Jako animátor sněmovního kroužku a člen Komise č.5 – pro život a poslání laiků v církvi a ve světě, bych se rád také zapojil do Vaší diskuze o plenárním sněmu, přípravě jeho prvního a druhého zasedání i o průběhu druhého zasedání, tak jak jsem jej mohl sledovat na internetových stránkách sněmu, v Katolickém týdeníku i na Vašem portálu ChristNet.

Myslím, že je dobré a užitečné co nejobjektivněji zhodnotit přípravu a průběh sněmu už proto, abychom se pro příště vyvarovali zbytečných chyb a abychom život celého společenství naší církve nasměrovali tam, kam je to v dnešní době třeba.

Je třeba poděkovat našim biskupům, a jmenovitě především kardinálu Vlkovi, za to, že plenární sněm svolali a že přes řadu nedostatků proběhl tak, jak proběhl. Věřím, že tomu tak bylo i díky práci členů sněmovních kroužků, kteří mnohde v přípravné části odvedli značný kus práce a také se až do ukončení sněmu za sněm modlili. Je velká škoda, že se na práci těchto kroužků podílelo relativně málo katolických laiků a že se až na výjimky nesetkali s větší podporou svých kněží i některých biskupů.

Je škoda, že sekretariát sněmu nedostatečně analyzoval a využil zápisy z těchto kroužků. Je proto třeba poděkovat prof. Smékalovi, že se dodatečně iniciativně této úlohy za pomoci svých doktorandů ujal a že jsme k jejich analýze mohli přihlédnout již i při práci v naší sněmovní komisi.

Jsem přesvědčen, že tyto kroužky (na jejich názvu nezáleží) by se měly scházet dále a tvořit síť malých živých společenství. Nechápu doporučení „shora“ činnost sněmovních kroužků už před prvním zasedáním sněmu ukončit, to byla veliká chyba. Naštěstí se část sněmovních kroužků, včetně našeho, dále schází a o konkrétní program, včetně duchovních témat, nemá nouzi.

Práce v naší sněmovní komisi se mi jeví jako velmi přínosná, myslím si, že ani za námi připravený dokument se nemusíme stydět. Dík za to patří biskupovi Karlu Herbstovi, který komisi vedl a umožnil otevřený a naprosto rovnoprávný dialog mezi členy komise, ať se jednalo o kněze či o laiky. Sešla se zde řada lidí, kněží i laiků, kteří měli zájem o to zabývat se aktuálními problémy naší církve a především problémy laiků, včetně zlepšení jejich komunikace a spolupráce s kněžími. Všichni víme, že tato spolupráce má mnohde řadu nedostatků, a to na obou stranách. Mám-li něco doporučit do budoucna, pak doporučuji, aby v podobných komisích pracovali pouze lidé, kteří o to mají zájem. I my jsme měli několik členů, které do komise asi někdo „natlačil“, ale ti nebyli nic platní a časem úplně odpadli. Jedna členka a dokonce i delegátka sněmu se nezúčastnila ani jednoho z celé asi desítky jednání komise a jak plyne z internetových stránek PS ani na 2.zasedání s ničím nevystoupila.

Na průběhu 2. zasedání mě trochu překvapilo, že nevystupovali vůbec naši biskupové a až na jednu výjimku ani generální vikáři. Snad nechtěli vlastní jednání příliš ovlivňovat, ale přesto to považuji za chybu. Potěšilo mě, že vystoupili mnozí delegáti laici a mnozí experti, a to s velmi hodnotnými a podnětnými příspěvky (Babička, Výborný, Smékal, Halík, Mlčoch aj.).

V Poselství PS věřícím oceňuji např.poděkování členům sněmovních kroužků, apel na zapojení křesťanů do veřejného života a do služeb společného dobra, pozornost rodině (včetně výzvy k úpravě zákonů ve prospěch rodin), pozornost k výchově, zájem o mládež i o seniory. V Poselství PS křesťanům v ČR oceňuji snahu více se navzájem poznávat a učit se jeden od druhého. Myslím, že i Poselství PS veřejnosti, odvolávající se také přímo na II. vatikánský koncil, ukazuje na poctivou snahu podílet se na životě celé společnosti a nést za něj spoluodpovědnost. Možná, že závěrečný dokument i všechna tři poselství PS mohla být formulována ještě lépe, ještě jasněji a konkrétněji. Přesto si myslím, že se jedná o dokumenty docela solidní úrovně, které nejsou jenom obecné a nic neříkající a někdy skutečně mohou i inspirovat. Důležité nyní bude podle těchto dokumentů také jednat a uvést je tak co nejrychleji do života jednotlivých příslušníků Božího lidu, kněží i laiků, a tak i do života celé naší církve. Tím se naším prostřednictvím mohou dostat i do života celé české společnosti.

Shrnu-li vše, pak velkým přínosem sněmovního procesu byl vznik malých křesťanských společenství, sněmovních kroužků. Dále to bylo setkání celé řady křesťanů, kteří mají zájem žít podle Kristova učení a vnášet je plněji do života církve i celé české společnosti (v kroužcích, v komisích i přímo na sněmu). Zřetelně se ukázal přínos laiků pro život církve, ba dokonce to, že bez laiků to vlastně v církvi nejde. Ukázalo se, že laici byli (spolu s řeholnicemi) oporou celého sněmovního procesu a že je možné s nimi počítat. Přínosem mohou být i dokumenty sněmu, pokud budou uvedeny do života. Jedná se např. o zlepšení komunikace a spolupráce uvnitř farnosti, uvnitř celé církve i s celou společností. Ve farnostech k tomu určitě velmi napomůže zřízení farních a ekonomických rad všude, kde je to možné a kde ještě nejsou, jak to doporučuje důležitý článek 27 dokumentu „Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě“.

Myslím, že se delegáti shodli i na tom, že sněmovní proces musí dále pokračovat, a to diecézními synodami. Aktivní účastníci PS (a jeho přípravy, tedy nejen delegáti či experti PS) by se měli nadále scházet a diskutovat o aktuálních problémech života církve i celé společnosti a podílet se samozřejmě i na diecézních synodách. Argumentu, že možná není v silách některých diecézí připravit diecézní synodu, vůbec nerozumím. Považuji jej za výmluvu, nezájem a možná i za lenost. Všude se najdou schopní lidé ochotní se na přípravě podílet, jenom je třeba oslovit ty správné lidi. Do přípravy se musí také v každém případě daleko více, než tomu bylo v případě plenárního sněmu, zapojit kněží a řeholníci. Věřím, že se bude dále pokračovat v cestě nastoupené plenárním sněmem naší církve a že s Boží pomocí se snaha o prohloubení života katolických křesťanů a oživení naší církve podaří. To bude určitě také ku prospěchu ostatních věřících i nevěřících lidí vůbec, ku prospěchu celé společnosti. Vnášet Kristovo učení i jeho lásku ke všem lidem do každodenního života, to je vlastně naším hlavním úkolem zde na světě.