Dnes přinášíme poslední část seriálu o Johanu Gregoru Mendelovi, který vycházel při příležitosti výstavy Génius genetiky - oslava Gregora Mendela vědou a uměním. Otevřené 21.5.2002 v Brně. Říká se: "To nejlepší nakonec." Magazín Christnet pro vás do posledního dílu tohoto seriálu připravil "to nejzbožnější". Dnes se budeme zabývat Gregora Mendelem coby augustiniánem, přiblížíme vám historii brněnského Opatství sv. Tomáše a projev současného opata Evžena Martince k zahájení výstavy.


Augustiniánský řád byl založen v roce 1256. Do Brna přišli augustiniánští řeholníci poprvé v roce 1346. V roce 1350 propůjčil tehdejší markrabě moravský Jan Jindřich z rodu Lucemburků augustiniánskému klášteru zakládací listinu. Protože v prostoru vymezeném městskými hradbami nebylo dostatečné místo, vybudovali si augustiniáni svůj klášter za hradbami města poblíž Rýnské brány (dnes Moravské náměstí).

Během panování krále Václava IV. kladli katolíci husitskému reformačnímu hnutí úspěšný odpor: v letech 1424 a 1428 odolali obléhání husity. Opatství sv.Tomáše ovšem leželo bez jakékoliv ochrany až za městskými hradbami a během husitského obléhání bylo téměř zcela zničeno. Po husitských válkách byly městské hradby rozšířeny, takže opětovně vybudované augustiniánské opatství bylo nyní chráněno.

V roce 1782, v době panování habsburského císaře Josefa II., byl původní klášter augustiniánů zrušen; mniši museli opatství opustit a přesídlili na Staré Brno. Tam převzali bývalý klášter cisterciaček, který byl Josefem II. rovněž zrušen. Klášter byl jedinečným dokladem české gotiky. Jeho stavitelé se inspirovali proslaveným slezským stavitelstvím a převzali jak jeho formy, tak i stavební techniku. Jako vzor neobvyklého použití cihel a kamenů sloužil cisterciácký klášter v Sezemicích postavený roku 1280. Augustiniáni započali hned po svém přesídlení v roce 1783 do starobrněnského kláštera cisterciaček s rozsáhlými úpravami budovy. V roce 1796 zbudovali v přízemí nový refektář s valenou klenbou a v prvním poschodí nádhernou barokní knihovnu. Ta díky svým 27 000 svazkům představovala největší brněnskou sbírku svého druhu. Ve středu pozornosti klášterního společenství stála od jeho založení věda a umění. Kromě toho zde získávali vzdělání vynikající hudebníci a pěvci, například zde působil jeden z nejznámějších českých skladatelů Leoš Janáček.

V 19. století, za působení opatů Cyrila Nappa (1792 - 1867) a Gregora Mendela (1822 - 1884), se z opatství stalo centrum vědy, umění a pedagogiky známé i daleko za hranicemi. Johann Gregor Mendel se stal členem řádu v roce 1843. V padesátých letech 19. století zde prováděl své slavné pokusy s hrachem.

V roce 1939 byl zbytek Československa okupován hitlerovským Německem. Nová moc řadu řeholníků pro jejich odbojný postoj uvěznila, někteří z nich dokonce zaplatili životem. V únoru 1948 pak převzali moc komunisté. Státní aparát začal vše, co bylo spojeno s náboženstvím, kontrolovat a potlačovat. V roce 1950 bylo opatství uzavřeno a mnoho řeholníků strávilo následující léta ve vězení.

Opatství začalo mj. sloužit jako studentská kolej. Jeho prostory, např. nádherný refektář, byly pronajaty různým firmám a institucím. V době totality se řád augustiniánů pokoušel pokračovat ve své činnosti v podzemí. Současný opat Lukáš Evžen Martinec se stal jeho členem ještě za doby komunismu a teologii vystudoval tajně. Po listopadu 1989 se Opatství sv. Tomáše vrátilo v restituci augustiniánům. Opat Martinec provádí od roku 1996 rozsáhlé opravy kláštera a obnovuje rovněž jeho skvostný interiér.


Přivítání při otevření nové expozice Mendela a genetiky
Opat Evžen Martinec

Milé dámy, vážení pánové a vy všichni vzácní hosté,

srdečně Vás vítám v našem starobrněnském opatství, které je právem nazývané kolébkou genetiky. Je to neuvěřitelné, ale je tomu skutečně tak! Stejně tak, jak tomu bylo kdysi v době augustiniánského opata Gregora Mendela, kdy jeho součastníci měli pochybnosti o velikosti jeho objevu, tak tomu bylo také ještě i před nedávnem, kdy jsme se rozhodli uspořádat zcela novou, moderně pojatou expozici „otci genetiky“ Gregorovi Mendelovi a genetice vůbec, a to na základě zcela dobrovolné mezinárodní kooperace a podpoře.

(Následuje projev profesora Nasmytha, který vyšel v předchozím dílu
.)


Na závěr

Mnozí z vás si asi vzpomínáte, jak relativně nedávno psala jistá média články mající mnohdy podivný obsah s tím, že „prý“ v opatství na Starém Brně má být nová expozice. Dnes se každý může přesvědčit na vlastní oči, jaká je skutečnost.

A kdo za toto skutečně grandiózní dílo může? Samozřejmě, že génius genetiky, augustinián Gregor Mendel, ale také vy všichni, kteří jste se rozhodli, na základě ušlechtilosti vám vlastní, obětavě, neúnavně a velkoryse pomáhat svými schopnostmi na tomto krásném a tolik potřebném projektu, ať už jste se ve fázi jeho přípravy nacházeli kdekoli na světě.

Význam této expozice, jež je první fází projektu nazvaného „Brněnská iniciativa“ přesahuje nejen hranice našeho opatství a město Brno, ale i celou naši vlast a dovolím si tvrdit, že také dnes již takřka naši společnou Evropu.

Kromě tohoto významu, nelze nevzpomenout příkladnost mezinárodní spolupráce mezi těmi, kteří chtějí spolupracovat a mají k tomu potřebné morální a intelektuální předpoklady. Toto dílo ukazuje vítězství dobra nad zlem, inteligence nad lidskou slabostí a potvrzuje překonanost onoho mýtu, který nesmyslně dával do rozporu víru, vědu a kulturu. Kéž vás všechny tento první krok našeho projektu nejen obohatí novým poznání, ale také naplní radostí a nadějí v budoucí úspěch tohoto společného díla.

Přeji vám všem, příjemnou prohlídku a pěkné chvíle v našem opatství.

Předchozí články o této výstavě:
Geniální opat a genetika luštěnin I.
Mendelův životopis a jeho vědecké pokusy
Geniální opat a genetika luštěnin II. Multimediální výstava o Gregoru Mendelovi se otevírá veřejnosti.
Geniální opat a genetika luštěnin II.Slavní dneška o slavném opatovi 19.století
Výstava on-line

odpovědný redaktor: Milan Kovář

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?