Ruský prezident Vladimir Putin zaslal o víkendu papeži dopis s přáním brzkého uzdravení a s pozdravem od "bratrských věřících" přispěchal také patriarcha ruské pravoslavné církve Alexij II. Napjaté vztahy mezi římskokatolickou a pravoslavnou církví, které se datují již od spuštění náboženské "železné opony" roku 1054, však přes určité ústupky trvají.
Nedokázala je spravit žádost o odpuštění hříchů, jichž se dopustili katolíci vůči pravoslavným věřícím během téměř tisícileté odluky obou církví, ani výzva ke sjednocení všech křesťanů. K oběma se přihlásil Jan Pavel II. před více než třemi roky při setkání s hlavou řecké pravoslavné církve arcibiskupem Chrystodulosem v Aténách.
Názorovou propast nepomohly překlenout ani další vstřícné kroky Vatikánu v loňském roce: předání kopie ikony Kazaňské Madony, jednoho z nejuctívanějších náboženských obrazů, do rukou Alexije II. a návrat ostatků dvou svatých do střediska ortodoxní církve v tureckém Istanbulu, bývalé Konstantinopoli.
Pravoslavná církev vytýká katolíkům křižácká tažení ve středověku a "násilné prozelytství" Říma, tedy snahu přičlenit k římskokatolické církvi východní církve prostřednictvím církevní unie (uniatství).
Přestože Jan Pavel II. od svého nástupu do úřadu navštívil více než stovku zemí včetně pravoslavných center Řecka a Ukrajiny, u ruských ortodoxních věřících vzbuzuje eventualita jeho příjezdu nelibost. Patriarcha Alexij II. v lednu AP řekl, že návštěva papeže přichází v úvahu jen tehdy, pokud se Vatikán vzdá svých expanzivních snah v Rusi i v dalších republikách bývalého Sovětského svazu.
V Rusku se katolická komunita skládá zhruba ze 600.000 věřících a tvoří necelé jedno procento obyvatelstva. Celosvětově však mají římští katolíci navrch, je jich zhruba jedna miliarda v porovnání s 200 miliony pravoslavných.
Čtyřiaosmdesátiletý papež byl v průběhu posledního měsíce již dvakrát hospitalizován kvůli vážným problémům s dýcháním. Minulý týden ve čtvrtek dokonce podstoupil na římské klinice Gemelli tracheotomii, tedy otevření dýchacího otvoru přímo do průdušnice. Jeho program je vážně narušen. V plánu zahraničních cest zůstala papeži jen srpnová pouť na Festival katolické mládeže do Německa.
V roce 1989 pozval Jana Pavla II. na návštěvu Moskvy během svého pobytu ve Vatikánu tehdejší šéf Kremlu Michail Gorbačov. Vhodný termín se však nenašel a zůstává otázkou, zda se ještě vůbec někdy najde.