A kdybys měl srovnat postoje jednotlivých církví. Existují některé církve, které jsou k homosexualitě tolerantnější?

Ano, zajisté, jsou tolerantnější a méně tolerantní církve a církevní společenství. Nejtolerantnější jsou pravděpodobně CČE a starokatolíci, nejméně tolerantní některé evangelikální skupiny a některá společenství uvnitř katolické církve. Ale i v těchto společenstvích jde tolerance uprostřed jich samých. Moje vlastní církev je, alespoň podle mého názoru, někde uprostřed. Oficiálně je sice jako lev, ale mnoho jejích představitelů by asi ve zpovědnici přece jen bylo beránky. Osobně jsem přesvědčen, že je to tak správné. Není totiž žádná legrace popouzet homofoby, a těch je všude kolem dost a dost. Je to podobné Pavlovu příkladu s konzumováním masa z obětí.

Existují rozdíly mezi postojem církví u nás a v cizině?

Nemám přímo zkušenosti, ale je asi víc vstřícnosti a pochopení. Myslím tím teď na náš kulturní euroamerický okruh. Zajímavá je asi situace v Americe. Tam je asi křesťanstvo rozděleno v této oblasti do velmi zakopaných linií. Pokud se týká jiných kulturních okruhů, je to složitější. Afrika je, alespoň jak sleduji v tisku, velmi homofobní a rigidní. Je to pravděpodobně dáno nejen tradicí, ale i střetem s islámem. Je tam asi opravdu těžká situace pro křesťany, a tak chtějí snad ukázat, jak jsou přísní. Jiné excesy (např. korupce a podobně, vezměme si např. i tzv. nigerijské dopisy, kterých mi také přišlo do schránky bezpočet) však tam tolik nevadí. Je proto velmi těžké poctivě odpovědět na tuto otázku. Jednoduchá odpověď by snad zněla: Jak kde a jak u koho.

Nedávno se na na webu ChristNet.eu diskutovalo o homosexualitě. Sám ses diskuse velmi aktivně účastnil. Jaký jsi měl z ní pocit?

Velmi špatný. Na jedné straně se objevovaly nekritické požadavky a z druhé strany až fašizoidní tendence "noci dlouhých nožů". Bylo mi z té diskuse smutno a místy až trapně.

Při diskusi se objevily názory hledající spojitost mezi homosexualitou a pedofilií. Jak ty se díváš na hledání podobných spojitostí?

To jsou dvě mimoběžné skutečnosti. Jedna linie je rozložení sexuálních preferencí na hranici muž - žena a jiná linie je podle věku a dalších věcí. Většina homoeroticky cítících je stejně jako heterosexuálové zaměřena na dospělé jedince. Je tady ovšem jiný problém, který může být v bulvárním tisku zneužit. A to problém zneužívání efébů - tedy přibližně teenagerů. To sice není pedofilie v pravém slova smyslu (zvláště u mládeže nad 15 let), ale je to ohavnost před Hospodinem z hlediska zneužívání svěřené moci, pokud se jedná o kněze.

Myslíš si, že jsou homosexuálové u nás diskriminováni?

Nejsou diskriminováni viditelně. To snad ani ne! Ale jistá podprahová diskriminace zde je. Nikdo neřekne do očí, tedy aspoň v církvi ne, "Ty homosexuále!", ale ve svém přístupu k takovému člověku tuto skutečnost zohlední. A pokud by snad dotyčný člověk měl k dané problematice vnitřně blízko a o tobě je všeobecně známo, že jsi "teplý", tak tě potopí stejně. Bude se chránit o to víc.

Jak se díváš na případný zákon o registrovaném partnerství?

Tento zákon je sice potřebný pro některé páry, ale myslím si, že ne každý jej využije. Já osobně bych ale zvolil obecnější konstrukci. Nejde přeci o sexualitu, ale o jiné preference. Zakládat takováto společenství na sexualitě je podle mě mimoběžné.

Nepřijde Ti, že mnohé legislativní návrhy jsou věrnou kopií manželství?

Ano, ale to bych spíš vyčítal křesťanským právníkům. Těm, kteří ten návrh psali, není co vyčítat. Oni totiž odvedli legitimní práci: Napsali zákon podle svého nejlepšího vědomí a svědomí! Místo toho, aby křesťané vytvořili právní nástroje pro uznání solidárních společenství typů fraternit nebo sororit bez sexuálních konotací, raději protestují proti jakémukoliv návrhu a častují "praktikující" homosexuály expresivními výrazy. Tak náš Pán nikdy nekonal, to by měli mít na paměti.

Na závěr jsem si nechal jednu osobní otázku přímo na tělo. Jde podle tebe a tvé životní zkušenosti homosexualita léčit?

Nemyslím si, že by to byla otázka přímo na tělo. Je to legitimní otázka v kontextu celého rozhovoru. Odpovím jednoduše: Ne, homosexualitu, respektive homoerotické cítění, nelze léčit. Co ovšem lze léčit, a to se někdy zaměňuje, jsou komplikace z nepřijetí sama sebe, dále je možné tlumit jistou hypersexualitu, ale ta nemusí být přímo spojená s orientací jako takovou, můžeme tlumit agresivní sklony a u zdravého člověka konzumismus spojený se sexualitou. Sexualita se někdy opravdu zneužívá a dotahuje na doraz. Něco podobného jsou také v moderní společnosti tzv. adrenalinové sporty, kde "sportovec" hledí pouze na vzrušení a nedokáže odhadnout další nebezpečí, gamblerství a podobné jevy.

Zneužívání sexuality je ovšem nebezpečnější, protože více zasahuje do mezilidských vztahů a promiskuita může řetězově ohrožovat zdraví zúčastněných jedinců. O léčbě závislostí by ti ale řekl asi víc psychiatr, a ne já. K tomuto tématu rád uvádím případ velkoknížete K. K. Romanova, strýce cara Mikuláše II. Byl to člověk hluboce věřící, manžel a otec dětí. Přesto ve svých denících nezapřel svoji orientaci, a i když stále se snažil své vnější skutky sjednocovat s manželstvím, neodolal a mnohokrát "ujel" a ani vírou nevyléčil svoji erotickou náklonnost k mužům. Prostě to nelze!

Zdá se mi, že Exodus a podobné organizace chtějí vytvářet podobné osudy. Hlavně když budeš navenek v řadě a nebudeš provokovat. Že ale mohou zmrzačit jinak, to už jim je jedno. Pokud ovšem utlumí náruživost a najdou ženu frigidní, může takové rodinné společenství dokonce i možná na bratrsko‑sesterské lásce fungovat. To ovšem není vyléčení v pravém slova smyslu, ale znásilnění člověka a při hlubokých krizích (které mohou přijít) uvedení do neštěstí nejen partnerky, ale i dětí. A tomu bychom měli pokud možno předcházet.

Proto vždy budu tolerantní a budu podporovat ty, kteří i když nejednají podle největšího ideálu, který si načrtneme v našich modelech společnosti, tak jednají v souladu se svým vnitřním založením, svědomím, vírou a se základním Zlatým pravidlem: Co nechceš aby Ti činili jiní, nečiň Ty jim.

Děkuji za rozhovor.

Petr V. Lochman - jeden z autorů internetových stránek o homosexualitě a víře www.vira.kluci.cz

Předchozí části rozhovoru:
1. část - Homosexuálové jsou na prvním místě lidé 
2. část - Duchovní mají postoj k homosexualitě různý