Lítá debata o způsobu vyučování evoluční teorie na amerických středních školách vyvolala krizi důvěry v přírodní vědy. Někteří význační vědci varují, že celou vědu v USA ohrožuje soustředěný útok - na druhé straně barikády je prý vláda prezidenta George Bushe, píše agentura Reuters.

"Mezi nevýznamnějšími činiteli nastal příliv nálad nepřátelských vědě. Jejich ohniskem je zřejmě Washington, ale rozpínají se po celé zemi," napsal dětský imunolog a děkan lékařské fakulty Stanfordské univerzity Philip Pizzo na webových stránkách školy.

Menší část vědecké obce ovšem považuje Darwinovu evoluční teorii za zásadně mylnou a zastávají kreacionismus - názor založený na biblickém popisu vzniku světa. Jeho vykladači argumentují, že některé formy života v přírodě jsou příliš složité na to, aby se mohly vytvořit pouze na základě přirozeného výběru, a musel je tedy stvořit "projektant", kterého můžeme i nemusíme ztotožňovat s Bohem.

Ilustrační foto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin

Konzervativní teolog Michael Novak věří, že jediným způsobem, jak překlenout propast mezi vědou a náboženstvím, je umožnění výuky biblické teorie stvoření. "Nesnášenlivost mezi vědou a náboženstvím by byla šílenstvím," říká.

V uplynulých pěti letech byla vědecká obec zjevně na kordy s Bushovou administrativou kvůli tak rozmanitým tématům, jako jsou globální oteplování, výzkum kmenových buněk a ochrana životního prostředí. Přední vědci rovněž obviňují Bushovu administrativu z politizace vědy tím, že se pokouší přizpůsobit "fakta" svým vlastním potřebám a že opomíjí jemu nevyhovující výzkumy.

Evangelikálové a konzervativní křesťané si vybudovali silnou pozici ve vládní Republikánské straně a žádný republikánský politik, včetně prezidenta Bushe, si nemůže dovolit ignorovat jejich názory.

Zřetelně to letos ilustroval případ Terri Schiavové, kdy republikáni v Kongresu přijali legislativu, nařizující, aby nevyléčitelně nemocná žena byla udržována naživu v trvalém vegetativním stavu proti vůli jejího manžela. Sám Bush se tehdy postavil za "kulturu života".

Otázka, zda by se kreacionismus měl vyučovat nebo alespoň zmiňovat na středních školách v hodinách biologie, se už dostala před jeden soud v Pensylvánii a mnoho školních rad v celé zemi.

Školní rada v pensylvánském Doveru čelí žalobám rodičů, které podpořilo i Americké sdružení pro občanské svobody (American Civil Liberties Union). Rada totiž místním školám nařídila, aby učitelé v hodinách biologie četli krátká prohlášení, sdělující, že evoluční teorie není prokázaná a že má četné mezery. Ve sdělení se říká, že alternativní teorií je kreacionismus a studentům se doporučuje k přečtení kniha, v níž je teorie o stvoření dále rozvedena.

Biolog Brownovy univerzity Kenneth Miller se domnívá, že výsledkem rétoriky protievolucionistického hnutí je vrážení klínu mezi velkou částí obyvatelstva, hlásícího se ke konzervativnímu křesťanství, a vědu. "Odrazuje to mladé lidi od vědy. V zásadě se jim říká, že vědecké komunitě nelze věřit a že byste se měli vzdát svých principů víry, pokud se chcete stát vědcem," řekl Miller.

Dlouhodobé průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů s vědeckou teorií vzniku světa nesouhlasí. Podle nedávného průzkumu pro televizi CBS 51 procent občanů věří, že člověka v jeho současné podobě stvořil Bůh. Dalších 30 procent respondentů uvedlo, že Bůh na stvoření dohlížel. Jen 15 procent dotázaných zastávalo názor, že lidé se vyvinuli z nižších forem života postupně během milionů let.

Jiné průzkumy zase ukázaly, že zhruba jen třetina dospělých Američanů přijímá teorii Velkého třesku o původu vesmíru, i když tu vědci na celém světě v zásadě nezpochybňují.

"Když se zeptáme lidí, co vědí o přírodních vědách, pouze méně než 20 procent prokáže vědeckou gramotnost," povzdechl si Jon Miller z Northwesternské univerzity.

Víra mnoha Američanů, že lidi stvořil Bůh jako celistvé bytosti, má podle Millera politické důsledky do budoucna. "Jedenadvacáté století bude stoletím biologie a my se budeme potýkat se stovkami důležitých témat veřejné politiky, která požadují určité pochopení, že veškerý život je vzájemně propojen," upozornil expert.

Úroveň výuky přírodních věd a zvláště matematiky je na většině škol v USA nízká, což vede jednak k nedostatku dobrých vědců, jednak k obecně omezeným znalostem v přírodních vědách.

Američtí studenti dopadají obvykle poměrně nevalně v mezinárodních testech z matematiky a přírodních věd. Například v roce 2003 skončili američtí studenti až na 24. místě v mezinárodním srovnání matematických dovedností mezi patnáctiletými středoškoláky.

Univerzity upozorňují na nedostatek kvalifikovaných kandidátů na postgraduální a doktorandské kurzy a třetinu volných vědeckých a technických pozic obsazují zahraničními studenty.

V Čechách nedávno proběhla mezinárodní konference a evoluci vs kreacionismu vs inteligentní plán. Na dané téma se ostře diskutovalo i v Diskuzích ChristNet.eu.