece také není zakázané."
Biskup: "To také není zakázané. A kde jste vzal peníze na opravu fary a kostela?"
Kněz: "A jelikož byla ta Švýcarka s tím, co jsem pro ní udělal spokojená, tak mi dala nějaké peníze na kostel. To přece také není zakázané."
Biskup: "No zakázané to není. Ale to vám povídám, až bude chtít toho psa biřmovat, tak se mi zaručte, že ji pošlete za mnou."