John D. Barrow, významný  kosmolog, jehož spisy o vztazích mezi životem a  vesmírem a  o povaze lidského chápání daly vzniknout novému náhledu na  elementární otázky z oblasti vědy a náboženství, získal  Templetonovu cenu  (Templeton Prize) za rok 2006. Tato cena, honorovaná  částkou 795.000 liber, což  je přibližně 1,4 milionu dolarů (více než Nobelova cena),  byla vyhlášena 15. března na tiskové konferenci  konané v  Církevním středisku Spojených národů v New Yorku.

Barrow,  který pracuje jako profesor matematických věd na univerzitě  v  Cambridgi, používá náhledy z oblasti matematiky, fyziky  a astronomie k objasnění  širokosáhlých otázek, kterými  se zabývají vědci a teologové, a snaží se tak  překročit  hranice těchto disciplín a plně si uvědomit, co je a není možno  pochopit o tom, jak začal čas, vesmír a hmota, chování vesmíru  (nebo spíše  „vesmírů“) a kam toto vše směřuje, pokud  to vše má vůbec nějaký cíl.
Jeho díla – zahrnující  17 knih přeložených do 27 světových jazyků, které jsou  psány  živou prózou přístupnou lidem, široce populární přednášky  a více než 400  vědeckých spisů – poodhalila chápání  vesmíru a posunula hranice vědeckého  bádání. Tato díla  též položila teologům a filozofům ke zvážení neopomenutelné  otázky při jejich zkoumání prvopočátků víry, povahy a  vzniku vesmíru a pozice  člověka v něm.

Jak napsal  Thomas Torrance, který byl sám laureátem Templeton Prize (1978),  ve své nominaci Barrowa: „Charakteristickým znakem jeho práce  je hluboké zaujetí  těmi aspekty struktury vesmíru a jeho zákonitostí,  které umožnily vznik života a  které formulovaly názory, které  jsme o vesmíru získali v průběhu jeho zkoumání.  Široké  rozpracování této prosté myšlenky vedlo k obrovskému rozšíření  a  prohloubení dialogu mezi vědou a náboženstvím.“
Barrowova  práce v oblasti mezních věd a matematiky, v oblasti rozvoje  multidisciplinárních  perspektivních pohledů na otázky, jako je například záhada  nicoty a nekonečna, a stanovení potenciálních srozumitelných  mezí zákonů Přírody  a vědeckého vysvětlení, otřásly  náboženskými a vědeckými perspektivami a  otevřely cestu  porozumění, které nám může pomoci lépe a hlouběji pochopit  vědu a  náboženství ve vzájemných vazbách.

Templetonova  cena za pokrok v oblasti průzkumu a objevů duchovní reality byla  založena v roce 1972 filantropem a celosvětovým finančním  průkopníkem Sirem  Johnem Templetonem. Tato cena je každoročně  udělována žijícím jedincům na důkaz  podpory a úcty k pokroku  v oblasti znalostí duchovních záležitostí. Jedná se o  světově  nejznámější ocenění a zároveň nejhodnotnější peněžní  cenu tohoto druhu  udělovanou jednotlivci. Při určování finanční  částky vztahující se k této ceně  Sir John stanovil, že  bude vždy honorována lépe než Nobelova cena, aby tak  zdůraznil,  že výzkum a pokrok v oblasti duchovních objevů mohou být významnější  než disciplíny uznávané přívrženci Nobelovými.

Ve  svých poznámkách připravených pro tiskovou konferenci Barrow  uvedl:  „Astronomie transformovala prostoduchý, životu nepřístupný  a bezvýznamný vesmír  skeptických filozofů. Vdechla nový  život mnoha náboženským otázkám a zapříčinila  neutuchající  fascinaci vesmírem. Mnohé z nejhlubších a nejčastějších  otázek o  povaze vesmíru, se kterými neustále zápasíme, mají  svůj původ v našem čistě  náboženském pátrání po jeho  významu. Koncept zákonitostí vesmíru, který má svůj  řád,  jenž můžeme pochopit a na nějž se můžeme spolehnout, vychází  z náboženské  víry o podstatě Boha.“

Barrow dodává:  „Náš vědecký obraz vesmíru zas a znovu odhaluje, jak zaslepený  a konzervativní je náš náhled na něj, jak prospěchářský  náš prozatímní obraz  vesmíru je, jak světská jsou naše  očekávání a jak přízemní jsou naše snahy o  nalezení nebo  popření souvislostí mezi vědeckými a náboženskými přístupy  k  povaze vesmíru.“

Barrowův  výzkum je již třicet let na špici v mnoha oblastech kosmologie  a v  nedávné době se zabýval i způsoby, kterými může astronomie  zkoumat konstantnost  takzvaných „přírodních konstant“.  Tyto otázky mají hlubší smysl pro život ve  vesmíru, což  Barrow popsal do všech důsledků ve své knize The Constants of  Nature (Přírodní konstanty) (2002).

John  Barrow a jeho žena Elizabeth Mary (East), se kterou je ženatý  již 31  let, mají tři děti ve věku od 21 do 27 let a v současné  době žijí v Cambridgi.