K nové knize Tomáše Halíka „Noc zpovědníka“ jsem přistupoval s jistými obavami: Není to jenom pravidelné každoroční klasobraní plodného autora pro předvánoční trh?

Sotva jsem však graficky krásně vyvedenou knihu otevřel, musel jsem se autorovi v duchu omluvit.  Tato kniha nevznikla rychle a lacino. Je výsledkem duchovního ztišení během 6 týdnů pobytu v klášterní poustevně kdesi v Porýní letos v létě. Avšak nejen to: Autor zde nejen teologicky, ale především na základě vlastní, mnohdy  nesnadné a bolestné zkušenosti  čtenáři ukazuje, že je v životě víry nutné přejít od prvotního, často černobílého, nadšenectví ke „křesťanství druhého dechu“ - k odvaze přijmout život se všemi jeho paradoxy a tajemstvími.

Tato kniha není ani tak políbená múzou umělců či ostrovtipem filosofů (byť ani v tom se autor nezapře), nýbrž především životodárným a očišťujícím dechem svatosti, jak už v samém úvodu předznamenávají osobnosti, jimž autor dílo dedikuje:

Připsáno památce tři moudrých a věrných služebníků Božích: týnského faráře mons. Jiřího Reinsberga, papeže Jana Pavla II a bratra Rogera z Taizé.

Autor se v 16 meditativních esejích zamýšlí na paradoxností křesťanského života a víry. Jde na hlubinu, ale přitom si zachovává nadhled i živou formu. Každá esej je uvedena příběhem ze života či z literatury, který živě a plasticky přiblíží dané téma. Nejedná se o žádné „zbožné naučení“, autor nás na mnoha místech uvádí velmi čtivě, až dobrodružně do svého vlastního životního příběhu, a zároveň - v duchu klidného nadhledu, který umožňuje jen onen „druhý dech víry“ - příběhy svoje i ostatních věřících s laskavým a často i  humorným nadhledem komentuje.

Teologicky se  v souvislosti s tématem "druhého dechu" Tomáš Halík vrací k velikonočnímu příběhu:

„ i v nás, v církvi, naší víře, našich jistotách musí mnou odumřít, být ukřižováno, aby se otevřel prostor pro Vzkříšeného,“(str. 18)

- a to je, jak říká autor, mnohým křesťanům představa zcela vzdálená.

Tomáš Halík se však nestydí za paradoxní, ba - řečeno s apoštolem Pavlem - bláznivou zvěst o Kristově kříži a jeho zástupné smrti, ale naopak právě ve velikonoční zvěsti o kříži a vzkříšení nalézá nevysychající pramen víry a naděje.

 
Filosofové, religionisté či akademičtí liberální teologové (kteří náboženství pojímají především jako myšlenkovou konstrukci)  budou možná trochu zklamáni. Všichni ostatní, kteří žízní po duchovní životě, budou knihu číst se  zatajeným dechem. Není to žádné laciné zboží, celá kniha vyvěrá z hluboké osobní duchovní zkušenosti, z dlouhých meditací v poustevně, ale navíc je - pro Halíka samozřejmě - obohacena intelektuální brilantností, odborným a kulturním rozhledem, a hlavně humorem (který je ostatně pro něj nedílnou součástí svatosti). 

Sličné  knize s krásnými cudnými náznakovými fotografiemi toho nelze mnoho vytknout. Snad je dvě drobnosti: chybějící rejstřík (pečlivý poznámkový aparát tu je - včetně vysvětlení jmen Mach a Šebestová) a pak též autorovo nesnadné vyrovnávání se s novými duchovními hnutími, od hnutí charismatické obnovy až po Fokoláre. Autorovy trefné a analyticky zcela přesné poznámky jsou zde někdy možná až příliš strohé a přísné. Ale snad je to dobře, že Tomáš Halík vykonává těmto svým spolubratřím tuto službu, byť zde - a jenom zde! - zatím nedošel k laskavému nadhledu.

Závěrem není třeba připomínat, že tato vnějšně krásná, obsahově hluboká a formálně velmi živá kniha je výborným tipem pro vánoční dárek.

Tomáš Halík: Noc zpovědníka, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, 252 stran, cena 225 Kč

Na internetu lze objednat zde  Podle informací autora pro Magazín ChristNet patnáctitisícový náklad knihy rychle mizí a na leden se chystá dotisk.