Americký prezident George Bush se jednou vzácně neshoduje s konzervativci ve své Republikánské straně. Důvodem je jeho snaha prezentovat islám jako mírumilovné náboženství, které není odpovědné za protiamerický terorismus, píše list The Washington Post.

V řadě projevů po útocích z 11. září Bush vyzýval k toleranci k muslimům a popisoval islám jako "víru založenou na míru a lásce a soucitu" a za náboženství oddané "morálce a vzdělanosti a toleranci".

Ale řada zahraničněpolitických jestřábů, z nichž řada působí v Bushově administrativě jako poradci, se připojila ke křesťanským konzervativcům zpochybňujících Bushovu charakterizaci. Většina z nich chápe politické důvody Bushových prohlášení - není důvod znepřátelit si muslimské spojence jako Pákistán a Indonésii -, ale tvrdí, že tato tvrzení jsou nepoctivá a odsouzená k nezdaru.

Výsledek této debaty má pro Bushe i celou zemi klíčový význam. Administrativa i umírněné vlády v arabských a muslimských zemích se ze všech sil snaží, aby se válka s terorismem nestala tím, čím ji chce mít Usáma bin Ládin: válkou civilizací mezi judaisticko-křesťanským Západem a rozhněvaným a zbídačelým muslimským světem.

Označovat islám za mírumilovné náboženství "se dá stále obtížněji", řekl bývalý člen vlády Ronalda Reagana, Kenneth Adelman, který je nyní v radě Pentagonu pro obrannou politiku. "Čím více to náboženství zkoumáte, tím militarističtější se zdá. Konec konců jeho zakladatel Mohamed byl válečník, ne zastánce míru jako Ježíš."

Další člen tohoto poradního orgánu Pentagonu, Eliot Cohen ze Školy pokročilých mezinárodních studií Johnse Hopkinse, napsal komentář pro The Wall Street Journal, v němž tvrdí, že nepřítelem Spojených států není terorismus, "ale militantní islám".

Nepřítel má ideologii, napsal. Když bude průměrný občan hodinu surfovat na webu, dostane podle něj aspoň takovou představu, jakou by získal, kdyby si za druhé světové války četl Mein Kampf nebo spisy Lenina, Stalina či Maa.

Cohen uznal, že by bylo pro vládu nemoudré a "hluboce nepříjemné", kdyby takové věci měla říkat. "Nikdo není nadšen z představy, že velké světové náboženství má v sobě hluboce agresivní a nebezpečný motiv, který je často omlouván nebo zkreslován ve jménu zachování dobrých pocitů. Ale vyslovování nepříjemných a nepohodlných pravd je jednou z věcí, které určují politického vůdce," řekl.

Současně se Bushově snaze ukazovat islám v příznivém světle, vzpírají i společenští konzervativci. "Islám je s námi ve válce," napsal nedávno aktivista Paul Weyrich, který má vliv v Bílém domě. "O prezidentu Bushovi mohu říci za posledních měsíců mnoho dobrého. Ale již před 11. září mě znepokojovalo - a nyní je tomu ještě více - jeho ustavičná snaha vlády ukazovat islám jako náboženství míru a tolerance, jako je judaismus nebo křesťanství. Není ani jedním, ani druhým."

V říjnu se Bush distancoval od antiislámských poznámek řady amerických náboženských představitelů. "Některé poznámky, které byly učiněny na adresu islámu, neodrážejí názory mé vlády, nebo názory většiny Američanů," řekl.

Bushovy výroky následovaly poté, co televizní hlasatel Pat Robertson, který v minulosti kandidoval na prezidenta, údajně řekl, že "Adolf Hitler byl špatný, ale to, co chtějí udělat muslimové židům, je horší".

Další náboženský konzervativec Jerry Falwell označil proroka Mohameda za teroristu. Posléze se omluvil. Reverend Franklin Graham, který mluvil při Bushově inauguraci, označil islám za "zlo". V rozhovoru s konzervativním listem The Washington Times nesmiřitelný Robertson řekl, že Bush "nebyl zvolen jako vrchní teolog", a opět namítal proti jeho tvrzení, že islám je mírumilovný.

Američtí muslimové se obávají, že antiislámští konzervativci v bitvě vítězí. "Tito pravičáci se snaží vší mocí vytvořit konflikt civilizací stejným způsobem jako Usáma bin Ládin," řekl mluvčí rady pro americko-islámské vztahy Ibrahim Hooper. "Snažíme se ze všech sil tomu zabránit, ale každým dnem to stále více vypadá, že to k tomu směřuje."