Předseda Mladých křesťanských demokratů ve Středočeském kraji Jan Cieslar možná návrh zásad zákona o lidské důstojnosti ani nečetl. Kdyby tak učinil, nemohl by v článku "Karas není Buttiglione" (Právo 4.12.2004) kritizovat lidoveckého poslance Jiřího Karase, že dělá něco bez vědomí KDU-ČSL.

Ochranu života od početí do přirozené smrti má tato strana ve svém programu už od roku 1990. Po léta se však o zákonné ochraně života příliš nemluvilo. Především Karasovou zásluhou se toto bytostně křesťanské téma znovu dostalo do povědomí veřejnosti, a to právě v době, kdy se kromě umělých potratů hovoří i o legalizaci eutanázie.

Je podivné, když člen nebo činovník KDU-ČSL kritizuje věrnost vlastnímu programu, věrnost Listině základních práv a svobod i Deklaraci práv dětí. Tyto právní dokumenty jasně stanoví, že lidský život "je hoden ochrany i před narozením" a že "dítě pro svou tělesnou a duševní nezralost potřebuje zvláštní právní záruky, péči a ochranu před narozením i po něm".

Zcela nepravdivé je pak tvrzení, že zájem o otázku umělého potratu se "negativně začal projevovat ve vnímání KDU-ČSL jako takové". Kdyby tomu tak opravdu bylo, jistě by se nezvyšovaly preference KDU-ČSL, ale naopak snižovaly. Jenže skutečnost je jiná: právě v době diskuse o zákonném zpřísnění ochrany života preference této strany stoupají, a to jak v průzkumech CVVM tak i STEM.

A pokud Celostátní konference KDU 11.12.2004 navzdory tomu všemu rozhodla, že "nedoporučuje svým poslancům a senátorům, aby v tomto úsilí (o ochranu počatého života) podporovali použití norem trestního práv", je to jen názor stranických funkcionářů, který nemusí být v souladu se skutečným míněním členské základny.

Nejlepším a jediným způsobem, jak zjistit pravdu, by samozřejmě bylo vnitrostranické referendum nebo hlasování v místních organizacích. Odhodlá se k takovému kroku křesťansko demokratická strana, která až do druhé prosincové soboty měla důvěru největší části křesťanských voličů?

Autor je asistent poslance Jiřího Karase a nezávislý novinář