Všechno začalo v roce 1981. Do Říma se sjeli biskupové z celého světa na biskupský synod. Při té příležitosti se jeden africký biskup setkal s mladým z hnutí Emmanuel. „Takové mladé lidi, jako jste vy, máme práve dnes zapotřebí u nás“. Tak vzniklo FIDESCO. „Fides“ česky: víra a „co“ první slabika francouzského výrazu „cooperation“ – spolupráce.

Jde o to dát víru do služeb spolupráce a spolupráci do služeb víry. A hned první odjezd: manželský pár lékařů a jeden seminarista odlétají do Zaire – nyní Demokratická republika Kongo.

Po roku formace (tři weekendy a dva pětidenní kursy) se noví spolupracovníci Fidesco shromáždili 14. sprna v Paray-le-Monial na mši svaté „vyslání“. Letos ji odjíždělo 89 do třiceti zemí. Arcibiskup z Doualy (Kamerun) kardinál Christian Wiyghan Tumi jim jménem katolické církve „dával missio“ V homilii jim kladl na srdce:“ Modlitba je duše veškeré misionářské činnosti. Misionářský život je kontemplativní i aktivní. Tím se liší laik misionář od laika spolupracovníka. Pro vás to není ztracený čas, nýbrž zasvěcený čas“.

Sestra Emmenuela z Kahýry byla pozvána, aby strávila několik dní novými spolupracovníky. Je už pravidelnou kmotřenkou každého „vyslání do misií“. Rodičům mladých spolupracovníků říkala s odzbrojující pootevřeností: „Vaše děti nechtěly hmotně zajištěný život, nechtěly jen uspět ve svém profesionálním životě. Zvolili si radost, nejcennější dobro. A tedy nenaříkejte: není to pěkné vůči Bohu ani vůči vašim dětem."

Francois-Xavier a Florence, oba mají 39 let a čtyři děti. Odletěli 26. srpna do afrického státu Pobřeží slonoviny. František se ujme vedení Střediska animace a zemědělského rozvoji, Florence se zaměří na katechezi. Proč oddjíždí? „ Náš nejstarší bude za tři čtyři roky studentem. Tato misie je poslední příležitostí žít spolu něco silného, vybudovat v rodině jistý projekt. Toto poslání je také pro nás výzva, abychom se zbavili zbytečných věcí a soustředili se na podstatné. Pro 14letou Laetitii je to mimořádné dorbodružství a také zkouška, opustit své přítelkyně, své sestřenky... není to snadné. Podobné pocity a myšlenky má 13 letý Alexander a 10 letý Samuel.

Co se týká 5 letého Corentina, ten si moc neuvědomuje, oč jde: „Afrika? To je moc daleko...“

Thibaut a Anna 23 a 22 let, mají už rok po svatbě a v prosinci čekají dítě... V únoru odjedou všichni tři do Zambie: Thibout převezme finanční služby diecéze Lusaka, Anna se bude starat o duchovní doprovod nemocným AIDS v terminálním stavu. - Kdy se zažehla tahle myšlenka? Oba poslouchali kázání Mons Forta biskupa z Perpignanu, krátce po zavraždění 7 trapistů z kláštera Tibihrine v Alžírsku: „ Rozhodli jsme se odjet do misií s Fidesco, protože jsme si uvědomili, že to je organizace naplněná dvojí motivací: být profesionálně na výši a být misionářem. A tak chceme dát k dispozici svou víru do služeb rozvoje.

Francois, 25 let svobodný. Odjíždí do Astany, hlavního města Kazachstanu, aby tam učil anglicky a střední škole ale i děti ulice. „ Minulý rok jsem byl na mši svaté „vyslání dobrovolníků  Fidesco“.... nu a vrátil jsem se a přihlásil se do formačního roku. Vyhrál jsem konkurs na místo profesora a tak jsem pak během celé přípravy byl  na stáži v jedné škole. Ředitelka mě na konci června nabízela definitivní místo. Už jsem chtěl přijmout, když mi Fidesco navrhlo odjet do Kazachstanu... Rozhodl jsem se . Ředitelka mě asi nepochopila... tím hůře... přihlásím se do konkurzu na profesora za dva roky. Ty dvě zkušenosti se nedají srovnávat.“

Anne-Sophie, 26 let svobodná lékařka. 5. listopadu odletí do Odienné na severu Pobřeží slonoviny a bude působit v dispenzáři, který tam spravují řeholnice (poradna pro nemocné, rozdělovna léků) v buši. „ Měla jsem možnost prodělat studijní stáž v Amazonii. Tam na mně udělali náramný dojem spolupracovníci DCC (Delegace katolické spolupráce) a kněží misionáři.. Po té čtyřměsíční stáží jsem si říkala, právě to bych chtěla dělat: spolupráci. S diplomem v kapse jsem se obrátila na leckteré organizace, až Fidesco mi nabídlo něco konkrétního. Ta příprava byla úchvatná. Umožnila mi přejít od rozumové víry k mnoho realističtější víře. Předtím byl pro mne Bůh spíše jen pojem... Stal se pro mne Osobou. A to mění všechno. Mnohdy si myslívám, že to Bůh vložil do mého srdce touhu odejet, abych ho mohla objevit. Ať přijde v budoucnosti cokoliv, já už dostala mnohem víc“.

Autor je ředitelem české redakce Vatikánského rozhlasu