Vztah Radia Proglas ke katolické církvi je poměrně složitý. Jediným majitelem společnosti Radio Proglas, s. r. o., je P. Martin Holík, katolický kněz, a tím pádem podřízený katolického (v tomto případě brněnského) biskupa. Neexistuje však žádný právní vztah mezi církevními institucemi a společností provozující vysílání Radia Proglas.

Obhájitelné by tím pádem bylo jak pouze katolické zaměření rádia, tak jeho ekumenický rozměr. Rádio se od tištěných periodik liší mimo jiné tím, že musí ke svému vysílání získat licenci. A právě “ekumenická karta” byla pro Radio Proglas “trumfem” nejen pro získání první vysílací licence,1 nýbrž i pro její výrazné územní rozšíření.2 Skutečnost, že se redakce zavázala poskytovat pravidelný vysílací čas příslušníkům nekatolických církví, sehrála v přidělení a územním rozšíření licence Radia Proglas významnou roli.

Vysílání Radia Proglas vytvářejí v první řadě katoličtí křesťané: v roce 2001 jsou pouze dva ze zaměstnanců rádia nekatolíci. I vysílací schéma je z velké části přizpůsobeno režimu praktikujícího katolíka,3 redakce se při přípravě duchovně zaměřených pořadů, ale také v otázce morálky řídí především Katechismem katolické církve. Přesto však poskytuje pravidelný (každodenní) prostor externistům z nekatolických církví.

“Ekumenickou agendu” tvoří v případě Radia Proglas:

1. pořady připravované přímo příslušníky nekatolických církví,

2. pořady připravované sice katolíky, avšak týkající se ekumenismu.

Ve sledovaném období (červen až listopad 1999) platilo vysílací schéma, které vzniklo v únoru 1999. Na přípravě pořadů Radia Proglas se vedle příslušníků katolické církve pravidelně podílely tři další křesťanské církve (Pravoslavná církev, Církev československá husitská a Církev adventistů sedmého dne) a také rozhlasová misie TWR, v jejíž radě jsou zástupci čtyř dalších církví (Českobratrská církev evangelická, Církev bratrská, Slezská evangelická církev augšpurského vyznání, Křesťanské sbory) a ve které dále působí příslušníci dalších více než pěti církví.4 Jednotlivé církve se na týdenním vysílání Radia Proglas podílejí takto:

tabulka 17: Podíl ekumenické agendy a ostatních duchovních pořadů na celotýdenním vysílání Radia Proglas (vysílací schéma z února 1999)

církev nebo instituce

hodin týdně

procento z celkového množství duchovních pořadů

TWR

5,25

16,4%

Církev adventistů sedmého dne

1,75

5,5%

Církev československá husitská

0,25

0,8%

Pravoslavná církev

1

3,1%

Katolické pořady o ekumenismu

1

3,1%

Ostatní katolické

22,75

71,1%

celkem

32

100,0%

 

Přibližně 19 % vysílacího času Radia Proglas představují modlitební a ostatní duchovní pořady, tzn. přibližně 32 hodin týdně. Z těchto 32 hodin týdně můžeme do “ekumenické agendy” zařadit něco málo přes 9 hodin týdenního vysílání (29 %). Nekatolické církve se tedy na vysílání Radia Proglas podílejí necelou jednou třetinou duchovních pořadů, což představuje přibližně 6 % celkového vysílacího času.

Největší prostor dostávají církve reprezentované rozhlasovou misií TWR, které připravují více než pět hodin vysílacího času každý týden. Jde o ranní čtvrthodinky – duchovně zaměřené cykly na různá témata (všední dny a neděle od 7.45 h), o večerní výklad Bible (Světem Bible, všední dny od 21.00 h do 21.30 h) a o sobotní dopolední magazín s hosty (Na sobotní frekvenci Proglasu, od 7.15 h do 8.30 h). Tyto pořady v naprosté většině nevyjadřují stanovisko jedné konkrétní církve. Autoři, zaměstnanci nebo spolupracovníci TWR, je připravují “sami za sebe”.5 Obecně se však dá hovořit o pořadech protestantského či – ještě lépe – evangelikálního charakteru.

Téměř dvě hodiny vysílání každý týden připravují pro Radio Proglas členové Církve adventistů sedmého dne: jednou měsíčně představuje církev půlhodinovým pořadem své učení (pondělí od 22.30 h s reprízou další den ve 14.30 h), každý týden připravují adventisté půlhodinový magazín pro mládež (Meloun, středa od 19.15 h), půlhodinový pořad pro děti (Sobotníček, sobota od 16.30 h) a čtvrthodinový pořad věnovaný rodinným vztahům (Rodinný stůl, středa v 17.30 h s reprízou v neděli ve 20.00 h). Jak už z tohoto výčtu vyplývá, pořady připravované adventisty nejsou všechny laděny pouze duchovně.

Proč právě protestantské církve reprezentované organizací TWR a adventisté dostávají ve vysílání Radia Proglas tak významný prostor? Jak TWR, tak adventistická organizace Hlas naděje mají zařízená rozhlasová studia, ve kterých své pořady připravují.6 Pro Radio Proglas jde tedy o pořady vyrobené s nulovými náklady.7

Jinak je tomu s Pravoslavnou církví v ČR a s Církví československou husitskou, které se také pravidelně představují ve vysílání Radia Proglas. Jejich členové připravují své pořady přímo v brněnské redakci Radia Proglas, přičemž pravoslavné vysílání má týdenní periodicitu, zatímco husitské měsíční. Důvodem tohoto “nepoměru” (ve skutečnosti má CČSH více stoupenců než čeští pravoslavní) je rozdílná aktivita jednotlivých církví: Zatímco pravoslavní stáli o spolupráci s Radiem Proglas hned od počátku (přelom roku 1995/96, kdy Radio Proglas začalo vysílat), a byli tedy u vytváření prvního vysílacího schématu, spolupráce s církví husitskou začala později, v době, kdy “koláč programového schématu” byl již z velké části rozdělen.

Vedle pravidelných pořadů je třeba krátce zmínit i mimořádné příležitosti: Každý rok například Radio Proglas vysílá přímý přenos z pravoslavné velikonoční bohoslužby, nekatoličtí křesťané se nepravidelně podílejí i na přípravě dalších pořadů: pětiminutové Myšlenky na den, odpolední Listárny, hudebního magazínu Jak se vám líbí apod. Nekatoličtí křesťané jsou hosty různých magazínů atd. Tyto aktivity jdou i za hranice ekumenismu (ve smyslu setkávání různých křesťanských církví). Je už tradicí, že ve dny velkých židovských svátků věnuje Radio Proglas pozornost i této tematice.

Zatím jsme však zmínili pouze první část “ekumenické agendy” Radia Proglas, tedy pořady připravované příslušníky nekatolických církví. Co se týče pořadů o ekumenismu vytvářených katolíky, musíme na prvním místě jmenovat cyklus Krůčky k jednotě. Tento seriál připravuje už několik let pro Radio Proglas katolický teolog P. Walerián Bugel. Jde o sérii rozhlasových přednášek o ekumenismu, o jeho historii i současnosti, spojený s výkladem jednotlivých církevních dokumentů, analýzou důležitých ekumenických setkání a aktivit apod. Tento pořad vysílalo Radio Proglas v námi sledovaném období vždy ve čtvrtek ve 22.30 h s reprízou následující den ve 14.30 h.

Vedle této pravidelné relace se redakce Radia Proglas věnovala ekumenismu i jinými formami: Sem můžeme zařadit nepravidelné “Kulaté stoly víry”, setkání příslušníků různých křesťanských denominací a jejich diskuse o (nejen) věroučných otázkách. Dalším důkazem ekumenického rozměru Radia Proglas je pozornost, kterou redakce každoročně věnuje “Týdnu modliteb za jednotu křesťanů”, kdy jsou do vysílání zařazovány krátké ekumenicky laděné modlitby.

Shrnutí: Ačkoli je redakční zázemí Radia Proglas převážně katolické, poskytuje redakce pravidelný vysílací čas příslušníkům ostatních církví, a to jak východních, tak protestantských. Prostor, který mají jednotlivé církve k dispozici, je často určen pragmaticky: Přednost je dávána těm nekatolickým institucím, které si mohou pořady ve studiové kvalitě samy vyrobit a dodat hotové (TWR, sdružující příslušníky především protestantských církví, Církev adventistů sedmého dne). Z církví, které nemají takový “přístup k vlastním výrobním prostředkům”, je poskytováno studio (včetně zvukaře) příslušníkům pravoslavné a československé husitské církve.

Nekatolické církve pro Radio Proglas nepřipravují pouze pořady věroučného charakteru, nýbrž také pořady pro děti a mládež, nepravidelně se podílejí na pořadech hudebních, diskusních a jiných.

Redakce Radia Proglas dále vysílá jeden půlhodinový cyklus (s týdenní periodicitou) věnovaný dějinám ekumenismu. Další pořady o ekumenismu se objevují nepravidelně, často v návaznosti na konkrétní události.

“Ekumenická agenda” představuje přibližně 6 % celkového vysílacího času Radia Proglas, což je necelá jedna třetina duchovních a modlitebních pořadů. V těchto pořadech nejsou nekatolické církve prezentovány konfliktním způsobem: to je zaručeno už faktem, že si pořady připravují samy. Podobně jako čtenář AD si posluchač Radia Proglas může udělat představu o učení nekatolických křesťanů. Rozdíl je v tom, že ve vysílání Radia Proglas dostává katolická věrouka mnohem více prostoru než pořady ostatních církví (71 % duchovních a modlitebních pořadů).

(1) V roce 1995 pro vysílač na Svatém Hostýně o výkonu 500 W.
(2) V roce 2001 šířilo Radio Proglas z šesti terestrických vysílačů: Svatý Hostýn (500 W), Brno-Hády (3 kW), Praděd (20 kW), Ještěd (20 kW) a dva drobné dokrývací vysílače: Příbram a Uherský Brod.
(3) Každý den se vysílají například Ranní a Večerní chvály (součást tzv. denní modlitby církve), v poledne modlitba Anděl Páně, večer Modlitba růžence, čtyřikrát týdně se přenáší katolická bohoslužba (mše svatá), v postní době odpoledne modlitba Křížové cesty apod. Prostor ve vysílání dostávají zvláště ve sváteční dny katoličtí biskupové a další duchovní. Týdenní programové schéma Radia Proglas je připojeno v Přílohách.
(4) Viz kap. Rozhlas a televize - Radio Proglas.
(5) Autoři jednotlivých pořadů dokonce odmítají být uváděni jako členové konkrétních církví.
(6) TWR i Hlas naděje jsou mezinárodní organizace. Své české vysílání – vedle toho, že využívají spolupráce s Radiem Proglas – šíří prostřednictvím krátkých vln, satelitu, TWR poskytuje své pořady i dalším českým stanicím (Český rozhlas Plzeň, Radio Presston).
(7) „Mediální organizace mají sklon k výběrové reprodukci podle kritérií, jež nejlépe vyhovují jejich vlastním cílům a zájmům. […] Mezi uznávanými komerčními kritérii má největší váhu levná a snadná výroba…“ (McQuail 1999, s. 259)

Pozn.:Tento článek je částí diplomové práce obhájené na Fakultě sociálních studií MU.