Heslem letošní návštěvy Chorvatska, kterou včera zahájil římský biskup, papež Jan Pavel II., je "Rodina - Cesta Církve a národa" a ukazuje, že její pastorační cíle se budou lišit od odkazů předcházejících návštěv. Zatímco dosavadní cesty, které se uskutečnily v letech 1994 a 1998, byly směřovány především k bolestné minulosti, plné krvavých konfliktů, nynější se obrací spíše do budoucnosti.

Po příjezdu do přístavního města Rijeka papež podpořil vstup Chorvatska do EU: "Chorvatsko nedávno požádalo o členství ve velké rodině evropských národů. Nemohu než vyjádřit naději, že jeho tužby se šťastně splní." Záhřeb by se chtěl stát členem EU v roce 2007.

"Již nyní prožíváme radost a krásu setkání s ním v Rijece, Dubrovníku, Osijeku, Djakově a v Zadru, vědomi si, že na každé z těchto slavností bude přítomen duší i srdcem celá naše církev a celá naše vlast," napsali chorvatští biskupové v pastýřském listě 11. dubna tohoto roku.

Chorvatští katolíci očekávají, že je papež utvrdí ve víře, dodá naději do budoucnosti a připomene jim, jak velikou hodnotu představuje rodina. Takovému připomenutí má sloužit rovněž beatifikace první ženy v historii chorvatské církve, sestry Marie od Ukřižovaného Ježíše (Maria Petkovićová, 1892-1966), která je plánována na 6. června.

Během své cesty je Jan Pavel II. ubytován v Rijece, kde navštíví chrám se slavným milostným obrazem Matky Boží Terstské. V Arcibiskupském semináři, který má být na pět dní rezidencí Svatého otce, je nachystán apartmán i soukromá kaple. Z Rijeky pak bude papež vyjíždět do jednotlivých míst podle naplánovaného programu.

K bezprostředním přípravám patřilo uzavření centra Rijeky a bezpečnostní opatření. Rijecké nábřeží, je uklízeno a domy jsou zdobeny vlajkami. Všechny deníky přinášejí fotografie Svatého otce na titulních stranách a informují podrobně o celém programu. Již v květnu přinesla chorvatská státní televize několik dokumentů a filmů o Janu Pavlu II., naplánovány jsou přímé přenosy všech veřejných částí programu.

Katolíci tvoří v Chorvatsku většinu, z celkového počtu 4,4 milionů Chorvatů se jich ke katolicismu hlásí 77 %. Druhou nejsilnější církví je církev pravoslavná, která má 12,1 % věřících. Dále je zde 1,14 % muslimů, 0,25 řeckokatolíků, 0,07 evangelíků a stejně tolik baptistů. Jako ateisté se deklaruje pouze 3,9 % obyvatelstva. V Chorvatsku je 27 biskupů, 2.260 kněží, 3.520 řeholníků a 689 seminaristů.