Prestižní Templetonovu cenu získal kosmolog John D. Barow
Alternativní ocenění k Nobelově ceně za pokrok znalostí v oblasti duchovních záležitostí
Praktická víra / Štěpánka Čepická / 21. března 2006Barrow, který pracuje jako profesor matematických věd na univerzitě v Cambridgi, používá náhledy z oblasti matematiky, fyziky a astronomie k objasnění širokosáhlých otázek, kterými se zabývají vědci a teologové, a snaží se tak překročit hranice těchto disciplín a plně si uvědomit, co je a není možno pochopit o tom, jak začal čas, vesmír a hmota, chování vesmíru (nebo spíše „vesmírů“) a kam toto vše směřuje, pokud to vše má vůbec nějaký cíl.
Jeho díla – zahrnující 17 knih přeložených do 27 světových jazyků, které jsou psány živou prózou přístupnou lidem, široce populární přednášky a více než 400 vědeckých spisů – poodhalila chápání vesmíru a posunula hranice vědeckého bádání. Tato díla též položila teologům a filozofům ke zvážení neopomenutelné otázky při jejich zkoumání prvopočátků víry, povahy a vzniku vesmíru a pozice člověka v něm.
Jak napsal Thomas Torrance, který byl sám laureátem Templeton Prize (1978), ve své nominaci Barrowa: „Charakteristickým znakem jeho práce je hluboké zaujetí těmi aspekty struktury vesmíru a jeho zákonitostí, které umožnily vznik života a které formulovaly názory, které jsme o vesmíru získali v průběhu jeho zkoumání. Široké rozpracování této prosté myšlenky vedlo k obrovskému rozšíření a prohloubení dialogu mezi vědou a náboženstvím.“
Barrowova práce v oblasti mezních věd a matematiky, v oblasti rozvoje multidisciplinárních perspektivních pohledů na otázky, jako je například záhada nicoty a nekonečna, a stanovení potenciálních srozumitelných mezí zákonů Přírody a vědeckého vysvětlení, otřásly náboženskými a vědeckými perspektivami a otevřely cestu porozumění, které nám může pomoci lépe a hlouběji pochopit vědu a náboženství ve vzájemných vazbách.
Templetonova cena za pokrok v oblasti průzkumu a objevů duchovní reality byla založena v roce 1972 filantropem a celosvětovým finančním průkopníkem Sirem Johnem Templetonem. Tato cena je každoročně udělována žijícím jedincům na důkaz podpory a úcty k pokroku v oblasti znalostí duchovních záležitostí. Jedná se o světově nejznámější ocenění a zároveň nejhodnotnější peněžní cenu tohoto druhu udělovanou jednotlivci. Při určování finanční částky vztahující se k této ceně Sir John stanovil, že bude vždy honorována lépe než Nobelova cena, aby tak zdůraznil, že výzkum a pokrok v oblasti duchovních objevů mohou být významnější než disciplíny uznávané přívrženci Nobelovými.
Ve svých poznámkách připravených pro tiskovou konferenci Barrow uvedl: „Astronomie transformovala prostoduchý, životu nepřístupný a bezvýznamný vesmír skeptických filozofů. Vdechla nový život mnoha náboženským otázkám a zapříčinila neutuchající fascinaci vesmírem. Mnohé z nejhlubších a nejčastějších otázek o povaze vesmíru, se kterými neustále zápasíme, mají svůj původ v našem čistě náboženském pátrání po jeho významu. Koncept zákonitostí vesmíru, který má svůj řád, jenž můžeme pochopit a na nějž se můžeme spolehnout, vychází z náboženské víry o podstatě Boha.“
Barrow dodává: „Náš vědecký obraz vesmíru zas a znovu odhaluje, jak zaslepený a konzervativní je náš náhled na něj, jak prospěchářský náš prozatímní obraz vesmíru je, jak světská jsou naše očekávání a jak přízemní jsou naše snahy o nalezení nebo popření souvislostí mezi vědeckými a náboženskými přístupy k povaze vesmíru.“
Barrowův výzkum je již třicet let na špici v mnoha oblastech kosmologie a v nedávné době se zabýval i způsoby, kterými může astronomie zkoumat konstantnost takzvaných „přírodních konstant“. Tyto otázky mají hlubší smysl pro život ve vesmíru, což Barrow popsal do všech důsledků ve své knize The Constants of Nature (Přírodní konstanty) (2002).
John Barrow a jeho žena Elizabeth Mary (East), se kterou je ženatý již 31 let, mají tři děti ve věku od 21 do 27 let a v současné době žijí v Cambridgi.
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Přispět nám můžete i v kryptoměnách:
Související zprávy a články
Aktuální články
23. 4. 2024Sen jako výzva k probuzení. Nad novou knihou Tomáše Halíka
20. 4. 2024Církev se zastává lidských práv – a sama je nedodržuje
17. 4. 2024Jí a pije s hříšníky
Diskuze k článku
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010
Rubriky
- Církev a svět
- České církve
- Křesťanství v zahraničí
- Portréty a rozhovory
- Na pravou míru
- Křesťanský humor
- Teologie a duchovní texty
- Článek k zamyšlení
- Komerční prezentace
- Historie
- Archivní rubriky
- Články dle autorů