Na bukurešťských tramvajových a autobusových zastávkách, kde denně čeká více než jeden milion lidí, se objevily plakáty kampaně Centra Simona Wiesenthala s názvem Poslední šance. Kampaň vyzývá k odhalování nacistických válečných zločinců z Rumunska čtyřicátých let dvacátého století, píše agentura AFP.

Fotografie dítěte v náručí otce s odříznutou tváří vypovídá o příběhu jednoho z 10.000 rumunských Židů, kteří byli zabiti nebo se udusili ve "vlacích smrti" během pogromu v Iasi na severu země v červnu roku 1941.

S pohledem jako přikovaným k metrovému plakátu nalepenému vedle reklamy na prací prášek čte několik mladých lidí nahlas a poněkud překvapeně popisek k fotografii.

"Gustav Segal umíral s myšlenkou na svou rodinu. Jeho příběh je příběhem všech Židů zmasakrovaných v Iasu roku 1941," mumlá šestnáctiletá středoškolačka Anca. "Netušila jsem, že v Rumunsku došlo k takovým masakrům. V učebnicích dějepisu není o pogromu v Iase ani zmínka," přiznává Anca.

U jiného plakátu na jižním předměstí rumunské metropole stojí padesátiletá důchodkyně Ileana Rodicaová a dívá se na fotografii se slzami v očích. "Ještě před pár lety by byla taková kampaň v Rumunsku nepředstavitelná. Konečně nastala chvíle na to, aby se naše země smířila s minulostí, kterou tak dlouho popírala," říká. "Nevím ani, jestli tahle akce přinese nějaké ovoce, ale přinejmenším vzbudí pozornost, protože proti Židům byly spáchány otřesné zločiny a mladí lidé o tom nemají ani ponětí," pokračuje Rodicaová.

Čtyřicetiletý inženýr Sebastian Iancu považuje kampaň za opožděnou a říká, že "lov na nacisty" měl začít už před deseti lety. "Komunismus překroutil skutečnost, protože chtěl všechno utajit. Na spravedlnost samozřejmě není nikdy pozdě, ale po pravdě řečeno jsou naděje této kampaně velmi malé, protože lidí, kteří pogromy přežili, je už dnes velmi málo," vysvětluje.

Akce Poslední šance, kterou Centrum Simona Wiesenthala zahájilo loni v září, chce povzbudit Rumuny k tomu, aby poskytovali informace o potenciálních válečných zločincích za odměnu až ve výši 10.000 dolarů.

Podle předsedy centra Efraima Zuroffa bylo Rumunsko často kritizováno za to, že "nepronásledovalo množství Rumunů, kteří se aktivně podíleli na zločinech holocaustu".

Akce Poslední šance přichází rok po prohlášení prezidenta Iona Iliesca a jeho vlády, které podhodnotilo hrůzy holocaustu a odmítlo jakoukoli odpovědnost Rumunska za vyhlazování Židů. Po náporu kritiky z Izraele nakonec Bukurešť prohlásila, že "přejímá odpovědnost" za smrt asi 250.000 Židů během režimu nacistického maršála Antonesca v letech 1940-1944.

Rumunský prezident rovněž loňského října rozhodl o vytvoření mezinárodní komise historiků holocaustu na území země. Předsednictví se ujal nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel.

Wieselova rodina, pocházející ze Sighetu Marmatei v severním Rumunsku, se stala obětí maďarského nacistického režimu admirála Horthyho, jehož vojska tehdy okupovala tamní oblast.

V rámci této "nápravné kampaně" byl 9. říjen vyhlášen dnem památky na oběti holocaustu. Nešťastná kapitola rumunských dějin se objeví také ve školních učebnicích.