Seznamka
|
Jak to, že se v muslimském světě ujalo sebekritické vysvětlení atentátů proti USA jako zločin Židů, k němuž muslimský svět nemá technické prostředky? A co to, že se někdejší pákistánská sportovní hvězda a nyní politik Imran Chán odváží žádat zjevný důkaz viny Al-Káidy, a přitom dělá, že neslyší sliby mluvčího této sítě o dalších leteckých bombách, ani jeho výzvy, aby se muslimové vyhýbali pracovištím v amerických výškových budovách?
A k čemu debaty o amerických vojácích znesvěcujících svatou půdu Saúdské Arábie, když v současném konfliktu nejde o definici toho, co je svaté?
Především si uvědomme, že náboženskou víru nelze ztotožňovat s teologií. Většina muslimů nejsou znalci koránu. Většina věřících mužů zůstává na cestě k islámu na poloviční cestě, a to nejen ze strachu z Boha, ale také kvůli snůšce zvyklostí a praktik - vylučování žen, náboženské edikty, pomluvy moderní společnosti zaplavené hříšnou hudbou, bezbožností a sexem a trvalé vštěpování, že muslimskému světu hrozí západní nákaza.
S tímto druhem víry se v posledních 30 letech ztotožňují radikální politická hnutí, jejichž příslušníky je třeba správně nazývat islamisty a nikoli neutrálnějším termínem muslimové. Patří k nim egyptské Muslimské bratrstvo, alžírská fundamentalistická Islámská fronta spásy a Islámská ozbrojená armáda a také afghánský Taliban.
Jejich nejlepší společník je chudoba a ovoce jejich snah paranoia. Nedůvěřivý islám, který obviňuje nemuslimy, tedy nevěřící, za všechny problémy muslimského světa. Nejlepší řešení a dnes nejrychleji se šířící forma víry? Uzavření muslimských společností před moderním světem.
Nevystačíme s teorií střetu civilizací Samuela Huntingtona, protože plány islamistů nesměřují jen proti Západu a Židům, ale také proti ostatním muslimům. Nikdo nepochybuje, že Taliban s íránskou vládou nepojí žádný druh náklonnosti.
Už před 20 lety v muslimském světě dobře znělo, když se vina za všechny neúspěchy sváděla na Západ a USA zvlášť. Je pravda, že některé z těchto kritik byly s ohledem na krátkodobé politické cíle USA, podporující či dosazující některé vlády, oprávněné.
Mnoho muslimů i sekulárních odborníků na tuto problematiku se začíná naštěstí v těchto dnech ptát, koho obviníme za své problémy, připustíme-li že ne za všechny nese vinu Amerika? Je slyšet hlasy, které hovoří o zneužití víry muslimů. Jeden irácký spisovatel oprášil slova bývalého iráckého satirika, který říkal: "Naše nemoc je z nás." "Naším vlastním nepřítelem se stal islám," napsal nedávno jeden britský muslim.
Rushdieho po atentátech na USA navštívil přítel - libanonský kolega. Kritika islamistů je prý v libanonské společnosti stále hlasitější. Odborníci hovoří o nezbytné reformě muslimského světa.
Má-li se islám smířit s pokrokem, musí tyto hlasy dostat podporu, aby mohly zaburácet. Hovoří totiž o jiném islámu, o osobní, soukromé víře zbavené politikaření. Jen s ní mají muslimské společnosti šanci stát se součástí moderního světa. Jediné, oč z něj teroristé stojí, je technologie využitelná proti těm, kteří ji vymysleli.
Má-li být terorismus poražen, musí islámský svět přijmout sekulární a humanistické principy, na nichž stojí svět moderní. Principy, bez nichž zůstane svoboda islámských států nedostižným snem, končí Rushdie.
Salman Rushdie - bristský spisovatel odsouzený náboženským ediktem k smrti za román Satanské verše
Na tomto článku se spolupodílela agentura ČTK
