Seznamka
Domnívám se, že nejen křesťan, ale i každý rozumný člověk, musí být schopen
vstát a odejít z kina, protože se odmítá dívat na něco, co překračuje všechny
meze. V případě snímku známého španělského režiséra Luna Lulú a její věk
šlo navíc o duševní zdraví.Film měl, alespoň podle katalogu karlovarského filmového festivalu, vyprávět o ztrátě panictví patnáctileté Lulú a následně o její citově-sexuální celoživotní závislosti na svém prvním partnerovi. Nemělo by nám totiž stačit odsoudit hřích, ale mnohem více se snažit hledat, co k němu vede, a tyto příčiny odstranit. Proto jsem šel na film.
Lulú je vychovávaná bez otce a bez lásky. V patnácti se objeví mladý, ale o mnoho starší rodinný přítel Pablo, který ji svede (můžete to té naivní dívce přikládat za vinu? Je mladá, naivní, potřebuje otce a tady přichází někdo, kdo ji nabízí lásku a možnost být jako dítě). Lulú se do Pabla bláznivě zamiluje a čeká, až se vrátí z několikaleté stáže z USA.
Po jeho příletu, kdy ji pomalu lehce znásilní (nicméně to vyprovokovala ona - kdo je vinnen?), ji nabídne manželství, se kterým ona nadšeně souhlasí. Při pozorování Pablových sexuálních praktik, si říkáte, že Lulú musí být vyloženě hloupá, když nevidí, že něco není v pořádku. Jenže ona si to neuvědomuje (proč? V tomto film měl jít mnohem více do hloubky a místo sexuálních scén se zaměřit spíše na vztah závislosti mezi Pablem a Lulú. V tom také mé očekávání zklamal).
Pablo vytvoří pro Lulú vztah, v rámci něhož může být Lulú stále dítě. Pablovy však časem běžné (byť zde je slovíčko "běžné" třeba brát hodně široce) sexuální praktiky nestačí, a tak přemluví Lulú, aby se nechala přivázat a zavázat si oči a souloží s ní spolu s jejím (ano, Lulúniným!) bratrem.
Lulú se po této zkušenosti rozhodne odejít od Pabla. Zjistí však, že ji přitahuje (zřejmě díky zážitku s bratrem), milují-li se spolu dva muži a ona je přitom. Protože se jí časem nedostávají peníze, rozhodne se přijmout nabídku poskytovat speciální sexuální zážitky.
Na objednávku jednoho klienta tedy přichází na setkání, kde se před zraky dvou klientů provádí sadomasochistické otrocké bisexuální praktiky nejtvrdšího kalibru. Lulú to netušila, ale klientovy kumpáni ji odmítají pustit. A právě toto byl okamžik, kdy jsem se na film již odmítl dívat a odešel.
Zbývajících pět minut znám tedy pouze z vyprávění: Pablo na poslední chvíli zachrání Lulú. Což je, stejně jako mnohé další momenty, dosti nevěrohodný příběh. Jestliže jsou klientovy kumpáni schopni zabít transvestitu, který se pokusí zachránit Lulú před Pablem, pak by jistě nepřežil ani Pablo.
Film je přehnaně naturalistický. Posledních patnáct minut obsahuje tak odporné scény, že mohou otřást psychikou. Nebezpečí také spočívá v tom, že se tyto scény mohou někomu zalíbit a on se je pak pokusí uskutečnit.
Dobré se ale na filmu dá najít poukázání, byť možná neplánované, na stupňující se náročnost sexuálního života. Pablovi, ale třeba i klientovi nestačí již běžné sexuální praktiky, požadují stále něco "speciálního". Je vidět, že sex v sobě mnohdy obsahuje pouze prostředek pro něco jiného. U Lulú je to nejdříve výraz navázání a udržení vztahu s Pablem, po jejich rozchodu pak říká, že "sexem v sobě zahání depresi. Někteří lidé to řeší čokoládou. Ale po sexu se aspoň netloustne."
Dopad na psychiku byl viděn ihned po představení. Moji nevěřící přátelé, se kterými jsem se o filmu bavil, a někteří z nich jsou řekněme "rozhodně-ne-puritání", byli z filmu také znechuceni. Dokonce se objevil názor, se kterým mnoho souhlasilo, že "pokud se u filmu na festivalu objeví sex, tak na něj nejdu".
Film vznikl na základě bestselleru Almundeny Grandesové. V některých světových knihovnách a knihkupectvích je tato kniha "na indexu".
Lulú a její věk (Las edades de Lulú). Režie: Bigas Luna, hrají: Francesca Neri, Oscar Ladoire, Maria Barranco. Španělsko, 1990, 94 min.
O ovlivňování sexuálního života se vede diskuze na Diskuzích ChristNet.eu ve skupině Petice.
