Římskokatolická církev (dále jen katolická) v uplynulém roce řešila výměnu v nejvyšším úřadě. Po dubnovém úmrtí Poláka Karola Wojtyly, který byl jako Jan Pavel II. představitelem církve 27 let, se stal papežem Benediktem XVI. německý kardinál Joseph Ratzinger. Čeští katolíci přijali změnu s různým očekáváním. Papež by měl zřejmě v září 2006 navštívit v souvislosti s cestou do rodného Bavorska i Česko.

Kardinála Miloslava Vlka zaujalo v jeho prioritách především to, že chce uskutečňovat podněty II. vatikánského koncilu, který v 60. letech 20. století více otevřel církev moderní době, a jasně navazovat na dědictví Jana Pavla II. Ratzingerovi, mnohými označovanému za konzervativce, udělaly podle českého kardinála špatnou službu skupiny fundamentalistů, které ho označovaly za svého přítele a jeho volbu za vítězství "své strany".

Vlk na jaře uvedl, že na papežském stolci nemůže Ratzinger jednat jako dosavadní představitel Kongregace pro nauku víry, někdejší římské inkvizice, která spíše dbá o pravověrnost, ale že musí jednat s větší otevřeností pro všechny.

Česká republika je nadále jednou z mála evropských zemí, která ještě nemá smluvně upraveny vztahy s Vatikánem. K ratifikaci již schválené mezistátní smlouvy nebyla dosud ve sněmovně během tří let politická vůle a také prezident Václav Klaus by ji v navržené podobě nepodepsal - dávala by prý katolické církvi příliš mnoho privilegií.

Vatikán v té souvislosti považuje pro budoucí jednání katolické církve se státem za nejlepší vytvořit dvě komise zástupců církve a státu. Cílem by mělo být vytvoření podmínek k nezávislosti církve na státu, a to i po stránce ekonomické. Dlouhodobě neřešený problém majetkového narovnání způsobuje podle Vlka ekonomickou závislost církve na státu a znemožňuje to, co je nazýváno odlukou církve od státu.

Klaus naopak koncem roku podepsal novelu církevního zákona. Dostal se pak kvůli ní do střetu s katolickým primasem Vlkem. Kardinál uvedl, že Klaus podpisem porušil ústavu, prezident byl výrokem hluboce zklamán a dotčen. Podle církví obsahuje novela opět sporné pasáže týkající se evidence charit, diakonií a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud. Klaus tento názor nesdílí.

Soud loni přiřkl katolické církvi katedrálu sv. Víta a další budovy a pozemky na Pražském hradě. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však podal odvolání. Verdikt opakuje po jedenácti letech rozhodnutí, že nemovitosti patří těm, kdo je vlastnili před vládním nařízením z roku 1954; tehdy vláda rozhodla, že se správcem nemovitostí stává stát. Tento právní akt byl dosud vnímán tak, že se stát stal zároveň i vlastníkem.

České církve a náboženské společnosti se v roce 2005 poprvé sjednotily na společném prohlášení. Křesťané, židé a muslimové se vyjádřili k eutanazii, kterou shodně považují za nepřípustnou aktivní asistenci usmrcení. Vyjádřili podporu důstojnému umírání, doprovázení umírajících a integrální péči o ně ve zdravotnických a sociálních zařízeních i podporu hospicové péči, včetně domácí. Iniciativa vznikla v reakci na nový trestní zákoník, přijatý sněmovnou, v němž zástupci církví našli příznaky, které by údajně mohly jednou vést k uzákonění eutanazie v Česku a případně k jejímu zneužívání.

Katolická církev, stejně jako některé další církve, se v prosinci důrazně postavila proti zákonu o registrovaném partnerství lidí stejného pohlaví, který přijala sněmovna. Hodnostáři zákon navíc postavili vedle dalších projednávaných legislativních návrhů, které jsou podle nich nejen eticky citlivé, ale po přijetí by přímo ohrozily stabilitu rodiny i dosud respektovaný stupeň nedotknutelnosti lidského života. Měli tím na mysli letos projednávané zákony týkající se eutanazie a výzkumu na lidských embryonálních buňkách, protože lidské zárodky považují za bytosti.

Zákon o registrovaném partnerství podle katolické církve může rovněž přispět k chaosu v hodnotové orientaci, zejména mladé generace. Podpora modelu rodiny, v níž je muž, žena a děti, spojuje všechny křesťanské církve, i ty, které případně na registrované partnerství pohlížejí o něco liberálněji. Proti zákonu vystoupila Apoštolská církev a Církev bratrská, která se obává, že následujícím krokem "homosexuální lobby" bude snaha prosadit možnost adopce dětí. Nesouhlasí i adventisté.

Česká katolická církev varovala ústy biskupa Václava Malého před rostoucí zadlužeností domácností i státu a před zotročováním lidí konzumem. Touha mít všechno a rychle, mít to, co mají druzí, není cestou ke štěstí, zdůraznil. Církev se pozastavuje především nad dynamikou růstu dluhů, a to i zadlužení České republiky. Za morálně ospravedlnitelné církev považuje snad jen dlouhodobé investice domácností do bydlení.

Rok 2005 byla rovněž obdobím zvýšené solidarity s oběťmi přírodních katastrof. Jen Česká katolická charita v národní sbírce, vypsané po loňském vánočním úderu cunami v Asii, získala na své projekty více než 64 milionů korun.

Pozornost vzbudil v prosinci také případ českého misionáře Romana Musila uneseného na Haiti kvůli výkupnému. Musil, kterého únosci po několika dnech propustili, je v současnosti jedním ze zhruba dvou desítek českých řádových kněží, kteří pomáhají ve světě chudým. Musil nadále počítá s působením v Karibské oblasti a není vyloučeno, že práci na Haiti zasvětí celý život.