"Je to stát, kdo je zodpovědný za současnou legislativu v oblasti umělých potratů"

Odezva je silná u těch, kteří mají zájem na diskreditaci předložené informace o možnosti časného potratu jako jednoho z efektu hormonální antikoncepce. Aniž by předložili jediný důkaz, dostávají především v bulvárních médiích prostor, aby vyslovili, že jde o lež. Zlobí se, že se do světa dostala nahlas informace, kterou chtěli potichu nechat ležet jen v odborných textech nebo příbalových letácích schovanou pod zavádějícími termíny. Pro nás je to jen očekávaná reakce. I když informace o podání žaloby byly obratem v médiích vyvráceny, byli jsme i na tuto formu reakce připraveni.

Hormonální antikoncepce bývá často lékem první volby při poruchách menstruačního cyklu, gynekologové nízkohladinové preparáty předepisují i velmi mladým dívkám. Vy hormonální antikoncepci tvrdě odmítáte. Vidíte náhradní cestu i při zdravotních problémech žen?

Hormonální léčba je někdy skutečně na místě. Však také není naším cílem, resp. cílem s námi spolupracujících odborníků, odmítat léčebný efekt hormonů nebo vůbec existenci takových syntetik. U HA jde o "lék první volby" proto, že je to pro lékaře a pro nemocnou nejpohodlnější, nikoliv však v drtivé většině podání nejlepší. Mnohem obtížnější a často i dlouhodobější, ale v každém případě k tělu i hormonálnímu systému ženy a tím i zdraví šetrnější, je většinou ale komplexní léčba, která často zahrnuje podávání jen jednoho z hormonů nebo se hormony nemusí léčit vůbec (stačí uvést příklad akné, které se dá efektivně léčit dermatologicky, ale většinou se na něj dnes z důvodu pohodlí léčebného i administrativního volí HA nebo příklad poruch menstruačního cyklu, které se v žádném případě - a to zdůrazňuji po řadě konkrétních zkušeností našich klientek - nedají řešit prostým nasazením HA).

Myslíte si, že byste vy konkrétně dokázala pomoci dívce, která neplánovaně otěhotněla a uvažuje o interrupci? Dostala jste se již do takové situace?

Pochopitelně ano, je to naše práce. Nejčerstvější aktualitou může být, že během příštího týdne se narodí pravděpodobně Downovým syndromem postižený chlapeček, kterému jsme zprostředkovali náhradní (úžasnou!) rodinu a on okamžitě z porodnice za naší administrativní asistence při vyřizování formalit přejde do laskavé péče těchto rodičů. Tyhle případy v rámci Hnutí Pro život ČR řeším skutečně konkrétně většinou já, ale bez pomoci odborníků a jiných spolupracovníků bych to samozřejmě dělat nemohla.

Hnutí Pro život ČR by rádo vidělo postavení potratů mimo zákon. To se však zatím nepodařilo. Nebylo by snazší prosadit to, aby žena, která uvažuje o interrupci, musela absolvovat sezení v poradně, kde by se seznámila se všemi klady i zápory svého rozhodnutí?

Myslím, že ne. Nebo pokud ano, tak by to splnilo jen předpoklad dílčího opatření, aby se zabránilo zkratkovitému jednání, které ve stresu přichází na řadu. Toto dílčí opatření by mohlo splnit účel předložení možných variant potratu - sociální pomoc, azylové bydlení, poradenství, finanční pomoc, informace o možnosti předání dítěte k adopci apod. Ale víme, že podobný model prošel německou úpravou a situací a přinesl mnoho potíží. Souhlasil by se zavedením ale stát, který dnes potraty minimálně nepřímo podporuje? Myslím ale, že přímá cesta zákona není cestou tvrdé restrikce, je to také forma prevence.

V čem vidíte, že stát podporuje potraty? Stát zde pouze dává možnost volby. Přesto konečné rozhodnutí učiní žena.

Je to stát, kdo je zodpovědný za současnou legislativu v oblasti umělých potratů. Je to stát, kdo hradí podstatnou část nákladů, které při každém potratu vzniknou. Kdo poskytuje pro tyto výkony přístřeší státních zdravotnických zařízení a kdo platí mzdy lékařům, anesteziologům a gynekologům i ostatnímu personálu. Legislativa má také funkci výchovnou (všimněte si ostatních zákonů - všechny jsou pro to, aby nějak nasměrovaly jednání lidí) a má za cíl usměrňovat lidské jednání tak, aby bylo dobré a neškodilo jiným lidem. Ano, konečné rozhodnutí učiní žena, ale je potřeba vidět, v jaké situaci, za jakých okolností a v jakém okruhu lidí a informací.

Aktivní formy prevence. Která dívka se ve škole nebo od rodičů dozví, že existují poradny, azylové domy pro matky s dětmi a podobně. Kdo dává mladým lidem informace o následcích potratu?

Jak rozvinutá je tato forma prevence, nedokážu v komplexním měřítku posoudit. Vím jen, že se o to snažíme my a řada dalších dobrovolných spolupracovníků či občanských sdružení. Informovanost zrovna např. o možných následcích potratu je ale mizivá, nicméně je to pole působnosti pro nás a další organizace.

Hnutí Pro život ČR automaticky spojuje otázku interrupcí, hormonální antikoncepce a přirozeného plánování rodičovství. Tím si však trochu komplikuje přijetí svých požadavků u široké veřejnosti. Proč se nesnažíte své názory prezentovat postupně? Tedy tak, že ideál je přirozené plánování rodičovství, ale ne každý je schopen ho dosáhnout.

Aktuální kampaň není postavena na tom, že odmítá hormonální antikoncepci a nabízí PPR. Nabízí mužům cestu, na kterou možná už vlivem tlaku okolí pozapomněli - cestu odpovědného rodičovství, a tím i úcty k ženě, které umocňuje tvrzením, že jen tak lze získat opravdovou a šťastnou rodinu. PPR je jednou z variant realizace odpovědného rodičovství, protože je výsadním právem manželů a především věcí jejich svědomí, aby svobodně poznávali, kolik dětí jejich rodina pojme.

Mám dojem, že si mírně protiřečíte. Mluvíte o cestě odpovědného rodičovství, ale zároveň říkáte, že PPR je jen jednou z variant a že je opravdu nenabízíte místo hormonální antikoncepce. Přesto na internetových stránkách HPŽ ČR přímo propagujete PPR jako dobrou a bezpečnou alternativu, navíc máte k dispozici srovnávání PPR a HA. Opravdu tu nejde jen o silnou propagaci PPR?

Nedávejte rovnítko mezi pojem odpovědné rodičovství a PPR, pak to možná uvidíte trochu jinak. V kampani jsme skutečně nechtěli dělat protinabídku HA. Jak jsem už řekla, PPR je jedna z variant realizace odpovědného rodičovství, není to ale "dobrá a bezpečná antikoncepce". Většinu lidí, kteří se na nás obrací, zajímá tato otázka v době, kdy poznávají, že je potřeba odpovědně plánovat počet dětí nebo již svůj počet dětí považují za konečný. Proto poskytujeme takové informace, které jsou důležité pro publikum, s nímž se setkáváme.

PPR se přezdívá "babrání hlenu" nebo také "vatikánská ruleta", část katolíků se netají tím, že používá jiné metody antikoncepce, přesto pevně věříte svým cílům. Kde berete tolik energie a chuti do často sysifovské práce?

Věci náročnější, pěstování ctností, cesta kříže, chceme-li to takto říci, v žádném případě nebude nikdy snadná. Každý, kdo chce akceptovat dobro pro sebe i své blízké, se musí zapřít. V každém případě. I my jsme líní a nemáme chuť každý den znovu poslouchat tytéž argumenty. Nejvíc využíváme pomoc osobní modlitby a zvláště prosíme o pomoc, kterou díky Bohu dostáváme, biskupů a kněží. Stále žádáme o podporu z naší velké rodiny, Církve.

Nebojíte se, že doporučování PPR povede k nárůstu počtu interrupcí?

Proč by mělo? Víte, kdo dle statistik nejčastěji podstupuje potrat? Ta žena, která je vdaná, tedy žije pravidelným sexuálním životem a užívá některou z forem umělé antikoncepce, a její rodina má 1 - 2 děti (a otěhotněla tedy neplánovaně). Už proto se nebojím, že by postoj, který PPR umocňuje, tedy pozitivní přístup k dětem, a ne sebeobrana chemickými prostředky před nimi jako před škůdci, mohl vést k výraznějšímu počtu provedených potratů. Encyklika Evangelium vitae o přístupu k dětem při užívání antikoncepce (a řešení počtu potratů pomocí antikoncepce) říká: "Ve skutečnosti dojde-li k početí nechtěného života, ještě se zvětšuje pokušení potratu."

Podle celosvětového sexuálního průzkumu společnosti Durex v rozvojových zemích používá PPR až pětina populace, ve vyspělých státech PPR využívá nejvíce pět procent. Domníváte se, že je to dáno tím, že indická vesnická žena si nemůže jinak vybrat nebo tím, že PPR je tak snadné, že jej zvládnou i méně vzdělaní lidé?

Je otázkou, jak průzkum definuje PPR (víme, že řada lidí považuje za PPR např. přerušovanou soulož, nebo lze vzít v úvahu to, že existuje velice rozmanitá škála metod PPR a tím jsou i různé výsledky efektivity). Proto je nutné být ve výkladech té statistiky opatrnější. Je potřeba ale vždy vidět více souvislostí v těchto zemích, zejména ekonomických a sociálních. Zde děti představují požehnání a sociální jistoty, zatímco u nás stát občany vychovává tak, že děti jsou újma a do stáří je lepší si našetřit co nejvíc. To znamená co nejméně utratit v produktivním věku, kdy lidé mívají děti, a ty finanční výdaje do jisté míry představují. Je ale možný obojí výklad - pro rodinu v Indii je to jediný přijatelný způsob odpovědného rodičovství a bez nároků na zvláštní intelektuální úroveň.

O HPŽ ČR se velmi pozitivně mluví v kruzích, které mají blízko k radikálnímu katolicismu a dokonce i ke krajní pravici. Nebojíte se, že budete s těmito skupinami spojováni?

Je to samozřejmě možné, a dokonce tyto hlasy již existují. Spolupracujeme tam, kde je možné najít prostor pro dialog a také shodu, ostatně tak nás k tomu vybízí Svatý otec i biskupové. Spolupracujeme s nimi v té míře, v jaké např. vidíme možnosti aktivní komunikace také s evangelíky, evangelikály či nekřesťany, takže netvoří zvláštní skupinu pro realizaci našich snah.

Jakým způsobem je HPŽ ČR financováno? To máte tak štědré sponzory?

Prakticky jsme financováni jen díky drobným dárcům, kteří posílají své padesáti, sto a dvouset koruny na náš bankovní účet. Kromě toho máme velice malou provozní režii. Nemáme zaměstnance ani kancelář.Všichni pracujeme na dobrovolné bázi. Žádný státní grant nepobíráme.

První část rozhovoru najdete zde.