Seznamka
|
Foto: Corbis |
O případu nevím víc, než jsem zaslechl a nebo se dočetl ve sdělovacích prostředcích. Přesto bych rád poznamenal alespoň několik slov.
Předně chci poukázat na to, že se v naší zemi, pokud vím, od roku 1990 ctí presumpce neviny. Tedy alespoň teoreticky. Co to znamená? Tolik, že pokud není prokázána a dokázána vina (standardním vyšetřováním), pak by se na obviněného mělo pohlížet jako na bezúhonného.
Jenže naše společnost, zdá se, ctí spíše onu totalitní presumpci viny. Farář A. Petr je vláčen tiskem, aniž by bylo vyšetřování u konce a dokonce aniž by mu byl dán prostor k nějaké obhajobě.
Ještě smutněji však na mě působí štvaní mezi křesťany samotnými. Jako bychom zapomínali na Ježíšova slova: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni. Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou naměříte, takovou Bůh naměří vám…“ (Mt 7:1-2nn).
Je nepochopitelné, že právě mezi křesťany je zakořeněn zvyk neoddělovat hřích od hříšníka. My, kteří máme přinášet tomuto světu milost, se chováme mnohdy nemilosrdněji než „svět, který ve zlém leží“.
Tím neříkám, že by neměly být věci prošetřeny a napraveny. Jistě je správné, aby došlo k prověření všech dostupných údajů a informací a aby byl nalezen a potrestán viník. Na druhou stranu bych byl rád, kdybychom nepředbíhali událostem. Co když je celá aféra třeba jen smyšlenkou, nebo osobní mstou? (Nebylo už takových „afér“ za uplynulých deset let víc než dost? A na druhou stranu bylo jistě nemálo skutečných afér, které upadly v zapomenutí.)
Kdo potom, bude-li prokázáno křivé obvinění, očistí nebohou oběť a její blízké? Kdo ze štváčů, pisálků a pomlouvačů zazvoní později pokorně u dveří a omluví se? Známe své Pappenheimské: NIKDO.
Mějme trpělivost a počkejme, až co přinese vyšetřování. A nemáme-li trpělivost, pak alespoň projevme milosrdenství…
S nadějí, že zdravý rozum a milosrdné srdce přeci jenom zvítězí, ať už aféra dopadne jakkoli (padni komu padni)
Autor pracuje v nakladatelství Návrat domů
