Seznamka
Jaký bude závěrečný úděl světa, či přesněji řečeno,
materiálního světa? Problém jeho trvání
lze rozdělit na dvě roviny: na rovinu empirickou a vědeckou. Věda se snaží
vymezit zákony, které řídí vývoj hmoty,
aby určila, do jaké míry již nastalo vyčerpání,
které vede ke konci.
Ovšem tady před námi vyvstává problém na jiné
rovině, a sice na rovině Božího zjevení ohledně budoucnosti
hmoty ve světle díla spásy. Podle Písma, týká
se i světa ovoce vysvobození, které přinesl lidstvu Kristus,
a v jaké míře?
„Kosmologický“ prvek Vykoupení
Exegeze a teologie v poslední době poznaly význam tohoto kosmologického prvku Vykoupení. Některé texty Druhého vatikánského koncilu o něm hovoří. Na konci věků, kdy se ukáže Kristus, náš život, tehdy také tvorstvo „bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí“ (LG 9,3). To se odehraje v království Pána, kdy „celý svět bude dokonale obnoven v Kristu“ (LG 48,1).Především je zde zpráva o nové zemi a novém nebi: „Neznáme čas, kdy dospěje ke svému konci země a lidstvo, ani způsob přeměny vesmíru. Tento viditelný svět zohyzděný hříchem sice pomine, ale dostává se nám poučení, že Bůh připravuje nový příbytek, novou zemi, ve které přebývá spravedlnost a jejíž blaženost naplní a převýší všechny touhy lidského srdce po pokoji. Tehdy bude přemožena smrt, Boží synové budou v Kristu vzkříšeni a to, co bylo zaseto ve slabosti a porušitelnosti, obleče neporušitelnost; zůstane však láska a její dílo, a veškeré tvorstvo, které Bůh stvořil pro člověka, bude osvobozeno z otročení nicotnosti“ (GS, 39,1).
Celé stvoření bude tedy vysvobozeno z porušení. Různé liturgické texty narážejí také na obnovení světa, ale bez dalších odkazů na jeho význam. Abychom se pokusili osvětlit přínos této obnovy, můžeme poukázat na texty Písma svatého, které dávají zahlédnout cosi o účasti materiálního světa na Vykoupení.
Texty vztahující se k údělu světa
Co se týká účasti materiálního světa na Vykoupení, nejvýznamnějším textem je Řím 8,19-23. Po osvětlení našeho božího synovství, potvrzeného zvoláním „Abba“, sv. Pavel uzavírá, že musíme mít účast na Kristově utrpení, abychom měli podíl také na jeho slávě. Říká, že „utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás“ (Řím 8,18). Pak rozvíjí téma „utrpení“ podrobněji: „Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud“ (Řím 8,19-22).V čem spočívá toto „očekávání stvoření?“ Podle nejčastějšího vysvětlení by se jednalo o materiální svět, to je o stvoření nižší člověka. Toto stvoření by mělo oproti lidstvu jiné určení, které očekává úplnou spásu: „A není samo [stvoření]. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla“ (Řím 8,23). Podle této interpretace by materiální svět byl zahrnut do dramatu hříchu. Byl by podřízen důsledkům hříchu, ne z vlastního souhlasu, z vůle Boží nebo z vůle hříšného člověka. V přítomném stavu trpí a sténá, ale je vedený nadějí na vysvobození: je určený sdílet „svobodu slávy dětí Božích“. Jeho podřízenost „pomíjivosti“ hříchu je jen přechodná; není odsouzen navždycky k otroctví porušení. Jeho vzdechy jsou vzdechy porodními; je určen k tomu, aby dostal podíl na slávě Božích dětí.
Kosmologická interpretace „stvoření“ spojená s vykoupením lidstva nachází potvrzení v dalších textech sv. Pavla. V kristologickém hymnu Kolosanům 1,15-20 je Kristus nazýván „obraz neviditelného Boha, dříve zrozený, než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi (…) Všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. Kristus je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm. (…) Bůh totiž rozhodl, aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všechno tvorstvo jak na nebi, tak na zemi“. Také v hymnu listu Efesanům vysvětluje velký plán Otce, „že sjednotí v Kristu vše, co je na nebi i na zemi“ (Ef 1,10).
Už jsme hovořili o obrazu nového nebe a nové země. V knize proroka Izaiáše Bůh ohlašuje, že tvoří nová nebesa a novou zemi (Iz 63,17); druhý list sv. Petra uvádí, že očekáváme nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost (2 Petr 3,13); ve Zjevení sv. Jana jsou tato nebesa a tato země předmětem vidění (Zj 21,1): „Potom jsem viděl nová nebesa a novou zemi“. Některé texty SZ jsou občas citovány, aby se více zkonkretizovala tato účast materiálního světa na Vykoupení. Bůh vykoupí „lidi i zvířata“ (Ž 36,7). On učiní smlouvu „se zvířaty na zemi“ (Oz 2,20). V důsledku divů nového Exodu, „polní zvířata ho budou oslavovat“ (Iz 43,16-21). Polní a lesní zvířata jsou pozvána k hostině (Iz 56,9). Mesiášské království shromáždí v pokoji všechna zvířata (Iz 11,6-8). Obrazy použité v těchto prohlášeních jsou interpretovány jako znamení Božího úmyslu přidružit nejen svět zvířat, ale celý materiální svět k Vykoupení.
|
Foto: archiv |
