Už deset let dochází k Ajódhji skupinka zedníků a z růžového pískovce tesá sloupy, které mají podpírat budoucí hinduistický chrám. Hinduisté věří, že právě v Ajódhji se narodil hinduistický bůh Ráma.

Muslimové si zde žádný chrám nepřejí a naopak chtějí obnovit někdejší mešitu. Tento letitý spor nyní znovu propukl v plné síle a v podobě nábožensky motivovaných násilností nejhorších za posledních deset let, píše agentura Reuters.

Násilí se úřadům vymyká z rukou od středy, kdy muslimové podpálili vlak s hinduisty jedoucími z Ajódhji. Zahynulo v něm 58 lidí. Generální tajemník Světové hinduistické rady Pravínbhai Togadia prohlásil, že hinduisty od stavby chrámu nikdo neodradí a že se do Ajódhji sjede na 100.000 lidí odhodlaných stavět.

Úřady se ale chtějí vyhnout krveprolití, jež následovalo v roce 1992 po zboření Báburovy mešity, a snaží se příliv věřících do Ajódhji zastavit. Ozbrojení policisté brání na silnicích vedoucích do města automobilům v příjezdu.

Extremističtí hinduisté chtějí bez ohledu na soudní výrok stavbu chrámu zahájit 15. března, a to v příznivou hodinu, ve 14:15 místního času (9:45 SEČ). Muslimové, kteří tvoří 12 procent miliardové Indie, se mešity vzdát také nechtějí.

Od roku 1992 vytesávají kameníci v Karsevakpurámu nedaleko Ajódhji do narůžovělého pískovce podoby hinduistických bohů, aby byli připraveni, až se začne stavět.

V dílně přibývají hotové pilíře a hlavní mistr tvrdí, že víc než půlka přípravných prací je hotova. Dělníci bydlí v rozlehlém táboře v plechových boudách nebo ve stanech. Na místo se už sjelo také 15.000 hinduistů připravených přidat ruku k dílu.

Architektem je muž, který vytvořil hinduistický chrám v severním Londýně. Ten zdejší má být ve srovnání s ním čtyřnásobný.

Veškeré stavební práce jsou ale pozastaveny a čeká se na výrok soudu. Světová hinduistická rada tvrdí, že řízení trvá příliš dlouho. Vláda svazového státu Uttarpradéš, kde se Ajódhja nachází, je odhodlána zabránit porušení soudního řízení. Posvátné místo hinduistů ročně přitáhne čtyři milióny hinduistických poutníků a návštěvníku, což je skoro dvojnásobek lidí, kteří si chodí každý rok prohlédnout slavný Tádž Mahal.

Úřady budou nejdřív osoby shromážděné ke stavbě chrámu, vyzývat, aby odešly. Nepochodí-li, zakročí rázněji.

Také koaliční Indická lidová strana (BJP) premiéra Atala Vádžpéjího hlásící se k hinduistickému fundamentalismu chce, aby byl respektován zákon. Podpora hinduistů vynesla BJP v 80. letech na politické výsluní, ale v koalici se sekulárními partnery musí nyní BJP náboženskou rétoriku tlumit.

Zastánci stavby tvrdí, že chrám bude náhradou za křivky spáchané na hinduistech v minulosti muslimy.

Ajódhja je místem sporů mezi oběma komunitami věřících velmi dlouho. V roce 1528 dal prý vládce mughalské říše Bábur zbořit chrám postavený na místě Rámova narození a nechal zde vystavět mešitu. Muslimové ale tvrdí, že je to mýtus vytvořený Brity, kteří se za své koloniální politiky v Indii řídili heslem rozděl a panuj.

Spory mezi mully a hinduistickými radikály se datují od prvního otevření mešity v Adjódhji po získání nezávislosti v roce 1947. Bitky vyvrcholily v roce 1992, kdy se hinduisté na mešitu vrhli s tyčemi, kladivy i holýma rukama. Následovalo násilí, v němž přišlo o život 3000 osob, většinou muslimů. Bylo to největší krveprolití v Indii od roku 1947.

Dnes je 29 hektarů horké půdy Ajódhji střeženo stovkami policistů a obehnáno ostnatým drátem. Spadá pod federální úřady. Hinduisté se mohou modlit jenom v povzdálí, na místě k tomu určeném a vymezeném ocelovými bariérami.