Dámy a pánové, nechci vás urazit;

mé jméno je Leonard a chci říct,

že jsem houmles. Ne že bych chtěl,

ale stal jsem se jím. Seděl

jsem v lochu patnáct let,

dlouho, předlouho na počet.

Zabil jsem chlapa, ve vzteku,

znásilnil mi sestru za breku,

bylo jí čtrnáct. Zašili mě hned

na předlouhých patnáct let.

Dámy a pánové, když mě pustili,

máma s tátou už tady nebyli,

dům dostal brácha, mně zůstal pláč.

Svět si teď myslí, že vrah jsem a rváč,

bez práce, bez střechy je ze mě žebrák.

Dejte mi, prosím vás, dejte mi čtverák,

nebo aspoň cent, Bůh ať vám žehná,

není to snadný prachy na jídlo sehnat.

A vám, kteří mi nic dát nechcete,

ať také Bůh žehná, kdekoli na světě.