Loňské nečekané snížení příspěvku na platy duchovních zavádí ministerstvo kultury podle kardinála Miloslava Vlka i do roku 2005. "Církve jsou bohužel vydány na milost a nemilost ministerstvu a na začátku roku vlastně ani přesně nevědí, co dostanou, nebo nedostanou," píše se v prohlášení pražského katolického arcibiskupství, které má ČTK k dispozici.

Představitelé církví tvrdí, že jim stát nedává na platy kněží peníze, na něž mají ze zákona právo. Jen římskokatolická církev dostala loni podle kardinála o 28 milionů korun méně. "Kam tato částka přišla, nám není známo," dodal.

"Otázka se rozvířila koncem roku 2004, kdy beztak nízké platy kněží byly ministerstvem kultury překvapivě, bez předchozích jednání během roku jednostranně sníženy," uvedl kardinál Vlk. V částce na hodnostní příspěvek k jedné třetině a v částce na výkonnostní složku na pět procent. Za snížením podle kardinála stojí ministerská úřednice.

O dorovnání mezd chce žádat i Českobratrská církev evangelická ČTK to řekl synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. Reagoval tak na pokyn premiéra Stanislava Grosse ministerstvu kultury, týkající se platů římskokatolických kněží.

"Kdyby mělo dojít k dorovnání chybějících prostředků, tak bychom mohli žádat až o více než dva miliony korun. My to už delší dobu dorovnáváme z vlastních zdrojů," řekl Ruml. Zdůraznil, že s ohledem na Grossův pokyn "je na místě, aby se i Českobratrská církev evangelická obrátila na premiéra a žádala o hledání nějaké cesty".

Ministerstvo kultury by mělo podle premiérova pokynu doplatit pražskému arcibiskupství 3,5 milionu korun. Doplatek ovšem prý chtějí také ostatní církve, kterým na platy duchovních nezbylo.

Podle Rumla Českobratrská církev evangelická dostala v roce 2004 méně prostředků než v roce 2003 a základní schodek byl přes milion korun. Kazatelům a kazatelkám se musely kvůli tomu v listopadu a v prosinci krátit platy. Přispívat na ně prý musejí sami členové církve. "Jsou to ale lidé, kteří odevzdávají daně státu. Vzbuzuje to tedy různé otázky," poznamenal Ruml.

Českobratrská církev evangelická podle něj požádala ministerstvo o upřesnění metodiky vyměřování platů duchovních. Ruml zdůraznil, že jde o vysokoškolsky vzdělané lidi a jejich platy by měly být postaveny na roveň srovnatelných humanistických povolání.

Dvojí valorizace platů se podle jeho prohlášení v minulých letech církvím vyhnuly. Průměrný plat vysokoškolsky vzdělaných duchovních před loňským snížením činil 13.600 korun měsíčně.

Vedení církví a biskupství se domnívala, že koncem roku se dorovnají finance na příslušnou úroveň podle dosavadních zvyklostí. To se však nestalo. Ta ústředí, která platy předtím nesnížila, musela narychlo hledat zdroje na pokrytí chybějících částek.

Platy duchovních jsou vypláceny podle každoročního zákona o státním rozpočtu na základě nahlášeného počtu duchovních jednotlivých církví pro každý rok. Plat má tři složky: fixní tarifní složku, hodnostní složku podle různých zastávaných funkcí a část výkonnostní. O posledních dvou složkách říká podle kardinála vládní nařízení z roku 1993, že může jít až do výše 40 procent tarifní částky.

"Praxe poskytování příspěvků ze strany ministerstva byla taková, že nám hned na začátku roku nesdělovalo, jak by to bylo logické, výši rozpočtu, ale většinou až do září jsme dostávali jen zálohy na platy. Teprve v prosinci nám byl obvykle sdělen rozpočet na uplývající rok a zálohy dorovnány. Tak byly podle něj církve udržovány "v určité ekonomické nejistotě" a "v pocitu, že jsou bez ochrany zákona vydány do rukou ministerstva".

Podle ředitelky ministerského odboru církví Jany Řepové jsou církve povinny každému duchovnímu vyplatit v plné výši základní plat, přičemž částku na hodnostní přídavky a odměny mohou rozdělovat podle svého uvážení a svých vnitřních předpisů.

Po řadě telefonických jednání stát podle kardinála z rezervního fondu přislíbil refundaci částky, o niž byly katolické diecéze v roce 2004 zkráceny. Přislíbená částka pro pražskou arcidiecézi už skutečně na ministerstvo došla, uvedl Vlk. Řepová ji však podle jeho slov chápe jako mimořádné navýšení rozpočtu pro tento rok. Televizi Nova řekla, že ji chce rozdělit všem církvím. Pražské arcibiskupství to považuje za svévolné jednání.

Písemné námitky České biskupské konference ministr kultury Pavel Dostál podle Vlka odmítl. Kardinál chce v krajním případě situaci řešit soudní cestou. Podle názoru katolické církve je současná praxe ministerstva v rozporu s vládním nařízením o osobních požitcích duchovních, řekl již dříve ČTK mluvčí biskupské konference Daniel Herman.

Řepová tehdy uvedla, že dosud platný zákon 218 z roku 1949 stanovuje státu povinnost pokrýt platy duchovních, ať jejich počet vzroste jakkoli, a to i tehdy, roste-li počet duchovních v průběhu rozpočtového roku. Dosud podle ní však nebyl růst počtu duchovních tak velký, aby ministerstvo kultury muselo církvím a náboženským společnostem poskytnout vyšší prostředky než ty, které se vypočítají podle daného klíče.

Ministerstvo kultury podle televize Nova tvrdí, že za deficit prostředků si může církev sama. Pražské arcibiskupství podle úřadu rozdělovalo platy duchovních, kteří tam nepracovali. Kardinál Vlk argumenty ministerstva nekomentoval.