Vatikán se rozhodl, že opět otevře diskusi o inkvizici, která je jednou z nejtemnějších kapitol dějin katolické církve. V úterý tři přední představitelé Vatikánu, kardinál Roger Etchegaray, bývalý vatikánský "ministr zahraničí" Jean Louis Tauran a teolog George Cottier, mají představit výsledky mezinárodního sympozia na toto téma, které začalo v říjnu 1998.

Třítýdenního semináře se před šesti lety zúčastnili experti a historici z Vatikánu, České republiky, Itálie, Francie, Španělska, Portugalska, Británie, USA, Dánska, Malty, Švýcarska a Chile. Papež Jan Pavel II. na setkání s badateli označil dobu, kdy inkvizice pracovala, za "problematickou". Zároveň však upozornil, že při objasňování této záležitosti je třeba zachovat nestrannost a nenechat se strhnout emocionálními argumenty.

Nelze požadovat, aby se za tuto záležitost kála jako jediná pouze církev, zdůraznil papež. Poukázal přitom na úlohu občanské společnosti, která rovněž musí být vedena "duchem odpuštění a usmíření".

Již v září 1998 ale jeden z největších italských znalců středověku Franco Cardini rehabilitoval dominikánského kněze Tomáse de Torquemadu, který na příkaz papeže Sixta IV. zřídil ve Španělsku katolickou inkvizici. Jak Cardini v deníku Avvenire ujistil, inkvizice sice vyvíjela ve Španělsku činnost 15 let, ale k nejtěžšímu trestu bylo odsouzeno jen mizivě málo předvedených osob. V letech 1483 a 1498 inkvizice zorganizovala 100.000 soudů - tedy 6600 ročně, neboli 20 denně, napsala ANSA.

V březnu 2000 papež Jan Pavel II. připustil, že inkvizice byla jedním z velkých omylů, kterých se církev dopustila.