Únos a hrozba zabitím dvou francouzských novinářů v Iráku Francii dramaticky připomněly, že záležitost muslimských šátků přijetím zákona o jejich zákazu ve veřejných školách nekončí. Takzvaná Islámská armáda, která oba muže před deseti dny unesla, je chce zavraždit, pokud Francie zákon neodvolá. Čekat, že by Paříž tomuto vydírání ustoupila, je zjevně iluzorní.

Zákon zakazuje nosit ve školách okázalé náboženské symboly
 
Zákon, který byl přijat v březnu, vstoupí v platnost zítra, kdy ve Francii začíná školní rok. Únos z něj dělá hlavní téma začátku školního roku, v souvislosti s nímž se debata zatím točila v podstatě jen kolem vyšších cen za školní potřeby. Zakazuje totiž ve veřejných školách okázalé nošení náboženských symbolů, které nevyjmenovává. Z výkladu k němu vyplývá, že má jít o muslimské šátky, židovské jarmulky i velké křesťanské kříže. Debata, která jeho projednávání doprovázela, ale jasně ukázala, že terčem jsou hlavně muslimské šátky.

Ve Francii žije asi pět milionů muslimů. Kvůli diskriminaci ze strany většinové společnosti i v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě se mezi nimi objevují extremistické tendence, uzavírání se do sebe a větší podléhání vlivu islamistů. Důsledkem je i větší trvání na používání náboženských symbolů.

Vláda přijetí zákona zdůvodnila nutností chránit laický charakter veřejných škol. Průzkumy ukázaly, že zákaz má podporu značné většiny obyvatelstva.Francouzské muslimské organizace ho považují ve větší či menší míře za diskriminační, ale jsou ochotny se mu podřídit.Proti zákonu se konalo několik demonstrací, ale nijak zvlášť velkých. Výhrady k němu má i katolická církev.

Ministr školství François Fillon vyzval školy, aby počínaje novým školním rokem zákon v dialogu se zainteresovanými ale "bez ústupků" uplatnily. Předmětem debaty byly teď jen některé drobnosti, jako je nahrazení šátku jeho zredukovanou obdobou, takzvanou bandanou.

Dívkám, které nebudou zákon respektovat, hrozí vyloučení z veřejné školy. Už během minulého školního roku to některé postihlo. Stalo se to na základě zákona z roku 1905 o zákazu náboženských symbolů ve státních úřadech a školách.

V muslimském světě demonstrovali proti francouzskému zákonu

Zákon vzbudil kritiku i v zahraničí, hlavně samozřejmě v muslimském světě. Demonstrovalo se proti němu například v Turecku, Jordánsku a Indonésii, jeho zrušení žádali íránský prezident Mohammad Chátamí nebo bejrútský sunnitský muftí. Tehdejší francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin ho musel vysvětlovat i v Indii, kde žije 120 milionů muslimů.

Zrušení zákona však nepožadoval velký šajch univerzity při mešitě Al-Azhar v Káhiře Muhammad Saíd Tantáví, který je nejvyšší autoritou sunnitské větve islámu.

V únoru zákon kritizoval předpokládaný muž číslo dvě teroristické sítě Al-Káida Ajmán Zavahrí, podle něhož tato norma "znovu ukazuje zášť západních křižáků vůči muslimům". Francouzské ministerstvo zahraničí tehdy odmítlo toto potenciálně hrozebné prohlášení komentovat.

Po únosu novinářů v Iráku se Sdružení islámských organizací ve Francii (UOIF) snaží otupit ostří sporu o zákaz nošení muslimského šátku ve francouzských státních školách. Předseda sdružení Lhaj Thami Breze vyzval všechny dívky, aby dodržovaly zákon, který nedovoluje nejen nošení šátku, ale výrazných náboženských symbolů vůbec.

"Nesmíte provokovat republiku," prohlásil v úterním vydání listu Le Parisien a svěřil se, že za oba žurnalisty se stále modlí.  "Tato událost z nás dělá rukojmí. Skoro se bojíme vyjít na ulici," řekl předseda UOIF. Sdružení islámských organizací bylo v minulosti proti řešení otázky islámského šátku ve školách formou zákona. Nyní má za to, že zákon představuje "dobrý kompromis".

Francouzi chtějí dosáhnout propuštění, zákon však nezruší

Francouzská diplomacie vyvíjí všemožné snahy, aby dosáhla propuštění reportérů; zrušit zákon však Paříž nechce. Prezident Jacques Chirac odletěl do Soči na neformální schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a německým kancléřem Gerhardem Schröderem, kteří stejně jako on nesouhlasili s válkou proti Iráku; Chirac prohlásil, že Francie učiní pro osvobození svých občanů maximum. Ministr zahraničí Michel Barnier jedná v Jordánsku, které s Irákem sousedí.

Svou solidaritu vyjadřovaly v pondělí uneseným novinářům tisíce Francouzů. List Le Figaro o shromáždění informoval v článku s titulkem "Naděje a mobilizace". Francouzská média si stále kladou otázku, proč se iráčtí islamisté zaměřili na Francouze, když Paříž válku proti Iráku odmítala.

Zpracováno podle materiálů ČTK