Je církevní práce s mládeží v krizi? Kam se vlastně ubírá? Není pojem "pastorace mládeže" až příliš prázdný? Jací jsou mladí lidé? Množství otázek a hledání odpovědí, navazování kontaktů, občas značná únava a snaha utřídit si informace. Tak to bylo ve zkratce teologické sympozium o církevní práci s mládeží, které se konalo ve dnech 20.-21. června v Českých Budějovicích. Hostitelem byla Teologická fakulta Jihočeské univerzity.

Program sympozia by se dal rozdělit na dvě části. První byla snaha o popsání stavu mladého člověka ve společnosti a církvi. Tuto část zahájil Prof. PhDr. Vladimír Smékal CSc. z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, přednáškou Osobnost mladého člověka ve světle psychologických výzkumů. Cílem jeho přednášky bylo popsat mladého člověka současnosti, dále se věnoval tomu, co mladí lidé uznávají a považují za důležité. Trochu překvapivá byla myšlenka, že mladí lidé přestávají být symbolem naděje, ale sami jsou pesimističtí vůči svému dlašímu směřování.

Následovala přednáška Ing. Libora Prudkého z pražské Fakulty humanitních studií na téma Změny v hodnotové orientaci jako výzva pro církev. Prudký hovořil o tom, jak samotný pojem hodnota devalvuje a dále, že v žebříčku hodnot se stále více uplatňují pojmy jako seberealizace, volný čas a mnohem méně rodina, náboženství, práce a politika. Přišla řeč i na problematiku drog, zde přednášející zavzpomínal na rady svého otce před svým maturitním večírkem. Není třeba je sdělovat, každý si jistě ověřil v praxi.

Dopolední blok přednášek byl zakončen prezentací výzkumu, který provedl Doc. Dr. Christopher Alan Lewis, School od Psychology, University of Ulster at Magee College Londonderry. Trochu překvapivě byla tato prezentace nazvána Současné hledání spirituality, přičemž Doc. Lewis se "pouze" snažil dokázat to, že náboženství je živé. O to se pokusil srovnáním dat z výzkumu, který srovnával životní postoje a chování mladých lidí v Anglii a Severním Irsku. Doc. Lewis používal zajímavý způsob komunikace, věty zpravidla dokončoval pomocí rukou.

Odpoledním programem byla diskuse ve skupinkách, kdy se jednotliví účastníci sympozia snažili reagovat na obsah dopoledních přednášek. Diskutující ověřovali, jak získané teoretické poznatky fungují v jejich praxi. Bohužel se stávalo, že diskuse skomírala a únava převládla i při prezentaci výsledků diskuse. Objevil se i spokojeně spící účastník.

Spánek rozhodně nehrozil při poslední přednášce prvního dne sympozia nazvané Mladí křesťané jako součást farnosti. Toto téma si zvolil P. Ing. Aleš Opatrný, Th. D., ředitel Pastoračního centra v Praze. Známé jméno a dost očekávání. Aleš Opatrný elegantně zboural vizi, že církev stojí na mladých lidech a mladí křesťané musí bezpodmínečně poslouchat autority. Naopak podle Ing. Opatrného mladí lidé potřebují prostor k experimentování a provokování. "Otázka pro nás starší: ptáme se spíš "co s mladými", "co pro mladé", nebo co máme udělat sami se sebou?" Takto zakončil svou přednášku Ing. Opatrný, vlastně ještě dodal, že jako kněz má chuť vše zopakovat, ale od tohoto záměru upustil.

Vědecká sympozia naštěstí mají i svou lidskou stránku. I teolog se musí najíst, takže se konala velmi příjemná večeře spojená s probráním toho zásadního, co po světě běhá a nějak se člověka dotýká. Kniha Kazatel hovoří o tom, že není v životě lidském nic lepšího než se radovat, právě toto účastníci sympozia pochopili a najednou se smazaly rozdíly mezi docenty, doktory a jinými hlavami studovanými. Byli to lidé jako všichni ostatní.

Ráno kupodivu nebylo krušné, právě naopak. Prof. Jan Sokol, děkan Fakulty humanitních studií UK a také nedávný kandidát na prezidenta, nabídl účastníkům prostor k přemýšlení. Svou přednášku zahájil slovy. "Úkolem filosofa je zamotat lidem hlavu." To se mu v tom dobrém podařilo. Ve své přednášce Křesťané mezi pohany? zdůraznil přijetí lidského života jako daru. Člověku chybí pocit vděčnosti za to, co získává od Boha. Jeho přednášku sledovali nejen účastníci sympozia, ale i spokojení studenti fakulty.

Následovala přednáška P. Dr. Bernharda Vondraska SDB z Institutu pro charitní vědu v Lineci, s názvem Pastorace mládeže jako společenská diakonie. Podstata této přednášky stála na popsání kontaktu s mladými lidmi. Stejně jako se Ježíš dotýkal malomocného, ženy s krvotokem i slepce, tak i mladí lidé vyžadují kontakt. "Bereme-li vážně důstojnost mladého člověka - že v něm září Boží nekonečnost a láska, nemůžeme využívat osobního vztahu k prosazení vlastních zájmů." Zaznělo mimo jiné při přednášce Dr. Vondraska. Při těchto slovech oficiální představitelé pastorace mládeže u nás dělali, že nejsou.

Dopolední program byl ještě doplněn o krátké referáty. Doc. PhDr. Oldřich Matoušek představil projekt pro ohrožené děti a mládež, který vzniká v rámci Saleziánského střediska Plzeň. O poznání bouřlivější reakce vyvolal referát P. Jana Balíka a Mgr. Ludmily Horáčkové, kteří ukázali nádhernou teorii Sekce pro mládež při České biskupské konferenci. Avšak již reakce na tento referát daly jasně najevo, že nemalá část toho, co bylo představeno, zůstává utopií.

Sympozium bylo zakončeno referáty Dr. Vojtěcha Eliáše a Kateřiny Skřebské na téma Náboženská výchova na církevních školách a referátem PhDr. Ludmily Muchové Ph.D. Hodnotová orientace mladých lidí, výsledky z výzkumu na středních školách. Celý den byl pak zhodnocen na diskusních skupinkách.

Je otázkou času, jestli Sympozium o církevní práci s mládeží přinese své ovoce. Zaznělo mnoho plodných podnětů, kritika současného stavu i jakýsi spokojený povzdych, že něco ještě funguje. I kdyby mělo toto sympozium zůstat jen ve vzpomínkách účastníků a na několika fotografiích, tak mělo svůj smysl. Poznání názorů druhé strany je jistě dobré a navíc druhý snáz nastaví zrcadlo. Je jen na těch, kdo se pastoraci mladých lidí věnují, jestli dokáží přijmout kritiku i směrovky dalšího působení.