Slovenská katolická církev, k níž se hlásí dvě třetiny obyvatel, čelí zřejmě nejostřejší kritice za posledních několik let. Po aféře s údajnou spoluprací arcibiskupa Jána Sokola s komunistickou tajnou policií se objevil požadavek liberálů, aby církev zveřejnila hodnotu svého majetku. To ale duchovní odmítají.

Požadavek, aby církve závislé na státním rozpočtu zveřejnily výši svého majetku, není nový a v agendách některých politických stran se objevil již před lety. Ještě nikdy toto téma ale neplnilo stránky novin a neobjevovalo se v televizním zpravodajství tak často. Za snahou o zveřejnění jmění je vládní Aliance nového občana (ANO), která se před časem dostala do sporu s Křesťanskodemokratickým hnutím kvůli podpoře liberálnějšího přístupu k interrupcím. Politici z ANO prohlásili, že se pokusí prosadit zákon, podle něhož by náboženské spolky musely zveřejňovat majetek. Cílem je prý efektivnější kontrola státních financí. Ačkoli liberálové nemají příliš velké šance, že parlament jejich snahu podpoří, s tématem majetku církví souvisí rovněž otázka, zda by nebylo vhodné odloučit je od státu.

Odluka církve patří rovněž mezi témata části opozice, do sněmovny ale její návrh ještě nedorazil. Sama církev připouští, že jí debaty o majetku i o údajné spolupráci vysokých funkcionářů se Státní bezpečností (StB) mohou uškodit. "Jde o trvalé negativní vykreslování církve a věřící jsou již vůči němu otrlí. Ale negativní dopad to má, protože se vytváří určitá averze vůči církvi," řekl ČTK mluvčí biskupské konference Marián Gavenda. Požadavek ANO Gavenda považuje za "nelogický". Peníze od státu totiž putují výhradně na mzdy kněžím a na náklady na udržování farností i památek. A zveřejnění soupisu majetku by bylo podle Gavendy zavádějící. Ačkoli kostely i jiné památky mají mnohamilionové hodnoty, někteří faráři mají platy, které se blíží minimální mzdě, a z veřejných financí musí chrámy udržovat. "Veřejnost, a tím pádem i většina věřících, kteří nevidí do vnitřní činnosti církve, je trvale dezinformována médii," uvedl Gavenda. Podle kněze se totiž například v minulosti rozpoutala bouřivá debata o zvyšování platů duchovních, ačkoli sdělovací prostředky opomenuly sdělit, že jejich mzdy nebyly valorizovány několik let.

Dalším tématem, který mnoho Slováků překvapil, je údajná spolupráce bratislavsko-trnavského arcibiskupa Sokola s StB. Sám Sokol i církev ale informace Ústavu paměti národa o tom, že údajně vědomě pomáhal tajné policii jako agent, odmítají. "Nebude to mít zásadnější vliv na postavení církve, protože je vnímána jako instituce náboženského charakteru," uvedl sociolog Pavel Haulík. Analytik proto nepředpokládá, že by údajná spolupráce některých duchovních s StB nebo spory o zveřejnění majetku církví mohly vést k odlivu věřících. A pokud by se prokázalo, že někteří kněží tajné policii skutečně pomáhali, veřejnost by to vnímala spíše jako selhání jednotlivců. Slováci totiž církev posuzují spíše podle toho, jaký je "jejich" farář, nikoli jako jednolitou instituci, uvedl Haulík.