Řeckokatolická církev má nového biskupa, nový apoštolský exarcha řeckokatolické církve v českých zemích, slovenský kněz Ladislav Hučko přijal 31. května biskupské svěcení. Stal se tak místo osmdesátiletého biskupa Ivana Ljavince nejvyšším českým představitelem katolické církve východního obřadu. Jeho svěcení však provázely drobné protesty, za kterými stáli nejen členové řeckokatolické církve, ale i "tradiční" římští katolíci.

Pobožnost se měla původně konat v sousední katedrále sv. Klimenta, ta je katedrálou řeckokatolíků. "Objevila se zde ale skupina asi 30 ukrajinských věřících, kteří proti obřadu demonstrovali, a tak se bohoslužba přesunula jinam," řekl mluvčí České biskupské konference Daniel Herman. Někteří ukrajinští věřící řeckokatolického vyznání v českých zemích se totiž obávají ztráty vlastních náboženských tradic a žádají "svého biskupa". Mimo jiné jim vadí, že Hučko sdílí s kardinálem Miloslavem Vlkem spiritualitu moderního hnutí fokoláre. Avšak za těmito postoji se skrývá i minorita v rámci římskokatolické církve, lidé "věrní katolické tradici" pohybující se okolo internetových stránek http://www.katolikrevue.cz. Zde je také zveřejněná výzva odmítající nového biskupa. http://katolikrevue.cz/fronda/otevreny_dopis_unie.htm.

V tomto dopise je biskup Hučko napadán kvůli tomu, že spolupracoval s Hnutím Fokoláre. Fakt, že řeckokatolickým biskupem je zvolen někdo, kdo má vztah k fokolarínům, považují autoři výzvy za "porušení jurisdikční suverenity východních Církví" a přímý zásah římskokatolických biskupů. "P. Hučko je Slovákem maďarské orientace a v českém exarchátě jsou Ukrajinci, Rusíni a Češi!" To je podle autorů výzvy opět špatně. Dále výzva, jak je pro dokumenty z tohoto zdroje typické, napadá Druhý vatikánský koncil.

"Rovněž žádáme, aby byl pro Apoštolský exarchát v ČR jmenován biskup (exarcha) bezúhonný, s tradiční katolickou vírou, který má dlouholetou a hlubokou zkušenost s pastorací uvnitř řeckokatolické Církve. Prosíme, aby při výběru kandidáta na biskupa bylo více a šetrněji přihlíženo k dobru věřících a ke spáse nesmrtelných duší, než k církevně – politickým zájmům jisté vládnoucí skupiny v Církvi." Stojí v závěru výzvy. Podle dostupných informací je požadavek bezúhonnosti narážkou na nepodloženou informaci, že biskup Hučko je údajně uveden v seznamech solupracovníků StB. Jméno Ladislav Hučko je sice uvedeno v tzv. Cibulkových seznamech, ale není u něj uveden rok narození. Jedná se tedy spíše o spekulaci. V oficiálních seznamech, zveřejněných na webových stránkách Ministerstva vnitra k 27.5.2003, jméno Ladislav Hučko uvedeno není.

Ladislav Hučko se narodil 16.2.1948 v Prešově na Slovensku. Jeho otec byl řeckokatolickým knězem. Po maturitě se Ladislav Hučko hlásil neúspěšně ke studiu bohosloví v Bratislavě, proto vystudoval "civilní" vysokou školu Přírodovědeckou fakultu, obor experimentální fyzika, a zabýval se aplikací poznatků vědy v těžbě ropy a zemního plynu a oborem ložiskového inženýrství. Získal titul RNDr. a CSc.

V roce 1968 poznal hnutí Fokoláre, ve kterém se pak aktivně angažoval. V první polovině roku 1990 pracoval jako samostatný redaktor Katolíckych novín. V letech 1990-91 zastával funkci výkonného tajemníka Slovenské biskupské konference v Bratislavě. Zároveň pokračoval na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě Univerzity Komenského (UK) ve studiu teologie, které započal již za totality.

V letech 1992-2000 pobýval většinou v zahraničí - v Itálii, kde studoval na Papežské lateránské univerzitě v Římě. Tam absolvoval studium základní teologie (1994), získal licenciát z teologie (1996) a obhájil disertační práci a dosáhl titulu doktora teologie (2000). Na kněze východního obřadu ho vysvětil chorvatský řeckokatolický biskup Slavomir Miklovš 30.3.1996 v Križevci. Od září 2000 přednáší dogmatickou teologii na Teologickém institutu UK v Košicích. V letech 2001-02 byl rovněž spirituálem kněžského semináře.

Řeckokatolická církev má nyní v českých zemích 25 farností a 35 filiálek a v duchovní správě 32 kněží. Při sčítání lidu se k ní přihlásilo zhruba 8000 věřících. K nim je však podle církevních zdrojů třeba připočíst kolem 170.000 lidí z východního Slovenska a Ukrajiny, kteří v českých zemích přechodně pracují. Východní katolická církev - takzvaní uniaté - vznikla před 350 lety, kdy část tehdejších pravoslavných křesťanů uznala podle Užhorodské unie autoritu papeže. Řeckokatolíci neboli uniaté patří do velkého společenství katolické církve, se kterou jsou věroučně jednotní.