Z podnětu akademického senátu a rektorky Univerzity Palackého v olomouci se ve středu 10. 10. 2001 uskutečnilo protestní setkání, a to v souvislosti s neuspokojivými výsledky jednání o dotacích pro vysoké školy (VŠ).

Protestní setkání bylo zahájeno nastíněním situace na VŠ, co se týče financí. Ministerstvo školství přiděluje dotace podle počtu studentů - přesto není v současnosti cca 20 tisíc studentů do těchto dotací započteno. Tzv. normativ činí dnes něco přes 27,5 tisíce korun, což je méně než v roce 1999. Další finance lze získávat podle náročnosti studia nebo také s ohledem na vědeckou činnost, v závislosti na tom, kolik grantových prostředků VŠ získá. Granty však neřeší mzdovou krizi na VŠ, nemohou pokrýt provoz fakult - tyto peníze už mají své přesné určení. Inflace způsobuje, že v reálném pohledu je situace horší než v roce 1993, kdy se na vzdělání dalo zhruba 6 miliard korun. Dnes je to jen o jeden a půl miliardy více.

Další komplikací je to, žedotace jsou přidělovány na kalendářní rok, kdežto VŠ pracují v roce akademickém. Neboť tyto dva se navzájem nekryjí, nejsou VŠ vlastně schopné zveřejnit, kolik uchazečů budou moci dopříštího akademického roku přijmout. To je totiž otázka, která má být zodpovězena už do konce října. Může se pak stát, že VŠ naberou v naději na vyšší dotace více studentů, kteří se pak ale objeví mezi těmi, kteří už nejsou dotováni. To by vedlo k navýšení vnitřního dluhu VŠ i v případě, že mají vyrovnané hospodaření.

Půjčka od Evropské Investiční banky? "To není systémový krok," říká rektorka UP, "připravit projekt trvá rok i více." Takže tudy cesta k vyřešení aktuálních finančních provblémů nevede.

Podnikání vysokých škol? Novela o této činnosti platí příliš kratákou dobu - a navíc, kdo chce začít podnikat, musí do toho nejdřív investovat...

Ony známé dvě miliardy byly de facto opakovaně přislíbeny. Pokud se však nenajdou, povede to vedle již zmíněného zvýšení vnitřního dluhu také k dalším nesnázím. Nejenže utrpí kvalita výuky - VŠ nebudou mít ani peníze na pořizování odborné literatury, časopisů, ny vybavebí laboratoří, počítačových učeben - o mzdách zaměstnanců nemluvě. Už teď se setkáte spíše se staršími vyučujícími, snižující se kvalitou výuky - a akreditační komise požadavky nezmírňuje. Právě naopak.

Následovaly příspěvky dalších zástupců jednotlivých fakult a diskuse, v níž vystoupuil také senátor Robert Kolář. ten poukázal na to, že ty dvě miliardy by se ve státní pokladně najít měly - chystá se přece odprodej státních podílů v Komerční bance a tak dále. Padla také otázka ohledně školného. rektorka UP v reakce školné nevyloučila, za předpokladu, že budou vyřešeny všechny ostatní náležitosti (např. podmínky půjček a jejich splácení). Atmosféru odlehčil lektor fakulty nederlandistiky, když uvažoval, zda by VŠ neměly žalovat vládu u Evropského soudního dvora, pakliže se ukáže, že peníze slibovala "kvůli EU".

Předsedkyně akademického senátu Ingeborg Fialová vypočetla možnosti nátlaku VŠ vyjma stávky asi takto; stát chce, aby VŠ přijímaly studenty - nepřijmout pro přístí rok NIKOHO. Dále "vyhrožovat" ztrátou voličů. A konečně happening. ten se skutečně rýsuje na čtvrtek 8.11.2001 díky iniciative katedry dramatických umění.

Na závěr byla přečtena Olomoucká výzva, prohlášení pedagogů a studentů UP, ve kterém mimo jiné požadují odstoupení ministra školství a jeho náměstka pro vysoké školy.