Letní seriál nejčtenějších článků publikovaných v Magazínu ChristNet. Článek je reprint textu z 6.3.2005. Další zajimavé články lze vyhledat pomocí klíčového slova nebo v archívu dle autorů či rubrik. Doufáme, že čtenaře vzpomínka na tuhou zimu poněkud v tyto parné dny ochladí:-).

Na kopci nad vesnicí se válí ve sněhu lyžaři, děcka se svými sáňkami ujezdila silnici v našem kopečku tak, že se po ní nedá vyjet nahoru, led na rybníku prorůstá až skoro ke dnu a ryby bezmocně trčí zarostlé ve skleněném bloku. Zvěř v lesích nemá co žrát, neb zhýčkaní myslivci čučí raději v hospodě, než aby zasýpali do krmelců, a tak nám srnci chodí okusovat stromky a užírat vyhozenou zeleninu z polévky. Ptáci pasou po každé chvíli, kdy z okenního parapetu pustíme domů kočky, aby se mohli (ti ptáci) slétnout na zápraží a vyzobávat jablka, která jim tam svědomitě maminka vynáší ze sklepa. Kočky se doma ovinou kolem rozpáleného topení, že se až máti strachuje, neuhoří-li.

Vánoční pohlednici ze zimní náladou můžete z portálu ChristNet.eu odeslat již dnes!

 Ono to vypadá jako ladovská poezie zimy, ale ty konce! Až bude sníh tát, nebude to jistě pěkně pomalu, aby země nacucala vláhou, ale pořádně rychle a budou záplavy. Ledy na řece se nakupí a zatarasí koryto. Voda se určitě rozleje na luka, kam se vždycky rozlévala, a zatopí kus vsi, kde dřív pár b…ů nenastavělo své domečky. Protože lidi věděli své. Také zvěř v lesích bude děsně trpět, protože bude moc žrádla a přemnoží se, určitě se přemnoží. Chudáci myslivci pak vydají plno korun za patrony na hony, však víme, s jakou pravděpodobností se něčeho trefí. Bude plno obilí a klesne jeho cena. Jelikož ale není možné zlevnit rohlíky (to si všimněte, prosím: když je neúroda, zdražuje se pečivo, protože obilí a mouka bude drahé, když je úroda, nezlevňuje se, protože cena mouky není podstatnou součástí ceny rohlíku, jak mne poučili v televizi),  aby chudáci zemědělci nemuseli lacino prodávat, bude se muset nechat obilí na polích. A to bude éra myší. Těch bude panečku tolik, že se rozmůžou kočky. Na jaře kvůli jejich mrouskání nezamhouříme oka!

 Teď tady v novinách čtu, že ale přece jen skupina svědomitých a iniciativních občanů něco vymyslela. Sláva. Ve jménu pravdy a lásky chtějí zrušit zimu. Na petici za zrušení zimy je už asi 150 000 podpisů. No, po pravdě řečeno,  procentuální výskyt hlupáků v naší populaci jsem tedy podcenil. Jakpak to dopadne. Zřejmě tak, že pod tlakem milionů podpisů na petici parlament zasedne a po dlouhých diskusích přijme zákon, že zimu rušíme. Do desetistupňových mrazů pak logicky vyjdou občané s mávátky v kraťasech a tričkách a budou jásat nad zákazem něčeho tak protivného, jako je zima. Trochu možná stoupne počet úmrtí na zápal plic, ale všechno, i tak ušlechtilý boj, si žádá své oběti. Nejlepší by bylo, postavit zakázané zimě památník, kde by se vůbec netopilo. Aby si ty mladší generace mohly připomenout, jaké to bylo, než jsme jim vybojovali svobodu od zimy.

 Rád bych tedy petičníkům připomenul, že zimu se nepodařilo ještě zrušit v žádném státě, ani v tak všemocném, jakým jsou státy spojené americké. Je dost jedno, jestli ji přejmenujeme. Ona tady bude pořád, podobně jako lidská omezenost (která je neomezená) a komunisti. Jednou bude mírná, jindy krutá. V některém státě jí bude víc, jako třeba v Rusku, jinde méně, jako například u rovníku.

 A to je můj příspěvek k petici za zrušení komunistů.