Milovaní bratři a sestry!

+    1.   „Pokoj vám!“ Tak se Ježíš obrací na apoštoly v evangeliu dnešní neděle, jež uzavíra velikonoční oktáv. V těchto hodinách  nachází tento pozdrav v našich duších zvláště hluboký ohlas tváří v tvář znepokojujícímu střetu, který trvá ve Svaté zemi. Právě proto jsem žádal všechny syny a dcery církve, aby se dnes spojili ve svorné a naléhavé prosbě za mír.

    Mír je Božím darem. Sám Stvořitel vepsal do srdce lidí zákon respektování života: „Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka učinil Bůh, aby byl obrazem Božím.“ (Gen 9,6) Když všude kolem vládne neúprosná logika zbraní, pouze Bůh může vést srdce k myšlenkám na mír. Pouze On může dát lidským srdcím sílu k tomu, aby se oprostila od nenávisti a od žízně po pomstě, a aby nastoupila cestu jednání s výhledem na dohodu a mír.

    Jak je možmé zapomínat na to, že Izraelité i Palestinci, podle příkladu  Abraháma, věří v jediného Boha? K Němu, kterého nám Ježíš zjevil jako milosrdného Otce, se dnes pozvedá hromadná modlitba křestanů, kteří opakují se svatým Františkem z Assisi:  „Pane, učin ze mne nástroj svého pokoje.“

    Má vzpomínka v této chvíli zalétá zvláště ke komunitě františkánů, pravoslavných Řeků a pravoslavných Arménů, kteří prožívají těžké hodiny v Basilice Narození Páně. Všechny je ujišťuji svou stálou modlitbou.

+    2.   Dnešní liturgie nás vybízí najít v Božím milosrdenství pramen ryzího pokoje, který nám nabízí zmrtvýchvstalý Kristus. Rány vzkříšeného a oslaveného  Pána jsou trvalým znamením milosrdné lásky Boha k lidstvu. Z nich vyvěrá duchovní světlo, které osvěcuje svědomí a vlévá do srdcí posilu a naději.

    „Ježíši v Tebe důvěřuji!“  opakujeme v této složité a obtížné hodině a víme, že potřebujeme ono Boží milsordenství, jež více než před půl stoletím Pán tak bohatě zjevil sv. Faustině Kowalské. Kde jsou tvrdší zkoušky a větší obtíže, tam ať je vzýván mnohem naléhavěji zmrtvýchvstalý Pán, tam ať se mnohem upřímněji prosí o dar Ducha svatého, jenž je pramenem lásky a míru.

+    3.   Svěřujeme tuto svou modlitbu Marii, kterou si budeme zvláště připomínat zítra o liturgickém svátku Zvětování Páně. Tajemství Ježíšova početí v životě Panny působením Ducha svatého nám připomíná, že lidský život, který vzal Kristus na sebe, je nedotknutelný od prvního okamžiku. Kontemplace tohoto tajemství nás pobízí, abychom obnovili závazek milovat a přijímat života a sloužit mu. Tento závazek spojuje věřící i nevěřící, aby obrana a podpora života nebyla monopolem nikoho, nýbrž úkolem a odpovědností všech (Evangelium vitae, 91).

    Kéž nám pomáhá Panna, Matka Milosrdenství, která při zvěstování anděla počala vtělené Slovo, abychom vždycky respektovali život a svorně prosazovali mír.

Přeložil P. Josef Koláček z Vatikánského rozhlasu