V minulém článku Podíl katolíků v celé populaci ČR jsme si ukázali, že počet katolíků v České republice představuje přibližně 39 % populace, počítáme-li všechny osoby, které se ke katolické církvi přihlásily při sčítání lidu v roce 1991. Avšak bereme-li v úvahu pouze praktikující katolíky, činí jejich podíl jen přibližně pět procent.

V sousedním Slovensku, které ještě v době zmíněného sčítání lidu tvořilo s Čechami a Moravou společný stát, se v roce 1991 přihlásilo k římskokatolické církvi 60 % obyvatel a k církvi řeckokatolické 3,4 %1. Celkový podíl katolíků v populaci tedy představoval 64 %. Podle údajů Slovenské akademie věd z roku 1999 se ke katolické církvi přihlásilo ještě více, konkrétně 69 % obyvatel.2

V Maďarsku se ke katolické církvi hlásí 68 % obyvatel (dalších 25 % Maďarů je členy různých protestantských církví).3 Ze zemí tzv. visegrádské čtyřky je nejkatoličtější Polsko: k církvi se hlásí 91 % populace, z toho asi 75 % je "aktivních".4

Podstatně větší religiozita než v ČR je i v dalších sousedních státech: Mezi Rakušany se ke katolické církvi hlásí 78 % obyvatel,5 mezi Němci sice pouze 35 %, avšak dalších 36 % Němců jsou protestanti.6 Tradičně katolickou zemí je Itálie, kde členové církve představují 90 % populace.7

Česká republika je běžně nazývána "nejateističtější zemí Evropy". Zatímco v Čechách a na Moravě se v roce 1991 přihlásilo k ateismu (zaškrtlo při sčítání kolonku "bez vyznání") 40 % obyvatel, v Albánii, v letech 1976­90 oficiálně "prvním ateistickém státě Evropy", dnes ateisté prakticky nejsou.8 Podle dostupných údajů je vyšší religiozita také v bývalých republikách SSSR, a to nejen v tradičně katolické Litvě, ale také v Bělorusku (bez vyznání je zde asi 30 % obyvatel)9 nebo v Rusku.

(1) Řeckokatolická církev je katolickou církví byzantsko-slovanského obřadu. Stejně jako církev římskokatolická i ona uznává za svou "viditelnou hlavu" papeže ve funkci římského biskupa. Od církve římskokatolické se řeckokatolická (nebo též uniatská) liší podobou církevních obřadů, církevním právem, přísnější postní disciplínou, dále například počtem zasvěcených svátků a dalšími zvyklostmi. Řeckokatolickým knězem může například být i ženatý muž. Řeckokatolická mše je sloužena v církevní slovanštině (staroslověnštině). V této práci míním pojmem katolická církev jak její římskokatolickou, tak řeckokatolickou odnož.
(2) Kde se katolíkům daří. Katolický týdeník, 27-28/1999, s. 6.
(3) Srov. Liščák, Vladimír-Fojtík, Pavel (1998): Státy a území světa. Praha, Libri, s. 541.
(4) Tamtéž, s. 704.
(5) Tamtéž, s. 715.
(6) Tamtéž, s. 623.
(7) Tamtéž, s. 373.
(8) V současné Albánii se asi 70 % obyvatel hlásí k islámu, dalších 18 % k řeckému pravoslaví a 10 % ke katolické církvi (srov. Liščák, Vladimír-Fojtík, Pavel (1998): Státy a území světa. Praha, Libri, s. 45).
(9) Srov. Liščák, Vladimír-Fojtík, Pavel (1998): Státy a území světa. Praha, Libri, s. 125.

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.