Vyjádření pana Bajera nejsou pravdivá I.

Úvodem bych rád zdůraznil, že zde poskytuji rozhovor jako člen náboženské obce CČSH v Hradci Králové a tajemník diecézní rady, o kterém se v rozhovoru pejorativně hovoří. Stanovisko Královéhradecké diecéze Církve československé husitské (CČSH) poskytne biskup Štěpán Klásek.
Nejprve k položené otázce. Jaroslav Bajer není vyloučen z CČSH, ale pro závažné nedostatky ve službě duchovního a v současné době též hlavně pro neplnění služebních úkolů (celkem za poslední čtvrtletí 2003 má 57 dnů neomluvené absence – zkrátka "nechodí do práce") byl diecézní radou podán návrh na jeho propuštění ze služebního poměru duchovního.

Jaroslav Bajer neustále mystifikuje veřejnost o mém promyšleném postupu na jeho odvolání. To se nezakládá na pravdě. Stačí se seznámit s Ústavou a řády CČSH a každému je jasné, jaké jsou pravomoci tajemníka diecézní rady. Tajemník není členem diecézní rady a nemá zde ani hlasovací právo. Návrh do diecézní rady (6.9.2003) na jeho odvolání z funkce faráře byl podán biskupem na základě doporučení kolegia vikářů a místopředsedy diecézní rady a to jako výsledek osobního projednání s Jaroslavem Bajerem 17.července 2003, kterému předcházel pohovor s biskupem, jeho vikářem i kolegiem vikářů 27. června 2003.

Původní návrh a doporučení vikářů zněl,aby byl na dobu nejméně jednoho roku přeřazen v souladu se svou služební smlouvou do funkce duchovního při diecézní radě. V osobním rozhovoru biskupa s Jaroslavem Bajerem 30. července 2003 a dále 3.září 2003 byl seznámen s doporučením vikářů a bratr biskup jej seznámil s možnostmi další služby. Jaroslav Bajer odmítl nastoupit službu mimo Hradec Králové. Toto jeho jednání je v příkrém rozporu s jeho kněžským slibem,který při svěcení skládá do rukou biskupa a spolusvětitelů. Řád duchovenské služby (ŘDS hl.III,odst.1) k tomu hovoří: "Duchovní, pamětliví slibu, složeného ve svátosti svěcení, nastoupí duchovenskou službu tam, kde je církev podle svých potřeb pošle pracovat".

Není mou vinou,že při jednání diecézní rady,která projednávala jeho odvolání, zapůsobil svým přístupem tak, že diecézní rada nakonec rozhodla o podání návrhu na jeho propuštění ze služebního poměru. Jaroslav Bajer odmítl službu mimo Hradec Králové slovy: "Pokud se uvažuje o stěhování v této diecézi, je pro mě neakceptovatelné, v České Lípě je ve sklepě voda a potom byste to svedli na mě a Přelouč je vytunelovaná. Nebudu se mimo Hradec stěhovat."

Za svou osobu mohu pouze s lítostí konstatovat, že Jaroslav Bajer se ke mně nikdy nezachoval jako duchovní pastýř, ale naopak si mou osobu personifikoval se svými neúspěchy v církvi a to způsobem nedůstojným kněze (například se modlí za to, aby mě Bůh vydal do jeho rukou a podobně). Jako dlouholetého člena církve se mě takovéto jednání duchovního hluboce lidsky dotýká.

Co si myslíte o důvodech, které pan Bajer k svému vyloučení uvedl?

Opět musím poopravit otázku. Jaroslav Bajer byl navržen na odvolání ze služebního poměru duchovního a ne vyloučen z CČSH. Popis celého jednání věnovaného jeho problémům není možné vměstnat do jednoho rozhovoru. Ale ve stručnosti:

a. uzavírání smluvních vztahů bez vědomí rady starších – Jaroslav Bajer tuto problematiku ve svém rozhovoru bagatelizuje a zlehčuje. Do doby, než jsme našli další důkazy, tvrdil na jednání před místopředsedou diecézní rady, že se jednalo pouze o jediný případ. Není to pravda. Dnem 1.12.2003 byl ustanoven farářem a již 6.12.2003 vystavil darovací smlouvu na zařízení z majetku náboženské obce v Hradci Králové, kde jako darující je Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové. Opět se odvolávám na platnou Ústavu CČSH. Právním subjektem je Náboženská obec CČSH v Hradci Králové. Veškeré dokumenty musí podepisovat předseda rady starších, farář a finanční referent. Jinak se jedná o porušení Ústavy a řádů. Tato smlouva byla vystavena na neexistujícího dárce,orazítkována razítkem rady starších a podepsána pouze farářem (+ další člen náboženské obce,ale bez práva podpisu). Následují další smlouvy:
- smlouva o dohodě školní praxe
- smlouva o spolupráci s městem Hradec Králové a vyúčtování akce (neodborně a bez vědomí RS)
- vystavené faktury s názvem Sbor kněze Ambrože 2x

b. používání názvu Sbor kněze Ambrože na oficiálních dokumentech, ač to rada starších faráři neschválila a upozornila jej, že porušuje řády církve a nepřeje si, aby takto jednal. Uvedené materiály jsou k nahlédnutí v příloze jeho spisu a v zápisech z RS

c. neplnění povinností duchovního směrem k náboženské obci (nevedení předepsaných záznamů duchovního) – tuto problematiku vytýkal Jaroslavu Bajerovi jeho biskup

d. o dalších rozporech při jednáních rady starších mohou pohovořit ostatní členové rady starších v Hradci Králové, farář stál nakonec v opozici téměř vůči všem rozhodnutím rady starších

Ve svých tvrzeních napadá radu starších nejprve za nehospodárné pronajímání prostor fary a naopak podruhé za to, že vůbec pronajímá a neumožňujeme rozběh duchovních aktivit. Ani to se nezakládá na pravdě. Náboženská obec realizovala za vydatné pomoci státu a města Hradce Králové generální opravu kostela, kolumbária a varhan. Tyto akce byly ukončeny před nástupem Jaroslava Bajera do funkce faráře náboženské obce. Není myslitelné, aby v případě, kdy má náboženská obec nesplacený dluh 800 tisíc korun, vypověděla nájemníka, který za 2,5 místností platí ročně více než sto tisíc korun. Navíc farní budova disponovala v uvedenou dobu 3 dalšími místnostmi a kanceláří. O prázdném sklepě o rozloze přes 250 m² ani nemluvě.

O aktivitách Jaroslava Bajera, že hodlá ve farních prostorách vyrábět hostie, se členové rady dozvěděli z místního tisku, který zveřejnil informaci jako hotovou věc. Navíc se na farní kancelář začali obracet rodiče postižených, zda již budeme přijímat zaměstnance. S tímto přístupem však rada starších nemohla souhlasit. Aniž by Jaroslav Bajer radě předložil zpracovaný návrh na tuto činnost, prohlásil, že pro nesouhlas převedl celou akci na občanské sdružení Galácie.

Jako tajemník diecézní rady jsem byl s tímto záměrem seznámen. Při projednání jsem na Jaroslavu Bajerovi požadoval ekonomickou rozvahu a dále, jak si celý provoz představuje. Poté, co jsem se ho ptal, jak bude postupovat, až dotace na pracovní místo postiženého bude vyčerpána a nebudou další prostředky mi řekl: Tak je propustím. K takovému přístupu jsem nemohl mlčet a nazval jsem jej nezodpovědným vůči těmto lidem a také, že církev si nemůže dovolit hazardovat s důvěrou a pouze je využít ke svým cílům! Následně již nikdy žádný rozbor,záměr či návrh v písemné podobě diecézi ani náboženské obci nebyl předložen.

Zde se domnívám je počátek osobní averze Jaroslava Bajera k mé osobě. Jako další příklad poslouží jednání jmenovaného při výstavě obrazů postižených – bez vědomí a souhlasu rady starších vystavovateli vyfakturoval částku 10.000 korun za nájemné, což nikdy předtím náboženská obec neudělala. Navíc na tuto výstavu byl grant města Hradce Králové v částce 10.000 korun.

V rozhovoru také padlo to, že sbor kněze Ambrože hledá za uplynulých pět let již šestého faráře. Jaké jsou hlavní příčiny těchto změn?

Opětovné tendenční posunutí skutečností tak,jak je u Jaroslava Bajera zvykem. V podání na ústřední radu hovoří o pěti farářích , nyní již o šesti.

V náboženské obci Hradec Králové byl dlouholetým administrátorem předcházející bratr biskup. Po ukončení jeho služby na diecézi byl ustanoven farářem bratr, který z rodinných důvodů požádal biskupa o možnost služby v náboženské obci, která bude blíže rodině jeho manželky. Po jeho odchodu zajišťovala duchovní službu sestra duchovní a administraci náboženské obce pracovník diecézní kanceláře. Jelikož setra se necítila převzít odpovědnost farářské služby, byl do diecéze přijat z pražské diecéze CČSH Jaroslav Bajer a po ukončení studia a kněžském svěcení ustanoven farářem. Od jeho příchodu jsme si skutečně slibovali, že je situace v Hradci Králové na dlouhou dobu vyřešena. Takže, ať počítám, jak počítám, šesti farářů se nedopočítám.

Pan Bajer tvrdí, že oficiální důvody pro své odvolání se dozvěděl až z reportáže Hradeckých novin. Při naší komunikaci jste mi napsal, že těch důvodů bylo během těch několika měsíců mnoho, a že na mnohé byl Mgr. Bajer upozorněn. Jak si vysvětlujete rozdílnost těchto tvrzení?

Lež. Tímto silným výrazem musím konstatovat výrok Jaroslava Bajera. Předkládám proto časový sled celého jeho projednávání, nechť si každý udělá svůj úsudek.

Za prvé – do místního tisku předával informace vždy osobně on. Pouze on začal vydírat biskupa, že pokud nebude po jeho, bude celou kauzu medializovat. Když byl odvolán z funkce faráře, ihned odmítl sloužit nedělní bohoslužby a výslovně požádal biskupa, který v pondělí při setkání s věřícími je hodlal s celou situací seznámit, aby tak nečinil do doby projednání před ústřední radou.

Následně ale informoval místní tisk o svém odvolání, kde uvedl, že diecézní rada jej odvolala bezdůvodně. Tímto dostal biskupa do velmi nepříjemné situace, když jej takto podvedl.

Za druhé – první upozornění na nedostatky ústní biskupem v lednu 2003
- další osobní rozhovory biskupa a J. Bajera
- písemné upozornění a osobní dopis biskupa ze dne 14.4.2003
- uložení úkolů v duchovenské oblasti a jejich požadavek na splnění – biskup květen, červen 2003
- pohovor biskup, královéhradecký vikář, J.Bajer – červen 2003
- předvolán k pohovoru před kolegium vikářů – 27.6.2003
- projednání jeho nedostatků v diecézní radě 28.6.2003 a ustavena komise vikáři a místopředseda diecézní rady
- předvolán k pohovoru před kolegium vikářů a místopředsedu diecézní rady 18.7.2003
- na základě doporučení tohoto jednání byl biskupem seznámen se závěry a nabídnuta mu místa v diecézi,kam by byl na přechodnou dobu přeložen – 30.7.2003 – odmítl
- opětovná nabídka ze strany biskupa k možnému řešení – 6.9.2003
- na základě rozhodnutí diecézní rady odvolán z funkce faráře a ustanoven do služby duchovního při diecézní radě – jelikož odmítl odejít mimo Hradec Králové, rozhodla diecézní rada o podání návrhu na jeho propuštění ze služebního poměru. Již jsem to v rozhovoru zmínil. Současně svolila k případné možnosti odchodu Jaroslava Bajera do jiné diecéze.

Dokončení rozhovoru vyjde v Magazínu ChristNet.eu příští týden.

Tento rozhovor je reakcí na rozhovory s Mgr. Bajerem uveřejněné v pondělí 19.1.2004 a ve středu 21.1.2004