Spojovacím článkem teroristů zatčených v posledních deseti měsících v Evropě je salafistická, tedy puristická, interpretace islámu. Vliv salafíji se předpokládá také u lidí, kteří 11. září zaútočili na USA. Ve věcech jednoho z nich byly nalezeny dokumenty, které o tom svědčí, píše deník The Guardian, který se odvolává na zdroje blízké vyšetřování.

Salafisté neboli ti, kdo se chtějí vrátit k podobě islámu uctívané předky, důvěřují výhradně koránu a hledají čistou formu víry. Většina z nich jsou ultrakonzervativci, ale existuje mezi nimi ozbrojené křídlo, k němuž patří terorista Usáma bin Ládin a jeho spolubojovníci. Odhalení spojitosti terorismu se salafisty nebude ráda slyšet především Saúdská Arábie.

Ilustrační foto
Foto: Corbis
Tamní královská rodina totiž vydala nemalé sumy na šíření salafíji v zahraničí. Hlavním "vývozcem" tohoto učení je Islámská univerzita v Medíně. Král ji založil v roce 1961 s cílem "vyslat poselství islámu do celého světa". Vyšetřovatelé, kteří se snaží dopátrat členů a činnosti Usámovy sítě Al-Káida, našli v devíti evropských státech nevyvratitelnou spojitost teroristů a salafíji. Kromě hamburské buňky, která byla zapojena do atentátů na USA, byly v Německu, Španělsku a Itálii identifikovány čtyři další.

Tři z nich patří k alžírské teroristické Salafistické skupině pro kázání a boj (GSPC) a podle jednoho z vyšetřovatelů byly "absorbovány Al- Káidou". GSPC se před třemi lety oddělila od nejkrvavější z alžírských radikálních organizací, Islámské ozbrojené skupiny. Vůdce GSPC Hasan Hattab byl podle vyšetřovatelů jeden z těch, kdo rozhodli provést teroristické atentáty v Paříži v roce 1995. Čtvrtá z odhalených buněk má členy ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Británii; pocházejí z alžírské skupiny Takfír val- Hidžra.

Vůdce této buňky Džamíl Beghál je Francouz alžírského původu. Byl zatčen v červenci v Dubaji a patří stejně jako jeho spolubojovníci k salafistům. Podle náboženským expertů byl salafistou rovněž Muhammad Atta, považovaný za vůdce atentátníků z 11. září. V jeho poznámkách bije do očí absence zmínek o čemkoli současném a místo toho jsou tam pečlivě opsané výňatky z koránu a odkazy na "předky", k jejichž způsobu víry se chtějí salafisté dopracovat.

Nechybí mezi nimi ani pokyny, že se únosci mají podle způsobu těchto lidí k akci obléknout. Navzdory pravidelným zátahům slouží medínská univerzita jako náborové středisko bojovníků. Bývalí studenti tvrdí, že studijní program, který schválila saúdská královská rodina, je neškodný. Problém prý je to, co se děje mimo studovny.

"Má se tam učit ortodoxní islám, ale je to jinak. Ke studentům promlouvají zanícení lidé a jí se tam v dřepu na hliněných podlahách," tvrdí britský muslim Ibráhím, který studium v Medíně absolvoval. "Má to na žáky radikalizující účinky, protože si uvědomí propastný rozdíl mezi způsobem života prvních muslimů a životem saúdské elity, která univerzitu platí," vysvětluje.

Diplomat působící v Saúdské Arábii poukazuje na další stránku věci: Absolventi medínského učení jsou v praktickém životě nezaměstnatelní. Mohou najít práci jedině jako učitelé náboženství. "Někteří z nich ji nenajdou a snadno se pak dostanou do okruhu bin Ládina," konstatuje diplomat. Hamíd Esap žije nyní v Yorkshiru a v Medíně studoval v letech 1985 až 1993. Ve škole se prý sejdou lidé z celého světa a nejrůznějších názorů, ale z učeben nikdy pobídky k odchodu do Afghánistánu neznějí.

"Po absolvování studia mnozí odešli do Afghánistánu, protože byli zklamaní situací ve svých zemí, v Alžírsku, Tunisku či Egyptě. Byli mezi nimi i opravdu velmi moudří lidé. Nabyli přesvědčení, že ve vlastech nemohou dělat nic užitečného," tvrdí Hamíd. Většinu z nich prý finančně podpořil jordánský Palestinec Abdalláh Azzám, jehož považoval bin Ládin za svého učitele. Azzám byl v roce 1989 zavražděn a bin Ládin pak z jeho organizace učinil Al-Káidu.

Na obsahu článku se podílela ČTK