Život s maličkými

Stalo se již samozřejmostí, že mnoho Čechů tráví část života v zahraničí. Častým cílem dobrovolníků jsou i komunity Archa založené francouzským Kanaďanem Jeanem Vanierem, kde žijí lidé "zdraví" spolu s lidmi s mentálním postižením. V jedné z nejstarších komunit ve Francii v Ambleteuse nedaleko Calais pracuje jako asistent již více jak půl roku Jiří Hort pocházející z jedné moravské vísky.

Komunita v Ambleteuse, kde Jiří pracuje, oslavila na jaře 30 let od svého založení. Je zde otevřeno 7 domů pro postižené obyvatele a jejich asistenty, několik chráněných dílen a také i velké zahradnictví, které spravují lidé spojení s Archou. Postižení lidé zde bydlí i pracují a spolu s lidmi, kteří se o ně starají a pomáhají jim, vytvářejí okruh asi 150 lidí. Podle Jiřího to je až příliš vysoké číslo.
"Je obtížné v takovém počtu udržovat rodinné prostředí a vytváří se zde nebezpečí institucionalizace života komunity", říká Jiří Hort.

V domě, kde Jiří pracuje, bydlí sedm obyvatel, pět mužů a dvě ženy, s různým stupněm omezení. Nejmladší obyvatel nedávno oslavil 33. narozeniny. Asistenti se starají o běžný chod domácnosti, doprovázejí obyvatele na úřady a k lékaři, nebo podnikají společné výlety.

Tak jako všude jinde je důležité, jaký se sejde tým lidí. Pro život komunity to platí dvojnásob.
"I v Ambleteuse není vše ideální a někteří asistenti berou práci v komunitě často jako levné prázdniny", stěžuje si Jiří a dodává, že ve Francii se dnes již dobrovolnictví nenosí. O prázdninách tak mnohé zachraňují převážně dobrovolníci z Polska, kterých je zde celá desítka.

Na jaře komunitu navštívil zakladatel Archy Jean Vanier, který chce před svým odchodem z vedení komunity vést diskusi o směřování komunit Archy do budoucna. První komunita vznikla v roce 1964, kdy Jean Vanier spolu s několika přáteli začal sdílet společný život v komunitě s postiženými lidmi v duchu evangelia a Ježíšových blahoslavenství. Za 40 let existence Archy se přesto mnohé změnilo a proto se dnes vedení Archy snaží zdůraznit to, co je podstatné a nezbytné pro život komunity, a naopak přizpůsobit život komunit současným podmínkám.

Od vzniku prvního společenství v římskokatolické tradici se hnutí Jeana Vaniera rozšířilo do mnoha zemí a kulturních oblastí po celém světě. V Čechách zatím Archa neexistuje, ale v podobném duchu žijí spolu s "jinak obdarovanými lidmi" například v zařízení Diakonie ČCE v Kloboukách u Brna nebo na staré faře na Slapech u Prahy, kde se pomalu rozbíhá projekt, který je financován z výtěžku mediálně známé Akce cihla.

Život s "maličkými" je rozhodně podstatný pro církev. V areálu komunity v Ambleteuse je proto i kaple, kde se 2x týdně slaví eucharistická bohoslužba. David, kněz původem z Anglie, je vůči obyvatelům velice otevřený a citlivý pro jejich potřeby. Bohoslužby, které slouží, jsou velice radostné a spontánní. Účastnící se například otevřeně zapojují do přímluvných modliteb nebo přinášejí k oltáři dary. Nejedna naše farnost by se zde mohla inspirovat. Pro Archu je naopak důležité neztratit svého ducha a zachovat základní principy komunitního života.