Hodně sentimentu, konstrukcí, napadání druhých, vlastního ospravedlňování a chybějící argumenty. To jsou základní charakteristiky knihy Václava Nováka "Křičí hlasem zrady", která se v únoru objevila na pultech českých knihkupectví.

Kniha, která svou obálkou silně připomíná knihy nechvalně známého novináře Přemysla Svory píšícího o prezidentském manželském páru Dagmar a Václavu Havlových, se nikterak svým obsahem z tohoto prvního dojmu nevymyká.

Kompozice přední strany je laciná grafická montáž s fotografií arcibiskupa Jana Graubnera, v pozadí se stranou pootočeným křížem, obličejem mladého muže s otevřenými ústy a fotografií kněze Františka Merty. Sestupný charakter kompozice a její samotné prostorové vyjádření by mělo v méně vzdělaném čtenáři vyvolat pocit určité záhadnosti, která je typická pro nadpisy článků lidovějších periodik.

Na zadní straně je umístěna fotografie autora s výrazem neústupného hráče oděného v kolárkové (kněžské) košili (přestože autor není a nebyl v době publikování knihy římskokatolickým knězem ani bohoslovcem), která by asi měla vypovídat o charakteru toho, který tuto knihu psal. Podobné fotografie jsou použity i ve fotografické příloze knihy, vykreslují a podtrhují charakter autora jako učiněného "světce".

Už samotný životopis Václava Nováka na začátku knihy dává tušit pohnutky k napsání této knihy. Autor v něm dává do přímé souvislosti změnu svého života a ztrátu části rodiny s celou mediální kauzou nazvanou Graubner – Merta – Novák, kterou sám vyvolal.

Úvod knihy je plný sentimentálního vypravování o autorově mládí, jeho charakteru a zážitcích. Působí dosti kýčovitě až přehnaně naivně. Například příběh o tom, jak se autor začal při každém pozdravu usmívat a uklánět, čímž chce poukázat na zázračné přeměny kolem sebe, člověka spíše nutí k pláči.

Teprve po třiceti stránkách se konečně dostaneme k začátku celé kauzy, na němž stojí nepotvrzená domněnka, podepřená svědectvím jednoho jáhna, o homosexuálních praktikách dvou bohoslovců, se kterou Novák rychle běží k arcibiskupovi.

Další čtení textu, který je v některých místech tučně zvýrazněn, aby si ho čtenář zvláště všiml, je házení jednostranných svědectví versus obvyklé klidné rozvažování arcibiskupa, který má v těchto choulostivých věcech rozhodnout o dalším životě jednoho ze svých kněží.

Velkou kapitolou plnou otazníků jsou citace dialogů, které asi mají oživit knihu. Ty se tváří velmi autenticky, ačkoliv k tomu, aby byly autentické, by muselo dojít k jejich přesnému záznamu.

Jednoduchý styl textu se stylistickými nedostatky, kterým je kniha napsána, nezabere čtenáři více než dvě hodiny čtení. Spíše jak o skrytých skutečnostech celé kauzy se čtenář dozví o způsobu autorova jednání, myšlení a chování.

Jediným pozitivem, které lze na knize najít, je předpověď dalších možných žalob v této kauze. Tentokrát ale nejspíše na Václava Nováka za výrok: "Arcibiskup Jan Graubner je stejně nechutný lhář jako Merta nechutný zvrhlík!!!" Paradoxně k tomuto výroku působí i důvod sepsání knihy, kterou vyzývá autor k arcibiskupově omluvě.

Celkový dojem je takový: i když je kniha na potěžkání celkem lehká, určitě bych její koupí zbytečně nezatěžkával svou knihovnu.